Vše o elektřině

Odstavení německých uhelných elektráren: Ovlivní cenu energií u nás?

Německo v následujících dvaceti letech plánuje odstavit všechny uhelné elektrárny na svém území. Nahradit by je měly hlavně obnovitelné zdroje. Zjistěte, jak celá akce bude probíhat a zda konec uhlí bude mít vliv na ceny elektřiny u nás.

Odstavení německých uhelných elektráren: Ovlivní cenu energií u nás?
Odstavení německých uhelných elektráren: Ovlivní cenu energií u nás?

S uhelnými elektrárnami s výkonem 48 GW je momentálně Německo největším konzumentem uhlí v Evropě. První hlasy žádající změnu začaly zaznívat již v roce 2017, kdy si občané Mnichova v městském referendu odhlasovali nahrazení všech uhelných elektráren ve městě šetrnějšími plynovými. Volební účast byla sice malá, možná díky tomu však nakonec „zelená varianta“, která dostala 60 % hlasů, zvítězila.

Vládní uhelná komise stanovila plán

V červnu roku 2018 se pak možnost odstavení elektráren tohoto typu začala řešit v mnohem větším měřítku. Poprvé se totiž sešla takzvaná vládní uhelná komise, která projednávala vliv odklonu od uhlí na emise CO2, na ceny elektřiny i hospodářský rozvoj. Na základě těchto jednání pak komise, složená z politiků, ekonomů i zástupců velkých firem, měla určit datum zavření veškerých německých uhelných provozů a navrhnout opatření pro snížení emisí oxidu uhličitého.

Německo ukončí spalování uhlí v roce 2038. Jedná se o tvrdě vyjednaný kompromis s uhelnými regiony

počet hlasů: 4

Po šesti měsících diskuzí, v lednu 2019, komise uveřejnila konečnou zprávu, která obsahuje mimo jiné harmonogram odstavení jednotlivých elektráren i datum, kdy se elektřina z uhlí přestane v Německu vyrábět úplně. Postup, který ze zprávy vychází, však není úplně závazný. Realizace je totiž nyní v rukou německé vlády.

Krok za krokem: Plán odstavení uhelných elektráren v Německu

První krůček k výraznému snížení CO2 by Německo mělo podniknout do roku 2022. Podle plánu by mělo dojít k uzavření černouhelných a hnědouhelných elektráren s celkovým výkonem 12,5 GW. - Přidat procento, kolik je to celkové výroby elektřiny v Německu 

Změny se dotknou citelněji elektráren na černé uhlí. Jejich uzavření se komise snaží uspíšit hlavně kvůli tomu, že neprodukují nejen vyšší emisemi oxidu uhličitého, problém je také dovoz černého uhlí ze zahraničí. Poslední černouhelný důl v Německu se totiž zavřel koncem roku 2018.

Poslední černouhelný důl v Německu se totiž zavřel koncem roku 2018

Věděli jste, že Německo své elektrárny zásobovalo černým uhlím z dovozu už dávno před zavřením dolů? Uhlí dováželo třeba z Ruska, USA, Jižní Afriky či Kanady.

Ohrožená pracovní místa 

Snížení dovozu černého uhlí by se tak nemělo projevit na počtu pracovních míst. Jiná situace je ale u hnědého, které se stále v Německu intezivně těží. Postižené regiony samozřejmě proto od státu žádají tučné finanční kompenzace. Těžit hnědé uhlí je přitom stále rentabilní i přes rostoucí ceny emisních povolenek. Hnědouhelné elektrárny tak budou z území Německa mizet o něco pomaleji než ty černouhelné, i když produkují výrazně více emisí.

Odstavení německých uhelných elektráren

Rok 2038 znamená konec pro uhelné elektrárny

Druhý významný milník by měl nastat v roce 2030. Do této doby ukončí provoz další elektrárny a produkce dosáhne objemu maximálně 17 GW. Úplný konec elektrické energie z uhlí v Německu by pak měl nastat v roce 2038. Pokud to však podmínky dovolí, může být posunut dokonce na rok 2035.

Tyto termíny však nemusí být konečné. Komise totiž bude průběžně hodnotit dosavadní vývoj a posuzovat důsledky opatření.

Spotřeba elektřiny dosáhla rekordu, stále více se jí vyrábí z uhlí

počet hlasů: 2

Nadšení ekologů, otázky pragmatiků 

I když německé plány jsou velkolepé, podle ekologů a expertů země stejně bude mít problémy splnit závazky, které vycházejí z Pařížské dohody. Stále však existuje varianta, že za pár let se situace změní a bude možné uhelné elektrárny nahrazovat rychleji.

Konec uhelných elektráren však není to jediné, co Německo v nejbližších letech chystá. V plánu je také odstavení všech jaderných elektráren, a to nejpozději do roku 2022. Z toho vyplývá, že polovina současných energetických zdrojů bude muset být co nejdříve nahrazena.

Německo plánuje odstavení jaderných elektráren, a to nejpozději do roku 2022

Odvážné kroky Německa tak vyvolávají na jedné straně nadšení, na druhé je s nimi však spojena řada otázek. Velkým tématem je hlavně výše celkových nákladů na odstavení uhelných elektráren, ale také dopad na cenu elektrické energie či zaměstnanost.

Zdraží nám elektřina? 

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier se nechal slyšet, že vláda udělá vše, aby zákazníky ochránila před zvýšením cen energií způsobeným odstavením uhelných elektráren. Ty jsou totiž zatím nejlevnější na výrobu, zatímco plyn nebo obnovitelné zdroje jsou stále dražší. Altmaier však upozornil na to, že za nějakou dobu tomu tak být nemusí. Příkladem jsou fotovoltaické elektrárny, u kterých je výroba stále rentabilnější a brzy nebudou potřebovat ani aukce, při kterých jsou firmám provozující obnovitelné zdroje garantovány výkupní ceny. 

Aukce na zelenou energii mohou zdražit elektřinu, varují odborníci

počet hlasů: 8

Otázka ceny je samozřejmě důležitá i pro zákazníky v Česku. Obchodníci totiž nakupují elektřinu na burze, a tím pádem jsou oba trhy propojené. Podle agentury Reuters by se cena za megawatthodinu mohla zvýšit z původních 50 eur až na 54. Cena silové elektřiny je ale jednou ze složek celkové ceny elektřiny a zvýšení by nemuselo na spotřebitele, při volbě výhodnějšího dodavatele, dopadnout. 

Neplaťte za elektřinu více než musíte. Najděte si výhodnějšího dodavatele. Chci zjistit víc!

Analýza společnosti ICIS je o něco pozitivnější. Podle ní by se cena na trzích, které jsou s Německem propojeny mohla v letech 2019 až 2022 zvednout o 0,2 eur na MWh. V období od roku 2023 do 2030 by to však mělo být už celých 2,2 eur za megawatthodinu, přičemž nejvyšší nárůst se očekává na severu Evropy.