Z Brna do Vídně za 10 minut. Dočká se moravská metropole Hyperloopu?

Futuristická dráha Hyperloop, která připomíná potrubní poštu pro lidské cestující, se prozatím nachází ve fázi počátečního testovaní své životaschopnosti. Zástupci společnosti Hyperloop Transportation Technologies ovšem věří, že se jim odvážný projekt podaří dotáhnout do zdárného konce, a tak čile vyjednávají o budoucím umístění netradičního dopravního prostředku. Jednání proběhlo také v Brně.

Projekt Hyperloopu se před čtyřimi lety zrodil v hlavě Elona Muska, vizionářského šéfa automobilky Tesla Motors a vůdčí osobnosti společnosti SpaceX, která se zaměřuje na aktivity v aerokosmickém průmyslu.

Muskova vize byla v zásadě jasná: vyvinout dopravní prostředek, který by dokázal ve speciálních přetlakových kasplích umístěných v obřím nadzemním potrubí přemisťovat osoby z místa na místo. A navíc rychlostí, která by mohla dosahovat až k 1 300 km/h. Pro srovnání se sluší připomenout, že rychlost dopravních letadel se pohybuje okolo 800 km/hod.

Musk ovšem zároveň oznámil, že mu jeho vytížení nedovoluje se do projektu ponořit naplno, a tak dal rozpracovaný návrh k dispozici technologickým společnostem. Ačkoliv bylo zájemců o realizaci odvážného nápadu více, nejdále ho prozatím posunuly navzájem si konkurující podniky Hyperloop One a Hyperloop Transportation Technologies (HTT).

A právě zástupci druhé jmenované společnosti se 18. ledna 2017 sešli s představiteli Brna a Jihomoravského kraje, aby společně prodiskutovali potenciál využití neobvyklého typu dopravy a možnosti výstavby dráhy na českém území. 

Rýsuje se superrlychlé dopravní spojení mezi třemi státy?

Šéf HTT Dirk Ahlborn, který pochází z Německa, a tak mu je evropské prostředí více než blízké, se už na jaře minulého roku v Bratislavě setkal se zástupci slovenských technologických firem, startupů a některých ministerstev. Nyní podobné setkání, které bylo, stejně jako v případě Slovenska, zakončeno podpisem memoranda o navázání spolupráce, proběhlo i v moravské metropoli.

Není náhodou, že se do hledáčku HTT dostalo právě Brno. Druhé největší město České republiky se totiž pyšní velice strategickou polohou – leží přibližně 130 kilometrů od Bratislavy a podobná vzdálenost ho dělí také od Vídně. Logickým krokem by pak také byla výstavba trati mezi Brnem a Prahou.

Hyperloop by tak v budoucnu, dojde-li k jeho realizaci, mohl na relativně malém prostoru propojit hned tři státy. Vybudováním dráhy by se doba cesty mezi městy, která nyní autem trvá asi hodinu a půl, zredukovala přibližně na 10 minut.

Jaroslav Kacer
Prioritou v rámci spolupráce se společností Hyperloop Transportation Technologies bude aktivně zapojit zdejší výzkumnou a vývojovou komunitu. Cílem je propojení místních brněnských firem, startupů, univerzit či vědeckých center, které mohou pro tuto technologii dále vytvářet nová chytrá řešení. I v případě, že by se projekt vyvinul jinak, město Brno by mohlo uplatnit nové technologie v jiných oblastech.

V provozu už za 3 roky? Odborníci jsou opatrnější

K podpisu dokumentu o navázání spolupráce mezi Jihomorovským krajem a výrobcem revolučního potrubního dopravního prostředku došlo v rámci konference věnované právě Hyperloopu. 

Cílem série odborných příspěvků a diskuzí, do nichž se zapojili akademici, podnikatelé, dopravní experti, sociologové, architekti, ekonomové, geografové i politici, bylo seznámit laickou i odbornou veřejnost s potenciálem superrychlé dráhy a možnostmi jejího využití ve středoevropském prostoru.

Ředitel HTT ve svém vystoupení odvážně uvedl, že by Hyperloop mohl první pasažéry přepravit už za tři roky. Odborníci jsou ovšem v tomto ohledu skeptičtější a hovoří minimálně o pěti letech usilovného vývoje a dílčích testů.