Fotografie: Autor Jiří Koťátko
Zapomeňte na katastrofické scénáře, které známe z hollywoodských trháků. Svět budoucnosti, který už se nám rýsuje před očima, totiž podle vize Jiřího Kůse vypadá vlastně optimisticky.
Vizionář, který se vyzná v elektrotechnice i sociálních vědách, očekává, že budeme brzo žít ve svobodnějším světě, kde budou volně dostupné myšlenky, energie i většina věcí. Zlom v historii nastartuje Třetí průmyslová revoluce. Jak bude probíhat a vlastně už probíhá, aniž si to uvědomujeme, nám vyprávěl spoluzakladatel firmy nanoSPACE Jiří Kůs.
Jak byste vysvětlil změnu spojenou s Třetí průmyslovou revolucí?
Přichází změna. Někdo to vnímá víc, někdo možná méně. Změna se týká nejen průmyslu, ale i našich životů. Tu mají na svědomí ty nejmodernější technologie, od chytrých materiálů, digitálních technologií až po elektroniku, která se stále zmenšuje.
Platí tady empirický Moorův zákon, který říká, miniaturizace probíhá v elektronice po exponenciále, každých 18 měsíců dojde ke zmenšení elektronického obvodu se stejnou kapacitou na polovinu a cena se nezmění. Exponenciální růst se pak promítá do všech digitálních technologií. Důsledkem exponenciálního vývoje je, že v určitém bodě dojde ke zlomu. Technologie překročí hranice toho, co jsme si ještě schopni v této chvíli představit.
Ze školy si určitě každý pamatuje první (18. až 19. stol.) a druhou (přelom 19. a 20. stol.) průmyslovou revoluci, tedy věk páry, kdy koně vyměnili za lokomotivy a později auta, manufaktury za sériovou výrobu v továrnách a výrobu energie ovládly postupně elektrárny. Klidný život středověkých zemědělců tak vzal za své. S elektřinou a spalovacím motorem se všechno urychlilo, lidé opouštěli vesnice a stěhovali se do měst, začali dojíždět do práce.
Nastal obrovský pohyb lidí, ale také informací. Místo dopisů nastupuje telegraf a později televize, takže informace se šíří nesmírně rychle. Obchodování mění burzy. Nešlo o pomalou inovaci, byl to zlom. Podobně i my se teď nacházíme v bodě zlomu a čeká nás nebo spíš zažíváme Třetí průmyslovou revoluci. Tento termín formuloval poprvé ekonom, politolog a filozof Jeremy Rifkin.
V energetice změna přichází s obnovitelnými zdroji, hlavně slunce a vítr. Předtím byla výroba energie založená na tzv. elitních zdrojích (uhlí, ropa atd.). To znamená, že tyto zdroje najdeme jen v některých lokalitách a svět se pak dělí na ty, co je mají a co je nemají. Těžba a distribuce lokálních zdrojů pak potřebuje centralizované řízení a byrokratický systém.
Novými technologiemi ale vyrobíte energii ze slunce úplně kdekoli. Kromě proměny energetiky jsme zažili zrod internetu. Celý svět se propojil do jedné velké sítě. K tomu přichází změna dopravy. Vypadá to, že auta se změní na autonomní (neboli bez řidičů) a půjde o službu (jako v případě taxíků).
Když poskládáte všechny tyhle dílky dohromady, najednou vidíte úplně jiný svět. Není v něm potřeba chránit energetické zdroje ani budovat nějakou byrokracii. Lidé fungují v síti, takže vždy při směně proti sobě stojí dva lidé, jeden vyrábí a druhý spotřebovává. Obejdou se bez prostředníků, vše je propojené a lidé to sdílejí mezi sebou.
Z věcí, které byly symbolem vlastnictví (např. auto) se najednou stávají služby. Končí éra zaměstnání, kdy přijdete v šest do továrny a tam se lopotíte až do odpoledne. Práce se stává více flexibilní. Nastává velká změna, která mění pravidla hry.
Myslíte si, že jsme na tuto změnu u nás v Česku připraveni?
Ona nastane tak jako tak. Když se dívám na generaci, která teď nastupuje, ta už je na sdílení zvyklá. Vyrostla na internetu a někam si zajede, zaletí, ale nepotřebuje mít auto. Chce něco zažít a pak to sdílet.

Vždycky se směju, když se lidi snaží bojovat proti tomu, že někdo sedí a kouká do mobilního telefonu, protože to není ten správný lidský kontakt. Musíme pochopit, že realita se mění. Doba, kdy buď jsme někomu tváří v tvář, anebo ne, už je dávno pryč. Připadá mi zpátečnické oddělovat virtuální realitu od té nevirtuální. Jde o jednu realitu, kde se virtuální kontakt prolíná s osobním kontaktem.
Je zbytečné odsuzovat virtuální komunikaci jako podřadnou či falešnou, prostě je to nová forma kontaktu, která patří do toho nového světa, který přichází. Nejde o to, jestli jsme na změnu připraveni nebo ne, ale o to, jestli budeme schopni ji využít.