František Křižík: Český Edison se přirovnávání k vynálezci žárovky bránil

František Křižík přezdíván jako „český Edison“, celosvětově proslulý svými vynálezy, se nesmazatelně vryl do dějin elektrotechniky. Jeho životopis je plný velkolepých úspěchů, ale zahrnuje i těžká období a životní prohry. Co se ale při vyslovení jména Křižík vybaví snad každému? Elektřina, oblouková lampa, Křižíkova fontána a někomu možná i elektrárny, tramvaje a železnice.

Úvodní fotografie: Křižíkova fontána v Praze, Foto: PatrikPaprika (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Spojování Křižíka s Edisonem není úplně náhodné, ačkoli se sám Křižík tomuto přirovnávání již ve své době velmi bránil.

Oba se narodili v roce 1847, vyšli z chudých poměrů, věnovali se stejnému oboru, dokonce oba začínali na železnici a navíc shodně věřili v budoucnost stejnosměrného proudu, který však dějiny nakonec odsunuly do pozadí, zatímco se plně prosadil proud střídavý.

František Křižík: Život českého Edisona je spjat se železnicí

Křižík pocházel z velmi chudé rodiny z Pošumaví. Narodil se ševci a posluhovačce. Jeho rodný dům v městečku Plánice nedaleko Klatov stále stojí a v současnosti slouží jako Křižíkovo muzeum.

František Křižík v roce 1903 během stavby elektrické dráhy z Táboru do Bechyně. Foto:Ignác Šechtl – Archiv Šechtl a Voseček, Volné dílo, Odkaz

Rodina žila skromně, u Křižíků však prý doma panovala láska a dobré vztahy. Jako dvanáctiletý František odchází studovat na německé reálné gymnáziu v Praze. Kvůli problémům s němčinou však zakrátko přestupuje na gymnázium české. Maturitu zde však nesložil, protože si nemohl dovolit zaplatit tehdy požadovaný poplatek za vykonání zkoušky.

Na pražskou techniku byl proto díky svému talentu a nadšení přijat jako mimořádný posluchač. Již během práce při studiu přišel se svým prvním uznávaným vynálezem, podařilo se mu významně zdokonalit železniční signalizaci. Se železnicí je Křižíkův život spojen i nějakou dobu po studiích. Zkonstruoval blokové signalizační zařízení, které pomohlo předcházet srážkám vlaků, zdokonalil také elektrické návěstidlo a výhybky.

Oblouková lampa: Křižíkův největší vynález

Díky vynálezům byl na tom již finančně lépe. Když v roce 1878 na světové výstavě v Paříži obdivoval obloukovou lampu vynálezce Jabločkova, myšlenku elektrického osvětlení už nemohl dostat z hlavy. Křižík obloukovou lampu výrazně zdokonalil, nechal si ji patentovat v roce 1880 a o rok později s ní v Paříži slavil obrovský úspěch.

Křižíkova fontána se stala jednou z turisty vyhledávaných atrakcí v Praze. Foto: Pentachlorphenol (vlastní práce) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons

Diferenciální oblouková lampa se samočinnou regulací se tak stává Křižíkovým životním vynálezem. Patent si na ni Křižík ponechal pro české země, do zahraničí jej prodává. Následně si v Plzni založil dílnu na výrobu obloukových lamp, které se mu podařilo postupně uvést na český i zahraniční trh.

Průkopník elektřiny jako praktického vynálezu

Později přesunul výrobu do Prahy a stal se velkým propagátorem využití elektřiny a elektrického osvětlení. Ve své době, kdy řada lidí vnímala elektřinu jako nebezpečné „pokusnictví“, uvažoval Křižík o plošné elektrifikaci našich zemí.

Chtěl zavést elektřinu do dopravy, zemědělství či hornictví. Prosazoval plné využívání vodní energie pro výrobu elektřiny, což byla v jeho době mimořádně pokroková myšlenka.

Světelná fontána jako senzace i další skvělé vynálezy

Poté, co svými lampami rozzářil ulice v Jindřichově Hradci a Písku, postavil v Žižkově první městskou elektrárnu u nás a začal vyrábět lustry, dynama a elektroinstalační materiál.

Také se pustil do projektu elektrické dráhy v Praze. Získat tuto zakázku se mu však zprvu nedařilo. Obrat přinesla Jubilejní výstava v Praze v roce 1891. Křižík zajistil kompletní osvětlení výstavy a jeho 800 metrů dlouhá tramvajová trať na Letné vzbudila obrovské nadšení. Ručičku štěstěny pak na Křižíkovu stranu definitivně obrátila senzace v podobě světelné fontány na výstavišti. Zakázky se Křižíkovi jen hrnuly, což vedlo i ke spuštění tramvajové trati z pražského Florence do Vysočan v roce 1896.

Souboj o výstavbu pražské elektrárny v Holešovicích však Křižík prohrál, zakázku získal jeho velký konkurent Emil Kolben, který si dříve uvědomil výhody střídavého proudu. Křižík sice ještě stihl vybudovat elektrickou železnici z Tábora do Bechyně (první svého druhu v Rakousku-Uhersku), ale pod tíhou finančních problémů přišel o svůj podnik a stáhl se z veřejného života. Zemřel v obci Stádlec u Tábora roce 1941 ve věku 93 let, pochován je na pražském Slavíně.

Pomník s bustou Frantiěka Křižíka v Křižíkových sadech v Plzni. Foto: Ben Skála (vlastní dílo) [GFDL or CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Zajímavosti ze života Františka Křižíka

• Rodiče Františka Křižíka dlouho marně toužili po dítěti. František, jako vymodlené dítě, se narodil, když už to zřejmě nikdo nečekal, jeho matce bylo tehdy již 45 let.
• Význam vzdělání pro pozdější život nadaného chlapce si jeho matka brzy uvědomila, všemožně jej podporovala, byť sama žila ve velké chudobě.
• Doba studií v Praze byla pro Křižíka obzvláště ze začátku velmi náročná, musel se o sebe postarat především sám, měl často hlad a nemohl se pořádně vyspat. Jednou za měsíc mu jeho tehdy již asi šedesátiletá matka nosila zásoby jídla pěšky až z Klatov.
• V roce 1872 se oženil a s manželkou Pavlínou žil až do její smrti. Jejich manželství je však zasaženo několika tragédiemi. Zemřelo jim pět z osmi dětí.
• Křižík byl velký český patriot a rád si užíval společenského života.
• V roce 1896 sestrojil svůj první elektromobil (vypadal podobně jako kočár).
• Málokdo ví, že Křižík stejně jako někteří z jeho nejbližších spolupracovníků a podporovatelů patřil mezi významné členy tajemného řádu svobodných zednářů.
• Po Františkovi Křižíkovi se jmenuje planetka (či asteroid), kterou 7. 9. 1983 objevil český astronom Antonín Mrkos na hvězdárně na Kleťi. Jméno navrhli Zdeněk Moravec a Miloš Tichý, planetka nese označení 1983 RX. Na stránkách NASA je možné sledovat také dráhu planetky. 

​

Profil osobnosti :	František Křižík
datum narození:	8. 7. 1847
národnost:	česká
profese:	elektrotechnický inženýr a podnikatel
čím se nejvíce proslavil:	vynález obloukové lampy
další přínos:	propagátor veř. osvětlení elektřinou, elektrifikace tramvají a železnice v českých zemích, návrh světelné fontány
přezdívka:	český Edison
datum úmrtí:	22. 1. 1941 (ve věku 93 let)