Výroba elektřiny v ČR: Nejvíc energie stále získáváme z uhelných elektráren
Elektřinu můžete získat z uhlí i z kravského hnoje. U nás zatím vítězí konzervativní paliva jako uhlí a jádro. O jaké množství proudu bychom přišli při zavření jaderných elektráren po vzoru Německa a kolik energie vyprodukují obnovitelné zdroje jako biomasa či bioplyn?
Čistá výroba elektřiny (neboli výroba elektřiny netto)
Množství vyrobené elektřiny v dané elektrárně mínus vlastní spotřeba elektřiny na samotnou výrobu.
V posledních třech letech se celková výroba elektřiny stabilně pohybovala nad hranicí 87 gigawatthodin (GWh) za rok.
Pokud se podíváme hlouběji do minulosti, největšího skoku ve výrobě si všimneme v roce 2003, kdy byla plně uvedena do provozu jaderná elektrárna Temelín. V roce 2002 se vyrobilo 76 GWh. S pomocí nových jaderných bloků jsme se vyhoupli na 82 GWh za rok.
Naopak postupný ústup ze slávy se nevyhnul uhelným elektrárnám. Zatímco v roce 2002 více než dvě třetiny celkově vyrobené elektřiny pocházelo z uhelných elektráren, o deset let později se podíl uhlí snížil na 53 %.
Biomasa i hnědé uhlí spotřebují na svou výrobu stejný podíl energie
Opakem čisté výroby elektřiny není špinavá. Elektrárny spotřebují část energie na samotný výrobní proces. Pokud od hrubé výroby elektřiny (brutto) odečteme elektřinou odebranou při samotné výrobě, dostaneme čistou výrobu elektřiny (netto), tedy množství energie, které skutečně můžeme použít. Podobně jako zaměstnanec obdrží jen čistou mzdu bez zaplacených daní, může odběratel nakládat jen s čistě vyrobenou elektřinou bez GWh, které byly spáleny při její výrobě.
Zatímco fotovoltaické, větrné či vodní elektrárny „spolknou“ při výrobě pouze necelé procento z celkového objemu vyprodukované elektřiny, při spalování biomasy a hnědého uhlí je to dokonce necelých deset procent.
Recept na českou elektřinu: Hodně uhlí, hrst jádra z Temelína i Dukovan a špetka vody
Přestože postupně snižujeme množství elektřiny vytvořené v uhelných elektrárnách, i v roce 2013 měly stále největší podíl (46 %) na čisté výrobě elektřiny. V závěsu se drží jaderné elektrárny s 36 %. Pak už jde jen o sbírání drobků ze stolu, kde si největší drobek uzmuly vodní elektrárny, necelých 5 %. Nezvyklých způsobů výroby elektřiny navzdory tomu ve světě přibývá.
Protože zatím ještě neporoučíme větru, dešti a ani slunci, objem elektřiny vyrobené v solárních a větrných elektrárnách se dá předpovědět dopředu jen obtížně. Nejvíc slunečních paprsků dopadá na českou zemi v období od dubna do září, kdy se oproti zimním měsícům až pětinásobně zvyšuje výroba v solárních elektrárnách. Ostatní elektrárny musí proto tyto výkyvy ve výrobě během roku vyvažovat.
Nejvíce elektřiny se vyrobí v zimě, na začátku jara a na konci podzimu, jelikož odběratelé potřebují více svítit a také topit. To znamená, že fotovoltaické elektrárny dodávají nejvíce proudu zrovna v době, když je ho nejméně potřeba.
Do konce roku 2020 si členské státy Evropské unie společně předsevzaly, že energie vyrobená z obnovitelných zdrojů bude tvořit minálně 20 % celkové spotřeby.
V sítích se ztratilo 5,16 % elektřiny
Se ztrátami se počítá nejen ve válečných konfliktech, ale také při přepravě elektrického proudu v přenosové soustavě, kterou se energie dostává z elektráren ke koncovým spotřebitelům. V roce 2012 uniklo přes 5 % elektrické energie. Například kolem roku 2000 se tato hodnota průměrně pohybovala kolem 7 %. Ztráty v sítích se tedy postupně mírně snižují.
