Vše o elektřině

Dotace na nové solární panely. Černá díra pro veřejné rozpočty?

Jakmile přijde řeč na dotace podporující fotovoltaiku, část českého národa okamžitě zbystří. V hlavě totiž stále mají kauzu zpackané podpory sluneční energie z let 2009 a 2010, která tuzemské podniky a domácnosti bude stát stovky miliard. Proč solární průšvih vůbec vznikl a jak jsou dotace obnovitelných zdrojů nastaveny v současnosti? Nemůže se situace z minulosti znova opakovat?

Dotace na nové solární panely. Černá díra pro veřejné rozpočty?
Dotace na nové solární panely. Černá díra pro veřejné rozpočty?

S tím, že energetika nemůže být závislá pouze na fosilních palivech a jádru, už Evropa počítala před pěknou řádkou let. Aby se však evropské země mohly vydat cestou obnovitelných zdrojů, bylo nutné nové technologie do začátku podpořit, aby obstály v tvrdé konkurenci.

Solární baroni na zpackané podpoře vydělali

Vše začalo poměrně nevinně, a to Kjótským protokolem, jehož přijetím se země zavázaly do konce prvního kontrolního období (2008–2012) snížit emise skleníkových plynů nejméně o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990. V prosinci 2012 pak byl schválen dodatek, který země zavazoval do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990. Česká strategie, jak limity splnit byla jasná – zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. V roce 2005 byl tedy přijat zákon 180/2005 Sb., O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jehož hlavním cílem bylo získat investory pro obnovitelné zdroje energetiky. V tom samém roce také Energetický regulační úřad navýšil výkupní cenu solární energie na dvojnásobek.

Solární panel ve tvaru pokladničky na střeše domu.

Aby obnovitelné zdroje energie byly pro investory přitažlivější, využil stát formu výkupních cen – stanovil, že provozovatelé fotovoltaických elektráren budou mít zajištěn výkup energií za pevnou cenu a záruku návratnosti investice do 15 let. Zákon měl také garantovat, že výkupní cena energie se meziročně nesníží o více než 10 %. Nakonec však při projednávání ve sněmovně bylo prosazeno snížení této hranice na pouhých 5 %. Podobný model byl vyzkoušen v řadě dalších zemí, například v Německu, a také u nás v prvních letech bezproblémově fungoval. Potíže nastaly až kolem roku 2008, kdy cena fotovoltaických panelů prudce klesla. Solární elektrárny tak byly z ničeho nic levnější, a tím pádem se zkrátila i jejich návratnost. Z dotací, které byly spočítány podle původních podmínek, se tak stal výhodný byznys a fotovoltaické panely začaly růst jako houby po dešti.

Už tehdy šéf energetického regulačního úřadu Josef Fiřt přistoupil ke snížení výkupní ceny, zákon mu však nedovolil upravit ji více než o zmiňovaných 5 %. Fiřt proto požádal o rychlou změnu zákona, bohužel neúspěšně. Někteří jeho snahu zpětně chválili, jiní vytýkali, že měl problém předvídat dříve. Tak či onak, solární boom se vládě podařilo zastavit až ke konci roku 2011.

Z dotací na solární panely se stal miliardový byznys.

Mezitím se však do miliardového byznysu financovaného odběrateli energie a daňovými poplatníky stihlo zapojit nespočet podnikatelů. Vlastníci solárních firem, takzvaní solární baroni, ale měli do uvědomnělých ochránců přírody opravdu daleko. Jejich hlavním cílem bylo vytáhnout ze státu výhodné dotace, což se jim také povedlo. Mnoho z nich je dokonce neznámých, protože firmy mají anonymní akcie, nebo sídlo v zahraničí. Svůj závazek vůči unii tak Češi sice splnili, ale odběratelé za tento politický přešlap nyní solárníkům platí miliardy, a to jako příplatek ke spotřebované elektřině. Další část je hrazena ze státního rozpočtu. Celkově se podle Nejvyššího kontrolního úřadu náklady na obnovitelné zdroje elektřiny mohou do roku 2030 vyšplhat až na 1 bilion korun – právě kvůli plošnému poskytování finanční podpory v minulých letech.

