Aktuality

Podívejte se, jak pandemie ovlivnila znečištění v Evropě

Pandemie koronaviru v posledních měsících ochromila Evropu a její běžné fungování. Zatímco většina důsledků pandemie je spíše negativního charakteru, nalézt lze i oblasti, ve kterých aktuální nestandardní období spíše pomohlo. Jde například o snížení znečištění ovzduší. Podívejte se na to, jak pandemie ovlivnila znečištění v Evropě.

Podívejte se, jak pandemie ovlivnila znečištění v Evropě
Podívejte se, jak pandemie ovlivnila znečištění v Evropě

Méně průmyslu i aut na silnicích

Za zlepšeným ovzduším stojí především omezení průmyslu, výroby a výrazný pokles počtu dopravních prostředků na evropských silnicích. Všechny tyto skutečnosti jsou důsledkem státních restrikcí v rámci boje proti koronaviru.

Studie Centre for Research on Energy and Clean Air porovnávala znečištění oxidy dusíku mezi 25. březnem a 24. dubnem a stejným obdobím v loňském roce. Letošní hodnota byla o 37 % nižší, než ta z roku 2019. Oxidy dusíku se do ovzduší dostávají především z dopravy. Polétavého prachu, který pochází z dopravy, průmyslu, uhelných elektráren a individuálního topení uhlím, bylo v Evropě za stejné období o 12 % méně než loni. Na následujícím videu je možné pozorovat pokles znečištění od ledna do března – markantní rozdíl je patrný především na severní Itálii.

Výzkumníci přirovnávají toto zlepšení k hypotetické situaci, během které by všichni Evropané přestali na měsíc kouřit. Zdravotní důsledky zlepšení ovzduší jsou dalekosáhlé – díky čistšímu vzduchu v Evropě se ve sledovaných týdnech předešlo až 11 300 předčasným úmrtím. Kromě toho vyčíslila studie i další důsledky tohoto poklesu. Podobně zlepšený stav by umožnil předejít 1,3 milionu denních pracovních absencí. Zároveň by ubylo 6000 nově zjištěných případů astmatu u dětí.

„Šmejdi“ zneužívají nouzového stavu, lákají na roušky

počet hlasů: 7

Přinese současný stav dlouhodobé zlepšení?

Zmiňovaná studie byla vztažena na Evropu, v rámci jednotlivých regionů se hodnoty znečištění a jejich krátkodobé výkyvy budou lišit. Nicméně i v České republice byl zaznamenán například výrazný pokles dopravy – podle dat společnosti Google nebo mobilních operátorů téměř až o polovinu oproti běžnému stavu. Naopak množství polétavého prachu v ČR od poloviny března lehce vzrostlo. Podle Jiřího Koželouha z Hnutí DUHA za tím pravděpodobně stojí lokální topení uhlím spojené s chladným obdobím a skutečností, že lidé trávili čas doma a více tedy topili.

V ČR byl v průběhu epidemie COVID-19 zaznamenán pokles dopravy.

Koželouh se domnívá, že dočasné snížení znečištění ovzduší nemá příliš velký význam. Aby bylo možné stav trvale zlepšit, je potřeba přijmout systémová opatření. „Životu a zdraví v našich městech by prospělo dát více prostoru pěším, cyklistice, veřejné dopravě a zeleni. Uhlí jako palivo (ale i nevyhovující kotle na dřevo) je potřeba co nejrychleji v lokálním vytápění nahradit čistšími palivy (uhlí má smysl využívat ještě nějakou dobu v teplárnách, kde platí emisní limity a spalování je daleko účinnější). A je potřeba během následujících deseti let postupně odstavit uhelné elektrárny, které se podílí na zatížení ovzduší prachem, ale produkují také třeba rtuť a další látky, které se běžně neměří. Navíc jsou hlavním zdrojem skleníkového oxidu uhličitého“, dodává Koželouh.

Kdy Česko skončí se spalováním uhlí?

počet hlasů: 5

Snížení znečištění ovzduší ale jasně ukázalo na pokles ekonomiky. Budou se tento výpadek snažit evropské země dohánět? „Pravděpodobně nikdo nebude chtít, abychom uspořené emise vypouštěli do ovzduší v následujícím obdobím s tím, že jen doháníme předešlé výpadky. Na druhou stranu je pravda, že byly uspořeny emisní povolenky, které se budou moci v budoucnu využít. Rovněž zaznívají názory, že bychom mohli zbrzdit zpřísňování emisních limitů, protože jsme je výrazně omezili v průběhu pandemie. Při rozjezdu ekonomiky by bylo prospěšné odbourávat regulace. Spíše se však dočkáme dalšího utahování šroubů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Je souvislost mezi znečištěním ovzduší a citlivostí na koronavirus?

V podstatě od začátku pandemie se spekuluje o tom, že mezi úmrtností na COVID-19 a znečištěným ovzduším existuje vztah. Místa s největším počtem obětí totiž často patří mezi ta s nejhorším ovzduším v rámci širší oblasti – typicky je zmiňován například průmyslový sever Itálie, čínský Wu-chan nebo americký New York. Poslední průzkumy skutečně nasvědčují tomu, že horší kvalita ovzduší může znamenat vyšší riziko nákazy koronavirem.

Souvislost mezi znečištěním ovzduší a citlivostí na koronavirus zatím není jistá

Studie Harvardské univerzity zkoumala tento fenomén na americkém území. Jejich závěrem je, že drobné částice znečištění PM2.5 při dlouhodobé koncentraci zvyšují smrtnost nemoci COVID-19 – s každým mikrometrem na metr krychlový v průměru o 15 %. Vědci předpokládají, že dlouhodobé vystavení drobným částicím znečištění oslabuje plíce, které jsou pak zranitelnějším proti virům útočícím na respirační systém.

Podobné závěry naznačuje také studie Univerzity Martina Luthera v Německu. Ta zkoumala smrtnost nemoci a znečištění ovzduší ve vybraných oblastech Německa, Francie, Španělska a Itálie. Podle studie může mít znečištění oxidem dusičitým vliv na celkové zdraví lidí a jejich reakci na COVID-19. Autoři však jedním dechem dodávají, že se jedná jen o první náznaky korelace a vyzývají ostatní badatelské instituce k dalším výzkumům.

ERÚ reaguje na koronavirus mimořádným cenovým rozhodnutím a ulevuje firmám

počet hlasů: 3