Boj o uhlí: Zbaví se ho Česko?

Na roku, kdy se má Česká republika definitivně zbavit uhlí, neexistuje shoda. Podrobnosti ohledně odklonu má určit nová Uhelná komise. Ta je však reprezentovaná různými zájmy a mezi členy komise proto hrozí značné rozepře.

Už v roce 2030 by Česko mohlo přestat se spalováním uhlí. Vyplývá to ze studie německé společnosti Energynautics, ze které cituje také Hnutí Duha. „Není možné, aby Česká republika plnila Pařížskou dohodu a zároveň provozovala uhelné elektrárny v Počeradech, Chvaleticích nebo Dětmarovicích,“ uvádí Karel Polanecký z Hnutí DUHA.

S tím ale nesouhlasí energetici, podle kterých bude nutné provozovat uhelné elektrárny i po roce 2050. „V současné době jsou téměř všechny velké zdroje buď připravené na nové limity anebo budou končit. Investiční cyklus v klasické energetice je zhruba 20 let, tedy o budoucnosti zainvestovaných bloků se bude znovu rozhodovat před rokem 2040,“ uvedl výkonný ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Podle něj nové jaderné bloky nebudou moci nahradit výpadek uhelných zdrojů. „Jeden nový blok v Dukovanech nestačí ani na zajištění prosté obnovy. Z toho vyplývá, že ČR nemá do roku 2050 žádný prostor pro odstavování dalších uhelných bloků nad rámec přirozeného úbytku vyplývajícího z klesající těžby uhlí, a i vyrovnat se s tímto poklesem bude velmi náročné,“ dodává.

Pomoci má Uhelná komise

Rozseknout situaci s uhlím má pomoci právě tzv. Uhelná komise, která stanoví postup, jakým způsobem odklon od uhlí proběhne. „Příjemným překvapením na prvním jednání Uhelné komise bylo, že panuje základní shoda na potřebě stanovit konkrétní termín úplného konce uhlí a řešit jednotlivé uhelné zdroje - tj. doporučit odstavovat nejdříve ty nejšpinavější a nejplýtvavější elektrárny,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise.

Při prvním jednaní zároveň Uhelná komise stanovila klíčová témata, která spočívají ve stanovení harmonogramu, odborných parametrů a sociálních a ekonomických dopadů útlumu uhlí. K tomuto účelu také založila pracovní skupiny, které se těmito tématy mají zabývat. 

Uhlí možná pohřbí povolenky 

Uhelný průmysl nebude mít v dalších letech na růžích ustláno. Rizikem je podle analytiků především klesající počet emisních povolenek, který může jejich cenu zvýšit v dalších letech i na dvojnásobek. Vyroba elektřiny z vysokoemisního uhlí by tak mohla zdražit natolik, že už by těžba komodity přestala být rentabilní. K útlumu těžby tak možná dojde i bez stanovení národního plánu pro odklonu od uhlí. 

Celý ekonomický propočet by ještě mohla ovlivnit uhlíková daň. Tu zatím plánuje Německo, o jejím zavedení uvažovalo i Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které si o ní na základě usnesení Sobotkovy vlády z ledna 2017 vyžádalo doplňující informace.

Zatím však ministerstvo tuto daň neplánuje. „Zdůrazňujeme, že zadání a následné zveřejnění studií rozhodně neznamená, že MŽP, nebo tato vláda, připravují návrh na zavedení uhlíkové daně,“ uvedlo k tomu MŽP.