Na počátku všeho byl zdánlivě bláznivý plán technologického vizionáře Elona Muska, který v roce 2012 navrhl futuristickou dráhu Hyperloop připomínající potrubní poštu pro přepravu lidí. O 4 roky později se prototyp neobvyklého dopravního prostředku dočkal prvního testu v americkém státě Nevada. Jak si Hyperloop vedl?
Zdroj úvodní fotografie: reprofoto YouTube.com
Skutečnost, že nápad na přepravu nákladů, ale i lidí v kapslích umístěných v dlouhém tubusu rychlostí až 1 200 km/h vzešel právě z hlavy Elona Muska, asi nikoho, komu je tento technologický pionýr trochu známý, příliš nepřekvapí. Pro vizionáře jihoafrického původu totiž není žádná výzva dost velká.
Elon Musk projekt Hyperloop veřejně představil v srpnu 2013, kdy zároveň oznámil, že se do jeho realizace vhledem k pochopitelné vytíženosti nehodlá sám pouštět. Muž, který řídí Tesla Motors a zároveň společnost SpaceX, jež působí v aerokosmickém průmyslu, logicky nemá volného času nazbyt.
O realizaci Muskova návrhu se tak začalo zajímat mnoho technologických společností, mezi nimiž dominují zejména firmy se zaměnitelnými jmény Hyperloop Transportation Technologies a Hyperloop Technologies. A právě druhá zmíněná, která pro jistotu nedávno změnila svůj název na Hyperloop One, provedla 11. května 2016 první veřejnou testovací jízdu prototypu dráhy.
Testu, který proběhl v poušti nedaleko Las Vegas, přihlíželo několik stovek diváků z řad novinářů, konstruktérů, zástupců investorů či vládních úředníků. Cílem veřejné zkoušky rychlodráhy Hyperloop bylo zjistit, jak v terénu pracuje její unikátní lineární elektromotor. Nejednalo se proto o plně funkční dráhu, nýbrž velmi zjednodušený a okleštěný model.
Potrubí dráhy pro potřeby testu nahradily 800 metrů dlouhé kolejnice a kapsli, která by v budoucnu měla přepravovat nejprve náklady a později i lidi, zastoupily kovové motorové „sáně“. Zjednodušený prototyp nebyl vybaven dokonce ani brzdami, konstruktéři se rozhodli, že dráha protentokrát přistane trochu tvrdě – v hromadě písku.
A jak ostře sledovaný pokus dopadl? „Očesaný“ Hyperloop přejel přibližně stometrovou zkušební dráhu za dvě sekundy rychlostí bezmála 200 km/h. Netradiční dopravní prostředek tak předvedl zrychlení z nuly na 100 mil v hodině (cca 160 km/h) za 1,1 vteřiny. Maximální rychlost, kterou zařízení během krátké jízdy vyvinulo, přesáhla 185 km/h.
Společnosti Hyperloop One zároveň představila ambiciózní plán – plně funkční Hyperloop by se měl v roce 2019 zapojit do přepravy nákladů všeho druhu a o dva roky později by dráha měla být schopná transportovat také lidské pasažéry. Konstruktéři se netají ani tím, že by v budoucnu rádi navázali spolupráci s významnými světovými dopravci, kteří by dráhu budoucnosti mohli zařadit mezi nabízené přepravní alternativy.
Zástupci Hyperloop One také oslovili veřejnost se soutěží, v níž žádá lidi, aby tvořili návrhy realizace dráhy Hyperloop v lokalitě, kde žijí. Návrhy je možné zasílat do poloviny září letošního roku.
Vlastníte elektromobil? Pak si můžete zvolit speciální distribuční sazbu D27d. Jedná se o jednu z nejvýhodnějších sazeb. Jaké jsou pro D27d podmínky?
Víme, jak je to s dotacemi pro podnikatele i fyzické osoby na elektromobil. Jaké jsou jejich podmínky, výše a kdo všechno může žádat?
Zjistěte, jaká je cena nabíjení elektromobilu od společností, které provozují dobíjecí stanice. Často je možné výrazně ušetřit.