Poblíž Stockholmu proměnili obyčejnou dálnici v cestu, která dokáže nabíjet osobní auta, autobusy i kamiony žíznivé po elektřině za jízdy. Blýská se proto majitelům elektromobilů na lepší časy, kdy zapomenou na plánování delší trasy podle polohy dobíjecích stanic? Švédové vybudovali prozatím pouhé dva kilometry inovativní dálnice, ale plánují postavit mnohem rozsáhlejší síť. Šlo by to i u nás?
Úvodní fotografie: Úprava běžné dálnice na elektrickou. Foto: eRoadArlanda
Z ptačí či droní perspektivy se úsek 2 kilometrů vozovky mezi terminálem letiště Arlanda a stockholmským předměstím liší od běžné silnice jen nezvyklou čárou uprostřed jízdního pruhu. Pod ní se schovávají dvě kolejnice vedoucí elektrický proud. Vůz se k nim připojí pomocí vysunovacího robotického ramene umístěného v podvozku.
Pozoruhodná silnice dostala jméno eRoadArlanda. Skládá se z 50metrových úseků, jež se aktivují, pokud po nich jede auto. Spodní „tykadlo“ v podvozku se zaháčkuje ke kolejnici a hltá elektřinu. K okamžitému rozpojení kontaktu dochází, když vůz zastaví, předjíždí, nebo odbočuje.
Zároveň s nabíjením probíhá i kalkulace účtu za odebraný proud a řidič pak jen dostane fakturu k zaplacení útraty.
Hans SällNa zrodu projektu se podílelo více firem spojených do konsorcia eRoadArlanda, ale hlavní finanční injekci poskytla švédská vláda, která se již dříve zavázala zbavit se závislosti na fosilních palivech do roku 2030.
Jak daleko to budete mít k nejbližší dobíjecí stanici, když přesedláte z benzínu na elektřinu?
Přestože kratičký kousíček dobíjecí silnice zůstane až do dubna příštího roku pouze v testovacím provozu, Švédové už mluví o rozšíření této vychytávky pro všech 20 tisíc km dálnic v zemi. Dosáhli by tak sítě, kde úseky elektrifikované cesty neleží nikde více než 45 km od sebe, protože dohromady je země protkána půl milionem silnic.
Švédský motorista by pak nepotřeboval elektromobil s velkým dojezdem. Stačila by baterie s menší kapacitou, což by umožnilo prodávat elektroauta i za nižší ceny.
Překopat 1 km dlouhý pás klasické cesty na dobíjecí silnici trvá údajně pouhou jednu hodinu. Náklady na takové „vytunění“ vyjdou na zhruba 1 milion Eur, což nezní nijak zvlášť skvěle, ale tým stojící za novou elektrodráhou tvrdí, že to vyjde 50krát levněji než vybudování linky pro tramvaj.
Otázkou je, jestli takové srovnání trochu nepokulhává, protože elektrodálnice nepředstavují konkurenci pro tramvaje, spíš pro hustou síť dobíjecích stojanů. Samozřejmě, k celkové sumě nákladů by se měly připočítat také částky zaplacené za úpravu podvozků aut kvůli doplnění o robotická ramena.
V pilotní fázi bude eRoadArlanda sloužit pro přepravu zboží elektrickými kamiony logistické společnosti PostNord, na ostatní má přijít řada až později.
Švédsko už se jednou elektrifikovanou dálnicí může chlubit od roku 2016, kdy byl na severu země spuštěn projekt eHighways pod záštitou společnosti Siemens. Fungoval ale pouze pro nákladní vozy, protože elektrické vedení umístěné nad silnicí ve výšce kamionů „diskriminovalo“ nižší dopravní prostředky.
Elektrodálnici eRoadArlandia budou mít možnost využít všichni řidiči „tankující“ elektřinu, ať už sedí za volantem osobního auta, autobusu či náklaďáku.
Připadá vám švédský nápad trochu přitažený za vlasy? Proti bláznivé vizi z USA je to jen slabý odvar.
Vlastníte elektromobil? Pak si můžete zvolit speciální distribuční sazbu D27d. Jedná se o jednu z nejvýhodnějších sazeb. Jaké jsou pro D27d podmínky?
Víme, jak je to s dotacemi pro podnikatele i fyzické osoby na elektromobil. Jaké jsou jejich podmínky, výše a kdo všechno může žádat?
Zjistěte, jaká je cena nabíjení elektromobilu od společností, které provozují dobíjecí stanice. Často je možné výrazně ušetřit.