Válka proudů vypukla na konci osmdesátých let 19. století. Edison, jako uznávaný a bohatý podnikatel, přinášel „světlo do temnoty“ amerických měst, když budoval v Americe jedny z prvních elektráren spolu s elektrickým vedením využívajícím stejnosměrný proud.
Stejnosměrný proud ale narážel na omezení, která měnila americká města ve spleť drátů vedoucích elektřinu. Každá domácnost totiž musela být spojena vlastním drátem přímo s elektrárnou.
Navíc stejnosměrný proud selhával při přenosu na delší vzdálenosti. Edison si těchto vad na kráse svého vynálezu byl vědom, a proto zadal nadějnému mladému zaměstnanci úkol zlepšit vlastnosti stejnosměrného proudu. Dokonce tomu bystrému inženýrovi slíbil pohádkovou odměnu 50 tisíc dolarů, když jeho úkol splní.
Místo vynálezů začal Tesla pro Edisona kopat příkopy
Nikola Tesla se téměř nesplnitelné výzvy nezalekl a zakrátko přišel s řešením. Střídavý proud neztrácel tolik elektrické energie při přenosu na větších vzdálenostech a zároveň bylo snazší dosáhnout nízkých i vysokých hladin napětí. Edison se ale Teslovi vysmál, protože se nechtěl vzdát renty z vlastních patentů, které spoléhaly na stejnosměrný proud.
Tesla žádnou slíbenou odměnu nedostal, a proto Edisonovu společnost opustil, aby založil svou vlastní firmu. Než začaly Teslovi vydělávat jeho patenty, krátce se živil i jako kopáč příkopů, shodou okolností právě pro Edisonovu firmu.
Válku proudů rozpoutala smrt zaběhlého psa
Teslu v jeho snažení finančně podpořil majetný průmyslník George Westinghouse. Zatímco Edisonovy elektrické sítě obmotávaly velkoměsta, generátory střídavého proudu pronikaly nejdříve do méně zabydlených oblastí. Edison rychle pochopil, že dříve či později se oba systémy elektrických rozvodů střetnou v boji o dominanci nad americkým i světovým trhem. Proto přešel do útoku.
V roce 1888 zahájil vynálezce žárovky propagandu namířenou proti „nebezpečnému až smrtelnému“ střídavému proudu. Před reportéry dychtivými po senzaci předvedl názornou ukázku. Navedl psa z ulice, aby se napil z plechovky, do které byl veden střídavý proud. Psík po prvních pár hltech vody bolestně zakňučel a padl mrtvý k zemi. To představovalo první výstřel ve válce proudů.
„Kdyby ho popravili sekerou, bylo by to lepší.“
Podobné divadlo pro média předvedli Edisonem pověření lidé ještě několikrát. Využili zaběhnuté psy, kočky i vysloužilý dobytek nebo koně. Brutální účinky střídavého proudu plnily přední stránky novin, ale opravdový trhák znamenala až první poprava trestance na elektrickém křesle. Westinghouse se snažil proti tomuto způsobu usmrcení bojovat, ale jeho námitky proti brutalitě nepadly na úrodnou půdu. Edison totiž naoko tvrdil, že půjde o velmi rychlou a bezbolestnou smrt. Opak byl pravdou.
Odsouzený vrah byl zabit proudem až po několika minutách, protože elektrické křeslo bylo špatně nastavené. Diváci během popravy omdlévali i zvraceli. Sám Westinghouse se pak prý vyjádřil, že lidštější by bylo odsouzeného setnout sekerou.
Edisonovi začal ujíždět vlak v 90. letech 19. století
Navzdory špatné publicitě se ale Teslovi s Westinghousem dařilo získávat nové zakázky. První drtivou porážkou pro Edisona se stala soutěž na kompletní dodávku elektřiny pro světovou výstavu v Chicagu pořádanou v roce 1893. Jeho konkurenti nabídli služby za poloviční cenu, takže zakázka spadla do klína společnosti Westinghouse.