Nemáme zpoždění, ale nezastavujeme! Tak se dá ve zkratce popsat jeden z nápadů, jak zlepšit dopravu na železnicích. Když se vysokorychlostní vlak začne přibližovat k městu, mírně zpomalí a na krátký okamžik ho dožene místní tramvaj, aby lidé mohli přestoupit výsuvným tunelem do pomalejšího dopravního prostředku. Zní vám to šíleně? Podívejte se na převratné i bláznivé plány železnic budoucnosti.
Ilustrační obrázek. Zdroj: Adobestock
Nejvíce pozornosti v posledních letech strhává potrubní pošta Hyperloop, ale vize Elona Muska na super rychlou přepravu v kapslích uvnitř tunelů naplněných podtlakem možná trochu zastiňuje ostatní nadějné projekty. Co se na železnicích chystá?
Zatímco Pendolino se může po českých tratích ploužit maximální povolenou rychlostí 160 km/hod, „gepardy železnic“ musíme hledat v Asii. Nejrychlejší vlaky na světě využívají maglev technologii, kdy souprava bez kol sviští na polštáři magnetického pole díky supravodivým magnetům zabudovaným do trati i do vlaku.
V současnosti nejrychlejší vlak (431 km/hod) spojuje letiště v Šanghaji s centrem města. Na světové prvenství si ale brousí zuby Japonci. Během roku 2027 plánují otevřít trať, kde mají šinkanseny překonat dokonce rychlost přes 500 km/hod. Jenže Číňané si rozhodně nepřejí zůstat pozadu. Jejich výzkumníci dostali za úkol sestavit dráhu vhodnou pro rekordních 1000 km/hod.
Expres, který se šine po historické trati u australského města Byronův záliv, rozhodně nevypadá jako nejnovější výstřelek moderních technologií. Zrenovovaná souprava z roku 1949 překvapí svým pohonem. Jeden ze dvou dieselových motorů Australané vyměnili za baterii o kapacitě 77 kWh a solární panely na střeše.
Když dostatek „štávy“ nedodá Slunce, doplní ji elektřina ze sítě uložená v baterii. Solární vlak sveze cestující 16krát za den po krátkém úseku 3 km, takže jde spíš o turistickou atrakci než novou možnost masové dopravy. Ale kdo ví, jestli australský vláček v budoucnu někoho neinspiruje k ambicióznějšímu projektu.
Autonomní vlaky bez strojvůdce řízené na dálku z velína představují železnici 21. století podle francouzské nadnárodní společnosti Thales. Pro zajištění bezpečnosti a aktuálních informací o trati před lokomotivou poletí speciální dron.
Znáte nová pravidla pro létání s drony platná od léta 2020?
Železniční výluky při opravě tratí dokáží vytočit i klidnější jedince odkázané při každodenním dojíždění do práce nebo do školy na vlakovou dopravu. Rychlejší echo o poruchách či poškození kolejí by mohly v budoucnu zajistit extrémně přesné senzory od společnosti Siemens. Snímačem opatřený vlak dokáže díky GPS lokalizaci upozornit správce trati na polohu praskliny s přesností na 10 cm.
Obrázek: Informace ze senzorů se okamžitě předávají i vlaku, který směřuje na místo s detekovanou závadou. Foto: Siemens
Vysokorychlostní vlaky většinou minimalizují počet zastávek, aby je opakované brzdění a rozjíždění zbytečně nezpomalovalo. Britská firma PriestmanGoode nedávno představila originální myšlenku, jak zachovat vysoké tempo vlakové dopravy, ale zároveň pasažérům nabídnout více než pár zastávek ve velkých metropolích.
Kdo potřebuje vystoupit, počká si, až rychlovlak sladí rychlost s městskou tramvají, která vlaku vyjela naproti. Oba vozy se na souběžných kolejích dočasně propojí krátkým tunelem a cestující přestoupí, aniž by musel rychlovak výrazně zpomalit.
Při pohledu na některé téměř muzejní kousky, které patří do tramvajové flotily různých měst, ale zní tento nápad až příliš vizionářsky.
Mezi praštěnými nápady jak modernizovat železniční dopravu vyhrává na celé čáře vize obskurního dopravního prostředku Link&Fly od belgické společnosti AKKA Technologies.
Link&Fly se sice tváří jako klasický letoun, ale kokpit i křídla byla navrhnuta jako oddělitelné části. Když futuristická mašina dosedne na zem, přesněji na koleje, zbaví se odnímatelných součástek a může dále pokračovat v cestě po zemi. Firma se ale zatím nedostala dále než k vypracování funkční makety stroje v měřítku 1:13.
Zdroje: Interesting Engineering, Byron Bay Train, Futurism
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.