Bouřka už sice dávno není považována za znamení shůry nebo projev božího hněvu, i tak ale budí v mnoha lidech respekt. A není divu. Když nevíte, jak se před ní správně chránit, riskujete nepříjemné následky. Zjistěte, jak vlastně vznikají blesky, co dělat, když váš bouřka zastihne ve volné přírodě a kde je nejlepší se před ní schovat.
Blesk je náhlý elektrostatický výboj vznikající během bouřky. Často se uvádí, že jde o zkrat mezi mrakem a zemí, při němž se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Pravda je však taková, že blesky mohou vznikat také v jednotlivých mracích, mezi nimi vzájemně a vzácně také mezi mrakem a stratosférou.
Jak je vůbec možné, že elektřina, potažmo elektrické výboje v mracích vznikají? Předpokládá se, že hlavním původcem blesků jsou ledové krystalky a kapičky vody, které jsou v mraku vzduchem vířeny z místa na místo. Když se vzájemně srazí, krystalky, které mají tendenci držet se spíše v horní části mraku, se nabijí kladně a zmrzlé kapičky vody klesající dolů záporně. Tak se stane, že horní strana oblaku je silněji nabitá pozitivním nábojem, zatímco spodní strana naopak negativním. Když je rozdíl dostatečně velký, může dojít k výboji.
Na Zemi mají blesky modro-bílou barvu, která je dána velkým množstvím dusíku v nižších vrstvách atmosféry. Jejich tvar vždy záleží na okolnostech, roli hrají hlavně konkrétní fyzikální a klimatické podmínky. Nikdy však nebudou úplně rovné. Razí si totiž tu nejkratší a nejjednodušší cestu k zemi a klikatěním často obchází největší odpory ve vzduchu.
Zásah člověka bleskem může v některých případech být i smrtelný. Jeho úderem totiž vzniká proud o síle až 50 tisíc ampérů. To je v přepočtu na teplotu zhruba 30 tisíc stupňů Celsia. V místě, kde blesk do těla vchází, tak způsobí popáleniny třetího stupně, které mohou být i fatální. Nejčastěji je totiž zasažena hlava a ramena.
Dalším rizikem při zásahu blesku je i zástava srdce. Ta v těchto případech bývá nejčastější příčinou úmrtí. Výjimkou není také trvalé poškození srdečního svalu, které bývá často spojeno například se srdeční arytmií. Postižen však může být také mozek, centra sluchu i zraku.
Jak velké škody blesk napáchá, však záleží hlavně na okolnostech. Svou roli hraje například vodivost místa, síla blesku či přítomnost kovových předmětů. Někdy mohou člověku zachránit život třeba i dráty od sluchátek, které část produ svedou mimo trup zasaženého.
Blesky byly už od nepaměti symbolem něčeho mystického. Lidé si je spojovali s božskou sílou nebo také s trestem. I když už je v dnešní době celkem jasné, jak vlastně fungují, stále kolem nich panuje plno mýtů a nepřesností.
Říká se třeba, že blesk vždy udeří do nejvyššího místa. To je sice pravděpodobné, ale rozhodně se na to nedá spolehnout. Těžko totiž odhadnete, zda právě dráha vedená přes nejvyšší bod, bude pro blesk nejvýhodnější. Může se totiž stát, že blízkosti bude lépe vodivý objekt, po kterém blesk sjede.
Mnoho lidí se také domnívá, že je bezpečné se při bouřce ukrýt v budově. To však platí jen v tom případě, že stavba má funkční hromosvod. Pokud je poškozen nebo dokonce úplně chybí, riziko úderu blesku a následného požáru je poměrně velké. Například v roce 2017 na absenci hromosvodu doplatilo celkem 24 objektů.
Zastihne-li vás bouřka na procházce či výletě, pamatujte na to, že nejvíce nebezpečné mohou být následující situace:
Kam se tedy uchýlit do bezpečí? Možností je třeba automobil s uzavřenou plechovou karoserií. Musíte si však dát pozor na externí antény vozu, které by měly být zatáhnuté a okénka, které musí být zavřené. Pokud se k vám bouřka teprve blíží, zůstaňte v automobilu a pro jistotu nevystupujte. Je-li zatím zem a kola suchá, může se stát, že v okamžiku vystoupení auto uzemníte, a tím iniciujete blesk.
V otevřené krajině se doporučuje vyhledat nižší polohy. Vyhnout byste se však měli skalním převisům, vstupům do jeskyní a různým šachtám. Pozor také na soutěsky a rokle, kde by mohlo dojít k nečekaným přívalům vody.
Vhodné je zaujmout co nejnižší polohu, zároveň však také omezit kontakt se zemí. Ideální tak je bouřku přečkat v podřepu, pokud možno na špičkách.
Bouřka však nemusí být nebezpečná jen ve volné přírodě. Nepříjemně překvapit vás může i doma. A to hlavně tehdy, když podceníte údržbu hromosvodní soustavy. Nezapomínejte proto na její pravidelnou revizi, která by měla být prováděna minimálně jednou za 5 let. U rizikovějších budov je pak vhodné interval zkrátit na dva roky. Dbát by se mělo i na ošetření hromosvodu proti korozi a kontrolu jeho mechanické pevnosti.
Pamatujte také, že hromosvod je konstruován hlavně na to, aby chránil před blesky samotnou budovu. S ochranou elektroniky si však už moc dobře neporadí. Jakmile blesk udeří do elektrického vedení, může zničit nebo poškodit elektroniku v okruhu několika kilometrů. Řešením může být buď její vypojení ze sítě, a nebo pořízení kvalitní přepěťové ochrany.
Jak vznikají blesky? Podívejte se na video:
Snažíte se získat výhodnější smlouvu pro dodávky plynu? Víme, jak se dostat k neveřejným nabídkám.
E.ON a hodinový manžel? Žádný problém. Společnost má v nabídce produkty s fixací elektřiny se službou elektrikáře i hodinového manžela. Jak tyto služby fungují a pro koho jsou výhodné?
Připadá vám, že si z vás elektroměr dělá blázny? Podívejte se jak zjistit a nahlásit černý odběr elektřiny. A je neoprávněný odběr elektřiny trestným činem?