Norská společnost Statkraft oznámila, že se spolu se dvěma dalšími investory chystá vybudovat největší systém větrných turbín v Evropě. Elektrárna má vzniknout nedaleko města Trondheim a tvořit ji bude šest menších větrných farem. Nákladný projekt by podle plánů měl spolknout přes miliardu eur.
V Norsku, jehož břehy omývá Severní, Norské a Barentsovo moře, přes 95 % elektrické energie pochází z vodních elektráren, nicméně tamní klimatické podmínky zároveň přejí i větrným zdrojům energie. A proto se právě v této zemi zrodila myšlenka vybudovat největší systém větrných turbín v Evropě.
Smělý projekt zafinancují tři subjekty: z 52,1 % elektrárnu finančně zaštítí společnost Statkraft, ze 40 % investiční skupina Nordic Wind Power a zbylých 7,9 % zaplatí trondheimská energetická firma TrønderEnergi. Plánovaný vklad do největší evropské větrné elektrárny by měl činit cca 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun).
Projekt měl být realizován již dříve. Investoři původně plánovali započít výstavbu v létě 2015, ale společnost Statkraft plán dočasně pozastavila kvůli nízkým cenám elektřiny v zemi. Investoři ovšem svou vizi nenechali dlouho spát.
Na pozastavení projektu totiž reagovala norská vláda, jejímž dlouhodobým cílem je podporovat ekonomické aktivity, které nejsou spojeny s ropným průmyslem. Zainteresované firmy nyní uvedly, že se jim v mezičase podařilo snížit náklady na projekt a zvýšit kapacitu výroby. Síť turbín byla také přesunuta do jiné lokality, která je více větrná.
Šestice vzájemně propojených elektráren bude vystavěna na poloostrově Fosen, na ostrově Hitra a v pobřežní oblasti Snillfjord, kde pro výrobu větrné energie panují nejlepší podmínky v Evropě.
Jednotlivé zastávky energetického celku vzájemně propojí 241 kilometrů nově vytvořených silnic. První turbíny by měly být vztyčeny v průběhu roku 2018 a kapacita každé z nich bude 3,6 MW
Každá z turbín je vysoká 87 metrů a rozpětí listů rotoru činí úctyhodných 117 metrů. I díky výkonným „lapačům větru“ bude mít elektrárna výrobní kapacitu až tisíc megawattů, což je více než současná celková instalovaná kapacita větrných elektráren v Norsku.
Od roku 2020 by větrný systém měl generovat až 3,4 TWh energie ročně. To znamená, že by mohl elektřinou zásobovat až 170 tisíc norských domácností.
Pokud pomineme investice do těžby ropy, je oznámený záměr podle The Wall Street Journal jednou z největších průmyslových investic v Norsku za poslední desetiletí.
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
