
Cena silové elektřiny na burze sice klesá a dodavatelé na to reagují snížením platby za spotřebovanou 1 kWh, ale rádi vám zvýší jiné složky na účtu za energie. Oblíbeným řešením se stalo navyšování stálé měsíční platby. Prodejci elektřiny nejspíš doufají, že zákazník si zdražení této neregulované položky moc nevšimne. Naposledy k podobnému kroku sáhnula firma E.ON letos v srpnu.

Nový dodavatel Blesk energie vám měsíční účty za elektřinu nebo plyn nesníží. Místo toho vám vyplatí do měsíce od přechodu k Blesku jednorázový bonus. Jeho výše se vypočítá jako dvojnásobný rozdíl mezi cenou od starého dodavatele a Blesk energie za dva roky. Jaké nástrahy se skrývají v líbivé nabídce rychlých peněz při změně dodavatele elektřiny nebo plynu?

Kdyby bylo zdražování cen elektřiny považováno za zločin, detektivové by při svém pátrání našli tři hlavní „pachatele“: deregulaci cen v 90. letech, spekulaci na komoditních burzách předcházející finanční krizi a zavádění příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů. Kterého pachatele by pomyslný soud nakonec zprostil viny, protože by musel uznat významné polehčující okolnosti?

„Rosničkou“ pro předpověď cen energií na příští rok jsou ceny komodit obchodovaných na energetických burzách. Dodavatelé aktuálně nakupují elektrickou energii velmi levně. Promítne se to i do konečné výše účtů, které domácnosti zaplatí v příštím roce za elektřinu? Nebo mohou s klesající cenou elektrické energie otřást ještě další faktory?

Platí české domácnosti za elektrickou energii hodně nebo málo? Odpověď se dá najít při srovnání průměrných cen elektřiny v Česku a jiných evropských zemích. Pokud přihlédneme ke kupní síle obyvatelstva, tak nás proud stojí o 58 % více než na Islandu, o 43 % více než v Norsku a o 38 % více než ve Francii. Pořád ale zaplatíme méně než Slováci nebo Poláci.