Vše o elektřině

Werner von Siemens: Úspěšný podnikatel, který zůstal v srdci vynálezcem

Werner von Siemens – podnikatel, který položil základy dnešního globálního koncernu Siemens, sám sebe vnímal spíš jako vynálezce, než úspěšného obchodníka. Za svůj úspěch vděčil především technologii telegrafu, ale jeho největším vynálezem zůstává dynamo. Na rozdíl od jiných géniů nebyl žádný podivín, ani introvert. Jeho snem bylo vybudovat nadnárodní rodinnou firmu, kterou předá potomkům.

Werner von Siemens: Úspěšný podnikatel, který zůstal v srdci vynálezcem
Werner von Siemens: Úspěšný podnikatel, který zůstal v srdci vynálezcem

Narodil se na počátku éry industrializace

Werner Siemens se narodil 13. prosince 1816 ve vesnici Lenthe kousek od Hannoveru. Vyrůstal v rodině farmáře, která čítala celkem 14 dětí. Werner si přál studovat architekturu v Berlíně, ale elitní škola byla mimo finanční možnosti rodiny.

Do Berlína se nakonec vydal, aby nastoupil do armády u dělostřelectva, kde nakonec působil dlouhých 14 let. Působení v armádě mu umožnilo tříleté bezplatné studium přírodních věd na Dělostřelecké a technické akademii v Berlíně, které položilo základy pro jeho budoucí objevy v oblasti elektrotechniky.

František Křižík: Český Edison se přirovnávání k vynálezci žárovky bránil

počet hlasů: 18

Sázka na jednu kartu – telegraf

V polovině 19. století se armáda zajímala o technologie, které by umožnily rychlý přenos informací na velké vzdálenosti. Telegraf byl ještě v plenkách a přenesené zprávy vykazovaly velkou chybovost.

Jen několik týdnů po seznámení se s technologií telegrafu vyvinul Werner vylepšenou, spolehlivější verzi. Sám nemohl přístroj sestrojit, přesto se rozhodl svůj objev prosadit. Na počátku roku 1847 se seznámil s vynikajícím mechanikem J. G. Halskem, se kterým téhož roku založil firmu Siemens & Halske. Halske mu pomohl sestrojit prototyp ručičkového telegrafu, který byl v Prusku patentován a výroba mohla začít. Byl položen základ budoucího impéria.

Prototyp prvního jehličkového telegrafu

První dálková telegrafní linka v Evropě

Následně firma získala zakázku na telegrafní linku mezi Berlínem a Frankfurtem. K té měli dodat nejen telegrafy, ale také kabely izolované pomocí gutaperči. Tento přírodní kaučuk použil Siemens pro bezešvou izolaci měděných vodičů, což se ukázalo jako nejefektivnější způsob izolace podzemních kabelů.

Linka mezi Berlínem a Frankfurtem vešla do provozu v únoru 1849 a hned následující měsíc se ukázalo, proč měl telegraf mimořádný politický význam. Národní shromáždění zvolilo pruského krále Friedricha Wilhelma IV. německým císařem. Informace, že císařskou korunu odmítl, byla během hodiny v Berlíně.

První firemní krize

Werner opustil armádu a rýsovala se mu zářná budoucnost. Většina zemí v Evropě právě začínala s budování telegrafních sítí. Bohužel se již za několik měsíců začaly objevovat první problémy na pruských státních linkách. Izolace podzemních kabelů se poškodila a začalo docházet k poruchám při přenosu. Firma přišla o všechny státní zakázky a čelila první velké krizi. V tu chvíli se oba partneři rozhodli pro expanzi do zahraničí.

Siemensova rodina a vazby 

Jedna z věcí, která Wernera Siemense odlišuje od řady ostatních géniů, je jeho důraz na dobré vztahy v rodině. Po smrti rodičů vznikly mezi dětmi silné vazby. Ještě během své kariéry v armádě si k sobě nastěhoval své tři sourozence, ačkoliv to pro něj bylo velmi finančně náročné.

Po založení firmy bral jako samozřejmost zaměstnat u ní také své mladší bratry. V roce 1850 William převzal vedení společnosti v Londýně. Bratr Carl se po podepsání kontraktu s Ruskem přesunul do Petrohradu, kde společně s Wernerem vyjednali monopol pro vybudování ruských telegrafních linek. Ty sehrály důležitou roli, když se v roce 1853 rozhořela Krymská válka mezi Ruskem a Osmanskou říší.

Mezitím se William začal v Anglii zajímat o pokládku podmořských telegrafních kabelů, na jejichž výrobu bratři otevřeli vlastní továrnu. Díky tomu získali zakázku na pokládku linky mezi Španělskem a Alžírem. Ta však skončila jako propadák a bratři v bouři na moři sotva zachránili svoje životy. Přišli o loď i kabely a jejich finanční ztráta dosáhla poloviny kapitálu anglické dceřiné společnosti.

