Michael Faraday se stal jedním z největších přírodovědců. Jeho práce s elektřinou odstartovala skutečný rozvoj moderní technologie a v oblasti chemie došel k obrovskému pokroku ve znalosti hmoty. Mezi jeho největší objevy patří elektromagnetická indukce, vynalezl elektromotor a zavedl pojmy jako anoda, katoda, elektron nebo ion. Působil jako charismatický řečník, proto měl na přednáškách plno.
Úvodní fotografie: Michael Faraday ve své laboratoři na obraze Harriet Moorové. Zdroj. Wikimedia Commons
Faraday bádal jako neúnavný experimentátor a své největší objevy odhalil právě díky nekonečným pokusům. Za svůj život se stihl stát fyzikem, chemikem, technikem, filozofem a pedagogem. Faraday dokázal díky svému odhodlání vyniknout ve všem, co si předsevzal.
V začátcích to přitom vůbec neměl lehké a během jeho dospívání prakticky nic nenaznačovalo tomu, že by se jednou mohl proslavit jako fenomenální vědec.
Michael Faraday se narodil 22. září 1791 jako třetí dítě do rodiny kováře. Žili v chudých poměrech na okraji Londýna. Jeho otec byl již v době synova narození natolik nemocný, že rodinu živila převážně matka jako pokojská a posluhovačka.
Máte rádi pokusy stejně jako Faraday?
Kvůli existenčním problémům nemohl mladý Faraday dokončit ani základní vzdělání. Ve třinácti letech si začal přivydělávat v knihařské dílně, kde se později stal učněm.
Lidstvo může mluvit o velkém štěstí, že Faraday při hledání práce neskončil třeba v pekárně. Práce v knihařském oboru totiž nadanému chlapci poskytla řadu možností, jak si doplnit chybějící vzdělání.
Za 7 let, které zde strávil, přečetl velké množství knih včetně vědeckých textů. Zájem o přírodní vědy jej úplně pohltil. Začal proto navštěvovat přednášky o elektřině či mechanice, které vedl tehdy velmi uznávaný vědec Humphrey Davy.
Knihařství pověsil Faraday na hřebík hned po vyučení v roce 1812 a rozhodl se věnovat jen vědě. Díky jeho nadšení se mu i bez potřebného vzdělání podařilo získat místo chemického asistenta v Královském institutu právě u Davyho. Ten oceňoval Faradayův zájem o experimenty a kromě mytí laboratorního skla a dalších pomocných prací mu dal také za úkol vymýšlet na každý týden nějaký zajímavý pokus pro pobavení studentů na přednáškách.
Davyho potom Faraday doprovází i na cestách po Evropě, během kterých měl možnost se setkat s řadou významných vědců jako byl Ampère nebo Volta.
Fotografie: Science Museum London / Science and Society Picture Library [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons
Postupně se vypracoval od drobných chemických pokusů a menších úkolů až na člena Královské společnosti v Londýně, kam ho zvolili roku 1824. O rok později začal vést laboratoř Královského ústavu a později byl dokonce jmenován profesorem chemie.
Jestli byl Faraday více chemik, nebo fyzik, nelze úplně jednoznačně rozhodnout. Na své konto si v oblasti chemie připsal řadu zásadních objevů jako třeba zákony elektrolýzy. Ty však vlastně zkoumaly elektrické jevy, dnes by se tak nejspíše řadily do fyzikální chemie.
Zajímavé byly také jeho pokusy s plyny, kde dospěl např. ke zkapalnění chlóru. Další chemický objev, který souvisel s jeho prací v oblasti techniky, bylo objevení benzenu.
Nejvýznamněji však na sebe Faraday upozornil v oblasti zkoumání elektřiny a magnetismu, kdy dokázal experimentálně určit jejich přímý vztah.
Přelomový byl objev elektromagnetické indukce roku 1831. Experimenty s cívkami zjistil, že když se magnetické pole přiblíží k uzavřenému elektrickému obvodu (jako je třeba cívka), vzniká v tomto obvodu elektrické pole, které reaguje na pohyby magnetického pole. Vznikl tak vlastně první elektrický generátor.
To znamenalo obrovský objev v době, kdy se elektřina dala získat jen chemickou cestou pomocí baterií. Faraday tak stojí na počátku vývoje elektromotorů a dynama. Později také vyslovil teorii elektromagnetických polí, kdy zároveň zavedl nové pojmy - elektrické a magnetické siločáry.
Rádi bádáte? Zkuste vypátrat největšího žrouta elektřiny ve vaší domácnosti.
Na Faradayovu teorii elektromagnetických polí navázal o dvě desítky let později skotský fyzik James C. Maxwell (1831-1879), který dokázal teoreticky objasnit souvislosti jevů, které Faraday zkoumal (Maxwellovy rovnice). Tohoto zvláštního propojení dvou vědeckých osobností si později všiml i Albert Einstein, který jejich vztah přirovnal k jinému podobnému vědeckému tandemu minulosti.
Albert EinsteinMichael Faraday prý netoužil po okázalých poctách ani dobře znějících titulech. Odmítl různé nabídky výnosných míst, stejně tak neměl zájem o povýšení do šlechtického stavu. Nechtěl se stát ani prezidentem Královské společnosti, kam byl jmenován. Zakladatel moderní éry elektřiny zemřel 24. srpna 1867 v Hampton Court.
Klimatizace od Faradayových dob prošla pořádným vývojem. Mrkněte na poslední novinku od dvou ruských vynálezců.
| Profil osobnosti: | Michael Faraday |
| datum narození: | 22. 9. 1791 |
| národnost: | britská |
| profese: | fyzik, chemik a knihvazač |
| čím se nejvíce proslavil: | popis elektromagnetické indukce |
| další přínos: | objev chemické sloučeniny benzen |
| slavný citát: | Nejsem žádný básník, ale když budete myslet sami za sebe, stejně jako já, fakta ve vaší hlavě poskládají krásnou báseň. |
| přezdívka: | otec elektřiny |
| datum úmrtí: | 25. 8. 1867 (ve věku 81 let) |
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.