Úvodní fotografie: Robotické vozítko K3P4 je pojmenované po označení katedry robotiky, katedra tři pět čtyři. Zdroj: RoverOva
European Rover Challenge (ERC) se konala v sousedním Polsku již popáté. První místo patřilo stejně jako ve většině předchozích ročníků Polsku. Tým Impulse porazil ve městě Kielce dalších 28 týmů ze 13 zemí.
Soutěžící se snaží navrhnout a sestavit robotické vozítko, které bude schopné samostatné jízdy na povrchu Marsu nebo Měsíce. Klání robotických vozítek se skládá z 6 disciplín, např. jízda v náročném terénu, odběr vzorků půdy nebo manipulace s objekty.
Polské zlato a stříbro, bronz pro kluky z Ostravy
Českému týmu RoverOva z ostravské Vysoké školy báňské se letos podařil historický úspěch. V prestižní soutěži pro mladé inženýry a techniky získali 3. místo za dvěma polskými družstvy. Češi přivezli robota K3P4 do Polska už podruhé. V loňském ročníku při svém prvním startu obsadili 5. příčku a získali zvláštní cenu poroty za Fair Play.
O tom, s čím se musel 12členný studentský tým RoverOva poprat při vývoji vozítka, mluvil doktorand z katedry robotiky ostravské VŠB-TUO, Daniel Huczala. Spolu s dalšími členy týmu přijel robota ukázat návštěvníkům do brněnského planetária během akce Czech Space Week.
K čemu slouží vaše robotické vozítko?
Jmenujeme se RoverOva a jsme tým z fakulty strojní ostravské VŠB. Již podruhé jsme se přihlásili s tímto vozítkem do European Rover Challenge, kam se hlásí studenti z celého světa. Soutěž se koná během 3 dnů v Polsku.

Bodují se 4 úkoly a také dokumentace projektu. Takže nejde jen o to něco postavit. Od přihlášky do účasti na soutěži musíte zpracovat a poslat tři povinné reporty. Letos jsme skončili třetí z 29 kvalifikovaných týmů. Máme z toho velkou radost.
Jaké úkoly musí vozítka pod vedením operátorů splnit?
Zaprvé, jde třeba o jízdu po určitých bodech terénem, kde je simulováno prostředí Marsu či Měsíce. Druhou částí je údržba panelu. Rover musí přepínat různá tlačítka, zapojit se do zásuvky nebo změřit napětí. Třetí úkol nese označení Science a rover musí odebrat ze země vzorky, uložit je do zapečetěných kontejnerů, naměřit hodnoty a poslat o měření zprávu operátorovi.
Poslední část patří sběru "kešek", takových zelených hliníkových trubiček, které organizátoři různě poschovávali v terénu. Operátor řídí rover ze stanu, takže přímo na vozítko nevidí. Jen kouká do monitorů kamer a na údaje zaznamenané senzory.

Jaké je složení vašeho týmu?
Máme 4 bakalářské studenty, 4 kluky znavazujícího studia a 4 doktorandy.
Jde jen o studenty oboru robotika?
Většina z nás dělá robotiku, ale máme i jednoho kluka z aplikované mechaniky. Se zpracováním obrazu nám pomáhá také jeden student ze zahraničí.
V čem se soutěžící týmy nejvíce odlišují?
Všechny autonomní funkce, tedy ty, které robot vykonává sám, jsou lépe hodnocené než ostatní věci. Proto lepší týmy mají třeba zcela autonomní jízdu vozítka, takže operátor jen spustí robota a už nic moc nemusí dělat. Třeba RoverOva má v autonomii ještě rezervy, proto jsme neskončili první, ale až třetí.