
Vědci z Bristolské univerzity představili originální způsob dalšího využití jaderného odpadu. Tisíce tun zdánlivě bezcenného materiálu lze přetvořit do podoby uměle vyrobených diamantů se slabým elektrickým nábojem. Tyto „baterie“ jsou zcela bezpečné, neobsahují žádné pohyblivé části a nepotřebují dobíjet. Z perspektivy lidského života vydrží navždy.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková představila cenové rozhodnutí pro rok 2017. Jeho prostřednictvím ERÚ každoročně oznamuje výši regulované složky ceny elektřiny. Cenu elektřiny v příštím roce ovlivní tzv. notifikace pro podporované zdroje, tedy dotace, jimiž Evropská komise podpoří obnovitelné zdroje energie. Ty do tuzemské energetiky přinesou kolem 37 miliard korun.

Každoroční odtajnění cen energií pro následující rok se blíží. Domácnosti napříč Českou republikou budou mít o platbách za elektřinu pro rok 2017 částečně jasno už na sklonku listopadu. Připlatí si, nebo se není čeho obávat? Jak celý proces tvorby cen probíhá? A které výrazy z energetické hantýrky byste měli znát? To se dozvíte v textu níže. A pokud v energetice stále tápete, rádi vám poradíme.

Proces zveřejnění ceníků elektřiny pro rok 2017 s sebou kromě napětí přináší také zmatky a mírné obavy – odběratelé elektrického proudu váhají, jaký přístup mají vůči novým ceníků zaujmout. Situace se každý rok opakuje: zatímco jedni se neohroženě pustí do pátrání po tom, zda by se jim s přihlédnutím k novým cenám nevyplatilo dodavatele vyměnit, druzí, mají hlavu plnou otázek, a tak stále váhají.

Vypuknutí topné sezóny s sebou každoročně přináší řadu otázek, které se týkají cen elektřiny pro následující období. Budou platby za tuto komoditu stoupat, nebo naopak zamíří dolů? To zůstane do cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu tajemstvím. Přesto, i když nevlastníme věšteckou kouli, existují indikátory, které naznačují, jakým směrem se bude cena elektrického proudu ubírat.

Srážka člověka s bleskem může mít fatální následky. Napětí v přírodním elektrostatickém výboji totiž může činit až několik desítek milionů voltů. Existuje ale způsob, jak působení blesku obejít. Jde o klec, která soustřeďuje elektrický náboj na svém povrchu. Objevil ji význačný britský fyzik a chemik Michael Faraday. Otestovat se ji nebál ani generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

Kdesi v Gíze, v poušti, kde je země tak vyprahlá, že doslova slyšíte, jak skomíravým hlasem podobným Meluzíně prosí o kapičku vody, svítí obrovským žárem jedna z největších pyramid světa a prosvěcuje nekonečnou tmu vesmírné prázdnoty. Je záchranným bodem pro všechny ztracené duše v době, kdy Re, bůh slunce, svádí svůj noční boj s Apopem, a zhasíná až s příchodem nového dne. Jak je to možné?

Zodpovědní dobrodruzi vědí, že vyrazit mimo civilizaci bez telefonu a dalších elektronických zařízení se vždy nemusí vyplatit. Jak ale podobné přístroje udržet co nejdéle při životě? Jistě, taková otázka se v době powerbank může zdát trochu zbytečná. Ale ani záložní zdroj energie není nesmrtelný. Pak může nastoupit ekologická přenosná větrná elektrárna, která překvapí jednoduchou konstrukcí.