Britský matematik Alan Turing není příliš známý, jeho práce přitom výrazně uspíšila konec druhé světové války díky rozluštění zdánlivě neprolomitelné nacistické šifry. Více pak proslul teoretickým modelem tzv. Turingova stroje, předchůdce počítačů, jak je známe dnes. Alan Turing je proto považován za právoplatného zakladatele informatiky.
Úvodní fotografie: socha Alana Turinga v Bletchey parku. Autor: Jon Callas ze San Jose, USA (Alan Turing) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons
Alan Turing se narodil 23. června 1912. Podle některých zdrojů se u něj výjimečné matematické nadání projevovalo již od raného dětství. Prý se dokonce naučil dřív počítat než číst. Jiné zdroje to však popírají. Možná proto, že na školním prospěchu se ze začátku nic takového neprojevovalo. Alan prý často odmítal plnit zadané banální úkoly a soukromě se věnoval raději pokročilejším počtům.
S matematickou genialitou se pojil velmi specifický způsob myšlení, díky kterému si Alan Turing později v životě obtížně hledal přátele. Uvažoval vždy striktně logicky. Porozumět běžné mezilidské komunikaci plné nevyřčených informací a nelogických prvků pro něj bylo mnohdy úplně nemožné.
Až na střední škole v Sherborne se mu podařilo navázat blízké přátelství se spolužákem Christopherem Morcomem, který však ještě během studia náhle zemřel na tuberkulózu. Jeho smrt Alana velmi zasáhla. Christopher zřejmě nebyl Alanovi jen přítelem, ale také jeho první platonickou láskou.
V roce 1931 začal studovat matematiku na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen členem univerzitní koleje. Výrazněji se však zviditelnil až svým článkem On Computable Numbers z roku 1936, který udal jeho kariéře budoucí směr. Navázal na jiného výborného matematika Kurta Gödela a představil světu svůj Turingův stroj, teoretický model výpočetního stroje. Položil tak základy informatiky a počítačových věd. Velmi stručně řečeno se jednalo o primitivní počítač s jednoduchými instrukcemi a zapisovací páskou coby pamětí.
Fotografie: Model Turingova stroje. Autor: Rocky Acosta [CC BY 3.0], from Wikimedia Commons
Alan Turing následně pokračoval ve studiích na univerzitě v Princetonu, kde během dvou let získal doktorát. Potom se vrátil do Anglie, aby si doplnil vzdělání v oblasti prolamování nepřátelských šifrovacích kódů, přestože dostal lukrativní pracovní nabídku v Americe.
Za války pracoval nejdříve ve Vládní škole šifer, brzy však přešel do Bletchley Park, což bylo tajné britské centrum s cílem prolamovat německé šifry. V návaznosti na předchozí práci polských odborníků, navrhl společně s týmem tehdejších specialistů stroj, který dokázal vyluštit tajné kódy šifrované zařízením zvaným Enigma.
Informace získané z nacistických šifrovaných zpráv pomohly podle odhadů historiků zkrátit druhou světovou válku přibližně o dva roky. Alan Turing ani jeho spolupracovníci však nemohli o této práci další desítky let mluvit. Vše, co se v Bletchley Park odehrálo, podléhalo naprostému utajení. Dnes jsou prostory, včetně mnohých dobových artefaktů, otevřeny veřejnosti.
Po válce Alan Turing působil na univerzitě v Manchesteru a věnoval se převážně výzkumům a úvahám o možnostech umělé inteligence. V této oblasti se proslavil jako autor tzv. Turingova testu, který je založen na tom, jestli člověk dokáže rozpoznat, zda komunikuje s člověkem či strojem.
Stroj, který splňuje parametry inteligence, by měl být hodnotitelem označen za člověka. Turingův test byl dlouho považován za základní měřítko při posuzování umělé inteligence, ani tento test však nedokáže pokrýt všechny aspekty, které je nutné u inteligentních systémů sledovat. Prvním počítačovému programu se podařilo oblafnout lidské hodnotitele v roce 2014.
Turingova kariéra a vědecké možnosti prakticky končí v roce 1952, kdy byl kvůli svojí homosexualitě, která byla v té době v Británii trestná, obviněn ze sexuálního deliktu. Musel čelit soudnímu procesu, na jehož konci si mohl vybrat mezi vězením a „léčbou“ v podobě hormonálních estrogenových injekcí, které působily jako chemická kastrace. Zvolil si druhou variantu, jeho život se však stal obtížně snesitelným.
Fotografie: Umělecké ztvárnění smrti Alana Turinga v rámci projektu na podporu komunity gayů a leseb. Autor:Pinkpasty [CC BY 4.0], from Wikimedia Commons
Dne 7. června 1954 zemřel Alan Turing na otravu kyanidem, původcem mělo být jedem napuštěné jablko. Je to ale jen domněnka, protože jablko nebylo na přítomnost jedu testováno. Oficiálně byla Turingova smrt prohlášena za sebevraždu, někteří jeho blízcí však takovou možnost striktně odmítali.
Počítače od dob Alana Turinga ušly velkou cestu. Už jste viděli novou počítačovou myš ve tvaru kuželu?
| Profil osobnosti: | Alan Turing |
| datum narození: | 23. 6. 1912 |
| národnost: | britská |
| profese: | matematik |
| čím se nejvíce proslavil: | zakladatel moderní informatiky a počítačových věd |
| další přínos: | 1. teoretický model počítače (Turingův stroj), rozluštění kódu Enigma, který používali nacisti pro šifrování zpráv za 2. sv. války, Turingův test (poznáme, jestli komunikujeme se strojem, či s člověkem?) |
| slavný citát: | Někdy právě lidé, od kterých vůbec nic nečekáme, dokáží přijít s naprosto nečekanými novými myšlenkami. |
| přezdívka: | prof (zkrácená verze profesora) |
| datum úmrtí: | 7. 6. 1954 (ve věku 41 let) |
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.