Ostatní

Skutečná cena módy. Kolik energie spotřebuje?

Při výrobě oblečení není spotřebována jen látka, ale používá se i spousta dalších zdrojů. Ve skutečnosti za výrobou stojí litry vody, spousta elektrické energie a lidské práce. Celý proces má také mnoho vedlejších produktů, které ohrožují životní prostředí, od zbytků látek, až po produkci CO2. Nahlédněte na konkrétní hodnoty, které se za výrobou skrývají.

Skutečná cena módy. Kolik energie spotřebuje?
Skutečná cena módy. Kolik energie spotřebuje?

Rychlá móda a její dopad na životní prostředí

Pojem „fast fashion“ neboli „rychlá móda“ je termínem, jenž označuje oblečení, které se vyrábí téměř v neomezené kvantitě. Trendy jsou časově omezené a stále nahrazované novými kolekcemi. Zákazník tak přichází do kontaktu s levnými a nekvalitními látkami, oblečením, které vznikalo v továrnách třetího světa za velmi nízkou cenu a při výrobě nebylo dbáno na šetrné zacházení s životním prostředím.

Katastrofy z minulosti

Aby textilní průmysl mohl obdržet co nejvyšší zisk, vyplatí se jednotlivým společnostem v současné době stavět továrny v zemích třetího světa, které jsou ekonomicky slabší. Takový způsob je ovšem velmi kontroverzní, jelikož v daných zemích legislativa mnohdy není připravena na průmyslové giganty a zaměstnanci tak čelí zhoršeným pracovním podmínkám. 

Móda budoucnosti, nebo strašidelný nesmysl? Podívejte se robotické šperky a doplňky

počet hlasů: 5

Jedním z odstrašujících příkladů bylo zhroucení budovy Rana Plaza, které se odehrálo v roce 2013 v bangladéšské čtvrti. Budova v nebezpečném stavu se zhroutila a tisíce zaměstnanců zde zemřelo. Taková katastrofa měla za následek mnohem větší kontroly textilních továren a zpřísnění podmínek pro zaměstnavatele. 

Kontroverze módního průmyslu se ale netýká jen zacházení se zaměstnanci, ale také s přírodou a jejími zdroji, které jsou spotřebovávány ve velkém množství. Ať už se jedná o bavlnu, len, nylon, konopí nebo vlnu, všechny materiály při zpracování spotřebují velké množství energie. 

Spotřeba při výrobě oblečení 

Při výzkumu a podrobném sledování spotřeby energie se ukázalo, že některé látky jsou k přírodě přece jenom šetrnější. Jak si vedou, se můžete podívat v následující tabulce. 

Spotřeba elektrické energie

Materiál

Spotřeba elektrické energie v MJ na tunu látky

Organická bavlna

Cca 18 000

Konopí

Cca 21 000

Bavlna

Cca 25 000

Polyester

Cca 130 000

Zdroj: Studie „Ecological Footprint and Water Analysis of Cotton, Hemp pand Polyester. (https://mediamanager.sei.org/documents/Publications/SEI-Report-EcologicalFootprintAndWaterAnalysisOfCottonHempAndPolyester-2005.pdf)

Jak je vidět v tabulce výše, energie potřebná k vytvoření polyesterové látky je mnohem vyšší, než v případě organické bavlny. 

Produkce CO2 při výrobě látky

Materiál

Produkce CO2 při výrobě 1 tuny látky

Organická bavlna

Cca 2, 3 kg

Konopí

Cca 4, 5 kg

Bavlna

Cca 4, 9 kg

Polyester

Cca 9, 5 kg

Zdroj: Studie „Ecological Footprint and Water Analysis of Cotton, Hemp pand Polyester. (https://mediamanager.sei.org/documents/Publications/SEI-Report-EcologicalFootprintAndWaterAnalysisOfCottonHempAndPolyester-2005.pdf)

Mnozí zákazníci se také ptají, proč tedy módní průmysl nevyužívá raději organickou bavlnu, která je na spotřebu elektrické energie méně náročná. Odpověď je snadná. Syntetická vlákna a polyester jsou totiž vyráběna z ropy a jsou tak při nákupu mnohem méně nákladná.

Jedinou cestou může být udržitelná móda, která šetří životní prostředí.

Při pěstování bavlny je totiž využito více vody a pěstování je drahé. Dešťová voda podle studie totiž pokryje jen 30% nákladů na pěstování bavlny. Výsledkem zpracování velkého množství polyesteru je tak cenově dostupnější oblečení, které si může dovolit každý i ve větším počtu kusů, a tak módní průmysl stále obnovuje módní trendy a prodává více kusů. 

Spotřeba vody při zpracování látky

Materiál

Spotřeba vody 

Bavlna

250 - 350 l na kg

Polyester

100 - 200 l na kg

Nylon 

125 - 150 l na kg

Vlna 

200 - 300 l na kg

Zdroj: http://presidentprofiles.blogspot.com/2014/04/water-consumption-in-textile-industry.html

Alternativní cesta 

Produkce CO2 a spotřeba elektrické energie či vody nejsou ale jedinými ukazateli. Při posuzování ekologické stopy se zvažuje také transport, tvorba příze, sušení a další kriteria. Podle těchto okruhů je stanovena celková ekologická stopa. Ta ukazuje, že udržitelným a do budoucna nejekologičtějším řešením je používání konopí. To má v případě elektrické energie spotřebu velmi podobnou bavlně, ale v případě vody jde o velký rozdíl. Zatímco při pěstování bavlny je třeba kolem 9 758 kg vody na kg látky, konopí vyžaduje jen 2 401 až 3 401 kg vody na kg oblečení.  

U polyesteru se také musí počítat s tím, že ropa je omezenou surovinou, která dochází a není možné ji obnovit, proto takový způsob výroby není do budoucna udržitelný. Naproti tomu konopí a bavlnu lze vždy znovu vypěstovat. V takovém případě jsou zase problémem plantáže, které by se musely značně rozšířit, čímž by se opět narušilo životní prostředí. 

Konopí je v textilním průmyslu ale stále na druhé koleji, jelikož nenabízí tolik pozitivních vlastností, kterými se polyester chlubí. Je například o snadné žehlení, nemačkavost materiálu, absorpční schopnosti a rychlé usychání při pocení a další. Takové nedostatky by se v jeho výrobě ještě musely vyřešit.