Blesková potrubní rychlodráha Hyperloop One úspěšně prošla prvním testem

Kamila Hamalčíková
Aktualizováno:

Inženýři z Hyperloop One nadšeně bouchali šampaňské, protože testovací podvozek se poprvé projel podtlakovým tunelem s prostředím blízkým vakuu. Jeho jízda měla k cílové rychlosti zvuku ještě hodně daleko, ale společnosti se podařilo dokázat, že elektromagnetický pohon, brzdy i svištění vakuem funguje, jak má. Podívejte se na první zkoušku dráhy budoucnosti.

Blesková potrubní rychlodráha Hyperloop One úspěšně prošla prvním testem
Blesková potrubní rychlodráha Hyperloop One úspěšně prošla prvním testem

Vyhazovat slevové kartičky pro cestování vlakem vám zatím nedoporučujeme. V nevadské poušti, kde stojí testovací dráha společnosti Hyperlooop One se sice bouřlivě oslavovalo, ale podvozek zatím svištěl „pouze“ rychlostí 112 km/ hod na velmi krátkém úseku přes 100 metrů. Vzdálenost urazil za 5,3 sekundy.

Šervín Piševar
Díky prostředí z vakua se nám v podstatě podařilo vyrobit vlastní nebe v tunelu. Je to stejné jako byste létali ve vzduchu ve výšce přes 60 kilometrů na zemí.

Při dalších testech se bude tým inženýrů pokoušet prolomit hranici 400 km/ hod, ale vytouženou metou se je dosažení rychlosti blízké zvuku 1200 km za hodinu. Společnost Hyperloop One tedy čeká ještě pořádný kus práce.

Konkurence plánuje zastávky Hyperloopu v Brně i Bratislavě

Myšlenka potrubních linek pro přepravu lidí i nákladu se zrodila v hlavě technologického vizionáře, Elona Muska, který ji představil světu v roce 2013. Sám prohlásil, že na projekt rychlodráhy nemá čas, a pobídl ostatní odvážlivce, aby se do něj vrhli.

Ředitelé Hyperloop One pokukují po vhodné trase první linky v Spojených arabských emirátech. Spojovala by Abú Dhabí s Dubají do 12 minut. Jinak trvá cesta autem z jednoho města do druhém zhruba hodinu. Do hledáčku se dostalo i rychlé propojení mezi Švédskem a Finskem nebo ruskými či nizozemskými městy.

Středoevropané budou držet palce spíš konkurenční firmě Hyperloop Transportation Technologies, která se chystá vybudovat dráhu budoucnosti mezi Brnem, Vídní a Bratislavou.  

Podobné články

Reportáž z veletrhu Amper: Česko prochází technologickou revolucí
Arsen Lazarevič  23.02.2026

Reportáž z veletrhu Amper: Česko prochází technologickou revolucí

V úterý započal Amper, který je největším veletrhem zabývajícím se tématy elektrotechniky, energetiky, automatizace a dalších. A k vidění byly i některé technologie, které se brzy rozšíří také u nás.

František Křižík: Český Edison se přirovnávání k vynálezci žárovky bránil
Jarmila Bajerová  23.02.2026

František Křižík: Český Edison se přirovnávání k vynálezci žárovky bránil

František Křižík přezdíván jako „český Edison“, celosvětově proslulý svými vynálezy, se nesmazatelně vryl do dějin elektrotechniky. Jeho životopis je plný velkolepých úspěchů, ale zahrnuje i těžká období a životní prohry. Co se ale při vyslovení jména Křižík vybaví snad každému? Elektřina, oblouková lampa, Křižíkova fontána a někomu možná i elektrárny, tramvaje a železnice.

Kyborgové mezi námi: Vnímají severní magnetický pól, UV záření nebo wi-fi sítě
Kamila Hamalčíková  18.02.2026

Kyborgové mezi námi: Vnímají severní magnetický pól, UV záření nebo wi-fi sítě

Chcete mít šestý smysl? Ne, nejde o to, že vidíte mrtvé lidi jako v hororu N. M. Shyamalana. Novodobí kyborgové vylepšují staré známé smysly jako zrak či sluch, ale také vytvářejí zcela nové. Můžete cítit, kde se nachází wi-fi, vibrace na Měsíci nebo komunikovat s drahou polovičkou pomocí cvakáním umělého zubu ve vašich ústech. Komunita kyborgů dokonce bojuje za svá práva. Tušíte, jaká to jsou?