Tesla vs. Edison: Boj dvou slavných vynálezců si vyžádal i oběti na životech

počet hlasů: 55

Firmu opouští Halske

Neúspěch s pokládkou kabelů ve Středozemním moři zavdal Halskemu další příčinu, aby opustil společnost. Již delší dobu se mu nelíbilo vysoké riziko, které budování podmořských telegrafních sítí představovalo. Po jeho odchodu navrhl Werner svým bratrům Williamovi a Carlovi, aby spojili firmy v Berlíně, Londýně a Petrohradu do jedné velké mezinárodní společnosti. Ačkoliv jeho bratři tuto vizi celosvětové firmy nesdíleli, nakonec se dohodli na podepsání dohody.

Zlaté roky dálkového telegrafu

V následujících letech firma aktivně rozvíjela vztahy na Kavkazu. Werner měl totiž stále v hlavě plán na telegrafní spojení mezi Evropou a Indií, které by mělo vést právě přes Kavkaz. V Tbilisi založili pobočku, kterou vedl další z bratrů – Walter, ke kterému se o několik let později připojil i nejmladší Otto.

V roce 1865 konečně nastal správný čas ucházet se o zakázku pokládky kabelů z Londýna, přes Německo, Polsko, Rusko, Kavkaz, až do Teheránu. Tam se mělo vedení napojit na již existující telegraf do Indie. Linka byla spuštěna do provozu v roce 1870 a umožnila poslat telegram z Londýna do Kalkaty na vzdálenost 11 000 km za pouhých 28 minut.

Nikola Tesla: Geniální objevy a vynálezy pána blesků obdivujeme dodnes

počet hlasů: 42

Sociální jistoty pro zaměstnance

Kromě silných vazeb na své bratry, se kterými podnikal, se sociální cítění Wernera Siemense projevovalo i ve vztahu k zaměstnancům. Chtěl si udržet loajální a stálé pracovníky, a proto při příležitosti 25. výročí společnosti založil penzijní fond.

Byl jedním z prvních podnikatelů, kteří si uvědomovali, jak jsou spokojení a motivovaní zaměstnanci důležití pro správné fungování firmy. V dalších letech zavedl ještě bezplatnou lékařskou péči a zkrátil pracovní dobu.

Nejvýznamnější vynález - dynamo

Masivní rozmach mezinárodní firmy Siemens nezastavil Wernera v dalším bádání. V roce 1866 představil světu svůj největší vynález – dynamo. Ale teprve o více než deset let později se z dynama stal spolehlivý zdroj energie a začala nová éra v dějinách elektrotechniky, která byla dosud věnována především telegrafu.

Vila Siemensových v Charlottenburgu byla v roce 1879 prvním soukromým domem, který byl osvětlen elektřinou. O několik týdnů později představil Siemens na výstavě v Berlíně první elektrický vlak. Rok na to vyvinul první elektrický výtah a v roce 1881 byla slavnostně spuštěna první elektrifikovaná tramvajová linka na předměstí Berlína.

Dynamo od Wernera von Siemense - replika

Konec příběhu slavného podnikatele

Trh elektroenergetiky se rychle rozvíjel, začaly vznikat první elektrárny a na trhu se úspěšně etablovaly firmy AEG a Schuckert&Co. Siemens s nimi nedokázal držet krok kvůli nedostatku kapitálu. Werner měl hlubokou averzi k akciovým trhům a burzám, chtěl firmu dál vést jako rodinný podnik. I přes obrovský komerční úspěch se stále cítil být více vynálezcem, než obchodníkem. Přál si vybudovat firmu, kterou by mohl odkázat svým potomkům.

Jeho vize nadnárodní rodinné firmy se však nevyplnila. Společnost postupně opustili jeho bratři, kteří zemřeli, nebo se začali věnovat vlastním aktivitám. Werner dlouho otálel s předáním firmy svým synům Arnoldovi a Wilhelmovi. Přesto firma prosperovala, v roce 1890 měla 3950 zaměstnanců. V témže roce, ve svých 74 letech, Werner opustil vedení společnosti a o dva roky později zemřel. Krátce před svou smrtí byl povýšen do šlechtického rodu a získal přízvisko von Siemens.

Siemens je natolik uznávaný, že se objevil i na známkách

Pět let po jeho smrti se Siemens stal veřejně obchodovatelnou akciovou společností a započal tak svoji cestu k celosvětovému elektrotechnickému a strojírenskému koncernu.

Zajímavosti ze života Wernera von Siemense

Kdo rozblikal první žárovku, aneb komu kradl Edison nápady?

počet hlasů: 28

Zdroje: Encyclopedia Britannica, Siemens, Famous Inventors