Vše o elektřině

Prodej elektrárny Počerady: Proč je trnem v oku ekologům?

Prodej elektrárny Počerady je v poslední době velkým tématem. Zajímá vás, proč je kolem něj tolik povyku? Přečtěte si kompletní shrnutí celé problematiky. Zjistěte, proč kvůli prodeji ekologičtí aktivisté tolik protestují, a co na celou situaci říká mluvčí Skupiny ČEZ. Opravdu Počerady svými emisemi mohou zabíjet?

Prodej elektrárny Počerady: Proč je trnem v oku ekologům?
Prodej elektrárny Počerady: Proč je trnem v oku ekologům?

Elektrárna Počerady se nachází na severozápadu České republiky, mezi městy Louny, Žatec a Most. Pro výrobu elektřiny využívá hnědého energetického uhlí, které je dopravováno po železnici z nedalekých povrchových dolů, převážně z lokality Vršany. Takto to funguje již od roku 2013, kdy ČEZ uzavřel dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí s Vršanskou uhelnou z dnešní skupiny SEV.en Energy. Součástí této smlouvy byly i dvě opce na prodej elektrárny. První z nich mohl ČEZ využít už v roce 2015. K tomu však nedošlo a elektrárna tak zůstala jeho majetkem.

Těžba uhlí z povrchového dolu.

O druhé opci na prodej elektrárny k roku 2024 musí ČEZ podle médií rozhodnout do konce tohoto roku. Ve skutečnosti však není o čem rozhodovat. „Podle smlouvy z roku 2013, která ukončila mnohaleté spory ohledně dodávek uhlí z Vršanské uhelné, je elektrárna prodaná k datu 1. 1. 2024 za pevně danou částku. To znamená, že zcela dožitou elektrárnu předáme SEV.en (dříve Czech Coal) a dokonce inkasujeme pevně danou částku 2 miliardy korun. Do konce letošního roku se pouze můžeme rozhodnout prodej odvolat, pokud uvěříme, že uhlí má v energetice budoucnost. A to nevidíme.“ říká Ota Schnepp, regionální manažer komunikace a mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy.

S největší pravděpodobností tak Počerady bude do roku 2024 provozovat ČEZ a následně pak připadnou novému majiteli – společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. To se ale nelíbí minoritním akcionářům ČEZ sdruženým kolem Michala Šnobra. Ten tvrdí, že Počerady jsou významný strategický majetek firmy. Radost z prodeje nemají ani ekologové, kterým vadí hlavně to, že Tykačova firma by mohla elektrárnu do budoucna provozovat déle než ČEZ.

Elektrárna Počerady

Elektrárna Počerady, autor: Petr Kinšt – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35615725

Ekologové se bojí, že Tykač bude usilovat o výjimky z emisních limitů

V tiskové zprávě ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA varují, „že by elektrárna Počerady - pokud Dozorčí rada ČEZ nezabrání plánovanému prodeji elektrárny z majetku firmy ČEZ do portfolia uhlobarona Pavla Tykače - mohla místo snižování emisí pokračovat ve znečišťování ovzduší stejným způsobem či dokonce ještě více. Nový vlastník totiž bude určitě usilovat o rozsáhlé výjimky z emisních limitů, podobně jako to dělá u dříve koupené elektrárny Chvaletice.“

Emisní povolenky zdražují. Jak ovlivňují cenu elektřiny?

Ota Shepp však celou situaci vidí jinak: „Aktivisté se mýlí, když si myslí, že pokud elektrárna zůstane v rámci ČEZ, lze jí uzavřít. A je jedno, zda má ve firmě podíl stát nebo ne. Každý management bude postupovat naprosto stejně. Politické požadavky, například ekologické, je možno prosazovat pouze zákony, vyhláškami. Podmínky musejí být stejné pro všechny účastníky na trhu. Aktuálně ustanovovaná uhelná komise je právě tou platformou, která by měla stanovit podmínky pro uhelné zdroje a ty promítnout do legislativy.“

Opravdu Počerady způsobí 111 předčasných úmrtí ročně?

Ekologové se však snaží najít cestu, jak elektrárnu uzavřít stůj co stůj. Vadí jim hlavně proto, že Počerady jsou v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren a zároveň také největším tuzemským zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. Dle studie, kterou vypracoval hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirta, dokonce Počerady způsobí 111 předčasných úmrtí ročně nejen na Mostecku, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi.

Nejhorším zdravotním dopadem elektrárny Počerady je jednoduše to, že zabíjí lidi. Kdyby ČEZ neprodal nejšpinavější uhelnou elektrárnu v ČR uhlobaronovi Pavlu Tykačovi a místo toho ji uzavřel, každý rok by tím zabránil 111 předčasným úmrtím. Přesto vedení ČEZ trvá na tom, že nevidí důvod, proč by mělo prodej elektrárny přehodnotit. Pokud členové Dozorčí rady nezasáhnou a prodej nezastaví, těch 111 křížků ročně pak půjde především na jejich účet.

- Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace

A co na toto nařčení říká ČEZ? „Elektrárna Počerady splňuje v současné době všechny emisní limity a již několik let se připravuje na nové emisní limity platné od roku 2021. Pokud se tedy někde uvádí, že vypouští nejvíce emisí, je to z prostého důvodu – je největší, a ne proto, že by nedodržovala emisní limity. Nemá vyšší emise než jiné elektrárny tohoto typu na jednotku výkonu, jen prostě vyrábí těch megawatt nejvíce ze všech. Co se týče „zabíjení“ lidí, teoreticky by se různé počty mrtvých daly převést na cokoliv. Například v případě tolik propagované a Skupinou ČEZ rovněž podporované elektromobility třeba na počet zemřelých lidí, co v Africe těží lithium pro baterie.“

7 problémů, které budou muset elektromobily vyřešit

Ekologové poukazují i na toxický spad rtuti

Další věcí, která ekologickým aktivistům vadí, je také spad toxické rtuti v okolí elektrárny. Ten dle Greenpeace zasáhne až tisíc lidí ročně, hlavně v oblasti jihovýchodně od elektrárny. Množství rtuti by se dle ekologů pohybuje nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. To už je dávka, při které dochází k akumulaci škodlivého množství ve vodních rostlinách a živočiších.

Komín uhelné elektrárny.

Jak však vyplývá z výše uvedeného vyjádření ČEZu, stejně jako ostatní emisní limity, i limit pro rtuť je nyní v pořádku. Momentálně se tak pracuje hlavně na tom, aby Počerady splnily i nové limity, které budou platné od roku 2021. „V současné době se již realizují opatření na výrobním bloku 3, která umožní splnit všechny nové limity dle BAT (Best Available Techniques). Zbývá dořešit pouze emisní limit pro rtuť, kde se vybírá nejvhodnější řešení. Problém je ovšem v tom, že žádná metoda demerkurizace fungující v zámoří není ověřena na typu uhlí, které se v elektrárně spaluje. Proběhla proto již řada testů s různými redukčními činidly a centrální inženýring ČEZ rovněž navštívil řadu elektráren v zahraničí. Výsledným řešením tudíž zřejmě bude kombinace několika metod tak, aby byl termín srpen roku 2021 dodržen.“