Skutečná cena módy. Kolik energie spotřebuje?
Při výrobě oblečení není spotřebována jen látka, ale používá se i spousta dalších zdrojů. Ve skutečnosti za výrobou stojí litry vody, spousta elektrické energie a lidské práce. Celý proces má také mnoho vedlejších produktů, které ohrožují životní prostředí, od zbytků látek, až po produkci CO2. Nahlédněte na konkrétní hodnoty, které se za výrobou skrývají.
![Skutečná cena módy. Kolik energie spotřebuje?](/web/data/images/big/article_moda.jpg?glcbt-64_aRZVbVuZ_ETWqqJQML8Z)
Rychlá móda a její dopad na životní prostředí
Pojem „fast fashion“ neboli „rychlá móda“ je termínem, jenž označuje oblečení, které se vyrábí téměř v neomezené kvantitě. Trendy jsou časově omezené a stále nahrazované novými kolekcemi. Zákazník tak přichází do kontaktu s levnými a nekvalitními látkami, oblečením, které vznikalo v továrnách třetího světa za velmi nízkou cenu a při výrobě nebylo dbáno na šetrné zacházení s životním prostředím.
Katastrofy z minulosti
Aby textilní průmysl mohl obdržet co nejvyšší zisk, vyplatí se jednotlivým společnostem v současné době stavět továrny v zemích třetího světa, které jsou ekonomicky slabší. Takový způsob je ovšem velmi kontroverzní, jelikož v daných zemích legislativa mnohdy není připravena na průmyslové giganty a zaměstnanci tak čelí zhoršeným pracovním podmínkám.
Jedním z odstrašujících příkladů bylo zhroucení budovy Rana Plaza, které se odehrálo v roce 2013 v bangladéšské čtvrti. Budova v nebezpečném stavu se zhroutila a tisíce zaměstnanců zde zemřelo. Taková katastrofa měla za následek mnohem větší kontroly textilních továren a zpřísnění podmínek pro zaměstnavatele.
Kontroverze módního průmyslu se ale netýká jen zacházení se zaměstnanci, ale také s přírodou a jejími zdroji, které jsou spotřebovávány ve velkém množství. Ať už se jedná o bavlnu, len, nylon, konopí nebo vlnu, všechny materiály při zpracování spotřebují velké množství energie.
Spotřeba při výrobě oblečení
Při výzkumu a podrobném sledování spotřeby energie se ukázalo, že některé látky jsou k přírodě přece jenom šetrnější. Jak si vedou, se můžete podívat v následující tabulce.
Spotřeba elektrické energie |
|
---|---|
Materiál |
Spotřeba elektrické energie v MJ na tunu látky |
Organická bavlna |
Cca 18 000 |
Konopí |
Cca 21 000 |
Bavlna |
Cca 25 000 |
Polyester |
Cca 130 000 |
Zdroj: Studie „Ecological Footprint and Water Analysis of Cotton, Hemp pand Polyester. (https://mediamanager.sei.org/documents/Publications/SEI-Report-EcologicalFootprintAndWaterAnalysisOfCottonHempAndPolyester-2005.pdf)
Jak je vidět v tabulce výše, energie potřebná k vytvoření polyesterové látky je mnohem vyšší, než v případě organické bavlny.
Produkce CO2 při výrobě látky |
|
---|---|
Materiál |
Produkce CO2 při výrobě 1 tuny látky |
Organická bavlna |
Cca 2, 3 kg |
Konopí |
Cca 4, 5 kg |
Bavlna |
Cca 4, 9 kg |
Polyester |
Cca 9, 5 kg |
Zdroj: Studie „Ecological Footprint and Water Analysis of Cotton, Hemp pand Polyester. (https://mediamanager.sei.org/documents/Publications/SEI-Report-EcologicalFootprintAndWaterAnalysisOfCottonHempAndPolyester-2005.pdf)
Mnozí zákazníci se také ptají, proč tedy módní průmysl nevyužívá raději organickou bavlnu, která je na spotřebu elektrické energie méně náročná. Odpověď je snadná. Syntetická vlákna a polyester jsou totiž vyráběna z ropy a jsou tak při nákupu mnohem méně nákladná.
Při pěstování bavlny je totiž využito více vody a pěstování je drahé. Dešťová voda podle studie totiž pokryje jen 30% nákladů na pěstování bavlny. Výsledkem zpracování velkého množství polyesteru je tak cenově dostupnější oblečení, které si může dovolit každý i ve větším počtu kusů, a tak módní průmysl stále obnovuje módní trendy a prodává více kusů.
Spotřeba vody při zpracování látky |
|
---|---|
Materiál |
Spotřeba vody |
Bavlna |
250 - 350 l na kg |
Polyester |
100 - 200 l na kg |
Nylon |
125 - 150 l na kg |
Vlna |
200 - 300 l na kg |
Zdroj: http://presidentprofiles.blogspot.com/2014/04/water-consumption-in-textile-industry.html
Alternativní cesta
Produkce CO2 a spotřeba elektrické energie či vody nejsou ale jedinými ukazateli. Při posuzování ekologické stopy se zvažuje také transport, tvorba příze, sušení a další kriteria. Podle těchto okruhů je stanovena celková ekologická stopa. Ta ukazuje, že udržitelným a do budoucna nejekologičtějším řešením je používání konopí. To má v případě elektrické energie spotřebu velmi podobnou bavlně, ale v případě vody jde o velký rozdíl. Zatímco při pěstování bavlny je třeba kolem 9 758 kg vody na kg látky, konopí vyžaduje jen 2 401 až 3 401 kg vody na kg oblečení.
U polyesteru se také musí počítat s tím, že ropa je omezenou surovinou, která dochází a není možné ji obnovit, proto takový způsob výroby není do budoucna udržitelný. Naproti tomu konopí a bavlnu lze vždy znovu vypěstovat. V takovém případě jsou zase problémem plantáže, které by se musely značně rozšířit, čímž by se opět narušilo životní prostředí.
Konopí je v textilním průmyslu ale stále na druhé koleji, jelikož nenabízí tolik pozitivních vlastností, kterými se polyester chlubí. Je například o snadné žehlení, nemačkavost materiálu, absorpční schopnosti a rychlé usychání při pocení a další. Takové nedostatky by se v jeho výrobě ještě musely vyřešit.