Výkupní ceny a roční zelené bonusy na solární elektřinu

Datum uvedení výrobny do provozu

Instalovaný výkon výrobny [kW]

Jednotarifní pásmo provozování

od (včetně)

do (včetně)

od

do

Výkupní ceny [Kč/MWh]

Zelené bonusy [Kč/MWh]

-

31. 12. 2005

-

-

8 353

7 282

1. 1. 2006

31. 12. 2007

-

-

17 529

16 458

1. 1. 2008

31. 12. 2008

-

-

17 096

16 025

1. 1. 2009

31. 12. 2009

0

30

16 040

14 805

1. 1. 2009

31. 12. 2009

30

-

15 922

14 851

1. 1. 2010

31. 12. 2010

0

30

14 939

13 704

1. 1. 2010

31. 12. 2010

30

-

14 821

13 750

1. 1. 2011

31. 12. 2011

0

30

8 963

7 728

1. 1. 2011

31. 12. 2011

30

100

7 054

5 983

1. 1. 2011

31. 12. 2011

100

-

6 573

5 502

1. 1. 2012

31. 12. 2012

0

30

7 219

5 984

1. 1. 2013

30.6.2013

0

5

3 917

2 682

1. 1. 2013

30.6.2013

5

30

3 252

2 017

1.7.2013

31. 12. 2013

0

5

3 434

2 200

1.7.2013

31. 12. 2013

5

30

2 794

1 559

Zdroj: TZB-info

Vláda chce utnout solární barony. Příspěvek na obnovitelné zdroje má klesnout až o třetinu

počet hlasů: 3

Jak fungují dotace Nová Zelená Úsporám?

Není tedy divu, že když se v posledních letech opět začínají skloňovat dotace na fotovoltaiku, mnoho lidí se ani nesnaží skrývat svou nedůvěru. Jak fungují dotace Nová Zelená úsporám? Základním rozdílem je, že žádné výhodnější výkupní ceny elektřiny neexistují. Není tedy možné, že by spotřebitelé dopláceli na nově vybudované solární zdroje prostřednictvím dražší elektřiny. 

Podle odborníka na solární energie ze společnost E.ON, Víta Pokorného tak opakování solárního průšvihu rozhodně nehrozí: „Dnes má na dotaci nárok v podstatě každý, kdo se rozhodne si fotovoltaickou elektrárnu na svém rodinném domě postavit, pokud splní podmínky (akumulace, výkon, umístění, vlastní spotřeba, atp.). Tato dotace je vyplacena jednorázově po podání žádosti, tedy ne tak, jako tomu bylo dříve (vyplácení průběžné dotace na vyrobenou kWh po dobu 15 let), “ uvádí Pokorný s tím, že dnes už solární baroni nevznikají. „Žádná forma výroby energie se neobejde bez státních dotací. Jen u některých zdrojů (jako u jádra či uhlí) tyto podpory nejsou tak transparentně publikované jako náklady na obnovitelné zdroje energie, a tedy i fotovoltaiku. Díky neustále klesajícím investičním nákladům a rostoucí ceně emisních povolenek je solární energie stále výhodnější,“ dodává. 

Dotace na fotovoltaiku 2020: Podnikatelé mohou žádat od 13. ledna, domácnosti využijí NZÚ

počet hlasů: 10

Dotaci z programu Nová Zelená Úsporám tak můžete klidně získat i vy. Dokonce, i když nemáte v plánu pořídit si nové solární panely. Mimo ně se totiž dotace vztahují i na zateplení rodinných a bytových domů, zelené střechy, výstavbu nového rodinného či bytového domu s velmi nízkou energetickou náročností a další. Částky, které je možné díky dotaci obdržet, navíc vůbec nejsou zanedbatelné.

Na zelené zdroje energie můžete získat jednorázovou fixní částku:

Celkem můžete dostat až 50 % celkových způsobilých výdajů, nejvýše však 350 000 Kč.

Podporované typy solárních systémů

Solární systém

Výše podpory v Kč

Solární termický systém na přípravu teplé vody

35 000

Solární termický systém na přípravu teplé vody a přitápění

50 000

Fotovoltaický systém pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem

35 000

Fotovoltaický systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh.rok-1

55 000

Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh.rok-1

70 000

Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3 000 kWh.rok-1

100 000

Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 4 000 kWh.rok-1

150 000

Fotovoltaický systém efektivně spolupracující se systémem vytápění a přípravy teplé vody s tepelným čerpadlem

150 000

Zdroj: Nová Zelená Úsporám

Tip: Chcete vědět víc? Prohlédněte si stránky programu Nová Zelená Úsporám a zjistěte, zda máte nárok na dotaci i vy.

Nová zelená úsporám: 7 otázek a odpovědí k dotacím na fotovoltaiku pro rodinný dům

počet hlasů: 18