Fóbie z pavouků, sociální úzkost, klaustrofobie nebo panický strach z výšek dokáží pořádně otrávit život a nejde jen o to, že se nemůžete pomazlit s přátelskou tarantulí, která zrovna utekla sousedovi z terária, anebo zařadit slackline mezi své koníčky. Výzkumníci z Oxfordské univerzity ukázali, že vždycky nemusíte hledat pomoc u drahého psychoterapeuta, abyste se zbavili paralyzujícího strachu.
Úvodní fotografie: V levém rohu vykukuje virtuální průvodkyně Nic, která provázela účastníky celým experimentem. Zdroj: Oxford VR
Strach z výšek (akrofobie) patří mezi nejrozšířenější fobie. Někdy v průběhu života se projeví jako závažný problém u jednoho z pěti lidí. Dvakrát častěji jím trpí ženy než muži.
Projekt Oxford VR se odštěpil z výzkumných aktivit světoznámé britské univerzity. Vede ho profesor klinické psychologie Daniel Freeman a se svým týmem zkoumá, jak léčbu psychických poruch ovlivní pobyt ve virtuální realitě (VR). Nedávno provedli experiment se stovkou dobrovolníků, které trápil strach z výšek v průměru už 30 let.
Polovina účastníků sloužila jako kontrolní skupina, takže jen vyplňovali dotazníky ohledně své fobie. Druhá polovina dostala možnost podstoupit terapii virtuální realitou. Souhlasilo 47 lidí.
Během 2 týdnů se 5krát v doprovodu virtuálního průvodce podívali do 10patrové budovy s atriem. Pobyli vždycky kolem půlhodinky a dostávali různě obtížné úkoly; přejít po vratké lávce, projít se kolem okraje vysoké plošiny, zachránit kočku na stromě, zahrát u okraje patra na xylofon nebo házet míčky dolů přes římsu.
Co odhalil kontroverzní Miligramův experiment s elektrickými šoky?
Nejvyšší „level“ pro akrofobiky představovala jízda na velrybě, která plavala vzduchem v atriu. Kromě zvykání si na virtuální výšky měli dobrovolníci testovat své limity také v reálných podmínkách.
Terapii virtuální realitou dokončilo 44 osob z původních 47. Dva lidé vnímali digitální simulaci jako příliš stresující a jeden účastník zkrátka neměl čas kvůli jinému programu.
Podobné pokusy zbavit se úzkostného strachu tréninkem ve virtuální realitě se objevily už dříve, ale vždycky probíhaly pod dohledem živého psychoterapeuta, který se do programu připojil. U oxfordského experimentu interakce s živým psychologem chyběla. Účastníky naváděla a povzbuzovala počítačově vytvořená virtuální asistentka Nic. Její služby by v budoucnu mohly stát podstatně méně než klasické sezení u odborníka.
Po skončení experimentu hodnotili dobrovolníci v závěrečné anketě, co se stalo s jejich strachem z výšek. U všech, kteří podstoupili terapii ve virtuální realitě, došlo ke zmírnění úzkostného pocitu, v průměru o 68 %.
Virtuální realitu (VR) si představíte lehce. Jak se od ní liší rozšířená realita (AR)?
Přestože velmi dobré výsledky naznačují, že v budoucnu by k léčbě různých fóbií mohly stačit jen VR brýle a sada pár ovladačů, nelze opomenout ani slabá místa výzkumu. Někteří kritikové zmiňují, že by bylo vhodnější jako kontrolní skupinu zvolit lidi, kteří absolvovali běžnou sérii sezení s psychologem za účelem odstranění fóbie a pak srovnat výsledky oproti těm, kteří prošli terapií virtuální realitou.
Jisté zkreslení mohlo vzniknout i tím, že vlastní úroveň strachu hodnotili sami účastníci a nedošlo například na behaviorální testy, které zaručují větší objektivitu.
Navzdory těmto drobným výtkám ukazuje projekt Oxford VR směr, jímž by se léčba fobií mohla ubírat. Freemanův tým se chystá terapii virtuální realitou využít i pro léčení pacientů trpících sociální úzkostí nebo různými druhy psychózy.
Zdroje: Oxford VR, New Atlas
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.