V souvislosti s uložením přebytečné energie z fotovoltaických systémů se čas od času někde objeví zmínka, že přebytky lze využít na ohřev vody v bazénu. Zjistěte, zda se tato kombinace vyplatí. Víme, na co si dát pozor, a prozradíme také, jaká je návratnost.
Hlavním problémem fotovoltaiky je, že čas, kdy vyrábí elektřinu, se často míjí s dobou, kdy domácnosti tuto elektřinu chtějí reálně využívat. Zatímco spotřeba běžných lidí je nejvyšší ráno a večer, solární elektrárna pracuje na maximum mezi desátou hodinou odpolední a čtvrtou dopolední. Vzniká tak potřeba přebytky ukládat, aby zbytečně neodtékaly do sítě.
V poslední době se sice hodně mluví hlavně o různých typech bateriových úložišť, určitě však není dobré zapomínat ani na druhou variantu, kterou je akumulace přebytečné elektřiny do vody. V takovém případě se energie využívá nejen k ohřevu teplé vody, ale třeba také k vytápění. Oblíbené jsou takzvané kombinované zásobníky, které uchovávají jak užitkovou, tak topnou vodu. Někteří dodavatelé však prezentují také možnost přebytky přesměrovat k vyhřívání bazénu. Je to doopravdy možné, a nebo jde jen o marketingové povídání, které se skutečnou praxí nemá moc společného? Jak to vlastně je, jsme se zeptali odborníků z E.ONu.
Chcete-li ukládat přebytky energie, které vaše fotovoltaická elektrárna vyrobí, máte hned několik možností. Zrekapitulujte si jejich specifika:
První variantou je výše zmíněné ukládání přebytků do vody. Elektrárny využívající tento způsob jsou výrazně levnější než ty, které ukládají přebytečnou elektřinu do baterie. V průměru je můžete pořídit do 200 tisíc korun, zatímco při investici do systému s baterií budete muset sáhnout do peněženky hlouběji – počítejte s částkou minimálně 250 tisíc.
To potvrzuje i Senior Project Manager společnosti E.ON, Vít Pokorný: „Kombinace FVE s ohřevem vody se vyplatí téměř vždy, kdy je to technicky proveditelné. Akumulace energie ve formě tepla (tedy ohřev vody) je ve své podstatě nejlevnější baterie.“ Toto řešení je proto ideální hlavně pro domácnosti, kterým jde o rychlejší návratnost.
Získejte konzultaci ohledně fotovoltaiky zdarma!
Zajímá-li vás hlavně energetická nezávislost, zvažte druhou možnost, kterou je akumulace do baterie, případně její kombinace s ohřevem teplé vody. Vhodná by pro vás mohla být také takzvaná Virtuální baterie, kterou už v dnešní době formou pronájmu nabízejí všichni větší dodavatelé.
Akumulace přebytků do vody se tedy rozhodně vyplatí, a to jak samostatně, tak třeba i v kombinaci s baterií. Logicky by se tak dalo odvodit, že využití přebytečné elektřiny k vyhřátí bazénu bude výhodné více méně stejně. Realita je však trochu jiná a ohřev vody v bazénu má svá specifika.
V čem je háček, vysvětluje Tomáš Tachecí, odborník na solární zdroje ze společnosti E.ON: „Jde o to, že regulační prvek, který se standardně při zapojení FVE využívá, spíná spotřebiče pomocí spínaného relé, které umí spotřebič buď vypnout nebo zapnout (tedy ON/OFF). Tento způsob spouštění se bezpečně využívá pro ohřev vody v bojleru nebo například pro přímotopné spotřebiče. Nicméně u ohřevu vody v bazénu je velmi důležité prověřit typ spouštěného spotřebiče. Ne každému spotřebiči může tento typ spínání vyhovovat. Je tedy potřeba se vždy poradit s odborníkem. Pokud by chtěl zákazník pomocí FVE řídit například tepelné čerpadlo, klimatizaci nebo elektrokotel je dost pravděpodobné, že bude zapotřebí inteligentnější regulace, s tím jsou pak spojeny také vyšší investiční náklady.“
Pokud si však spouštění spotřebiče ohlídáte a společně s odborníkem vymyslíte schůdnou variantu, může mít fotovoltaický systém s ohřevem bazénu poměrně zajímavou návratnost.
„Cena za systém FTV s využíváním přebytků pro ohřev teplé vody s možností napojení na bazén se začíná pohybovat na 90 000 Kč po odečtení dotace. Jedná se ale o menší systém a pokud je Vaše spotřeba přes léto větší, tak rozhodně doporučujeme také větší FTV systém. Vždy můžete počítat s tím, že Vám část výdajů pokryje dotace NZÚ,“ vysvětluje Tachecí a dodává, že „úspory dosáhnete především tím, že dokážete maximum vyrobené energie spotřebovat doma. Pak totiž šetříte plnou cenu za elektřinu, kterou byste jinak odebrali ze sítě. Ohřev vody v bazénu pomocí FVE tedy určitě napomáhá ke snížení návratnosti celého systému. Návratnost systémů při současných cenách energie se pohybuje okolo 10ti let.“
Další výhodou tohoto řešení pak může být možnost měnit využití přebytků podle ročního období. Zatímco v létě si tak budete užívat teplé vody v bazénu, v zimě můžete energii využít třeba na ohřátí vody v bojleru.
Jak přesně takový systém funguje vysvětluje Vít Pokorný: „Regulátor má vždy možnost určit priority spouštění pro jednotlivé spotřebiče ke kterým je připojen. Pokud tedy budu například ohřívat vodu v bazénu pomocí topných patron a zároveň budu mít k FVE připojený bojler, můžu si v létě změnit prioritu ohřívání na bazén a v zimě opět nastavit prioritní bojler. To vše si můžete při trochu zdatnosti nastavit sami v nastavení regulátoru. Pokud se obáváte, tak Vám vše nastaví zkušený technik.“
Na závěr se nabízí také otázka, jak si fotovoltaický systém s akumulací přebytečné energie do vody vede ve srovnání s fotovoltaickými panely, které slouží čistě jen k samotnému ohřevu vody, a s fototermickými systémy, při jejichž používání se voda ohřívá přímo, bez vzniku elektrické energie.
Jednoznačně největší výhodou FVE s akumulací je to, že využít můžete 100 % energie, kterou si doma vyrobíte. Při přímém ohřevu vody fotovoltaickými panely naopak musíte počítat s tím, že elektřinu využijete pouze na ohřev vody, nikoli na krytí běžné spotřeby u vás doma. Odborníci ze společnosti E.ON přitom upozorňují na to, že „při započítání dotací jsou cenově tyto dva systémy srovnatelné. Při ohřevu vody z panelů tak zbytečně přicházíte o energii, kterou byste mohli využít v domácnosti nebo si ji uložit do Virtuální baterie.“ Pokud jde o solární kolektory, od jejich používání se v posledních letech pomalu ustupuje. Důvodem je jednak to, že fotovoltaika neustále zlevňuje, a také fakt, že kolektory nemohou ohřívat vodu v zimě a navíc při nižších teplotách hrozí zamrznutí kapaliny uvnitř. Dalším problémem pak může být i složitější instalace.
Na plynoměru vidíte spotřebu v m³, fakturu vám dodavatel vystavuje v kilowatthodinách a v cenících uvádí megawatthodiny. Jak se v jednotkách vyznat a kolik vlastně platíte za každý spotřebovaný kubík plynu?
Před každou topnou sezónou je vhodné doma zkontrolovat otopnou soustavu a všechna zařízení, která v domácnosti zajišťují teplo. Mezi základní úkony patří odvzdušnění podlahového topení.
Nehřejí vám radiátory? Naučte se, jak na správné odvzdušnění topení – v rodinném domě i paneláku. Postup i tipy, jak ušetřit na energiích.