Mají na přenos drona při letu různé aerolinky rozdílná pravidla?
Lukáš: V našem DJI Mavicu Pro může být vložená baterka, u větších dronů je to možná jinak. S vloženou baterií jde o uzavřený obvod, takže to je v pohodě. Pokud s sebou vezeme náhradní baterii, musí být přelepená páskou. Asi aby nemohla chytnout nebo něco na ten způsob. A baterie musí být vybitá pod 60 %.
Lucie: Ale ve skutečnosti ta procenta nikdo nekontroluje.
Lukáš: Nicméně tato specifikace se objevuje v oficiálních požadavcích na převoz těchto baterií.
S dronem jste procházeli různými letištními a hraničními kontrolami, nenarazili jste nikde na problém?
Lucie: Třeba když jsme letěli do Ugandy, tak jsme si nezjistili, že do některých zemí nesmí být přivezen dron ani při přeletu.
Lukáš: Někde je zakázáno i dron vlastnit, například v Egyptě.
Lucie: Tam jsme dron přenášeli na černo, jelikož jsme to nevěděli. Když jsme dorazili na letiště, všude nás vítaly obrovské cedule se zákazem dronů.
Egyptské kontroly na letišti váš dron tedy nezachytily?
Lucie: Hodně jsme se při tom opotili a prošli jsme takto dvakrát. Ale nikomu bych tento zážitek nedoporučovala zkoušet.
Lukáš: Když jsme procházeli letištním skenerem, samozřejmě nás zastavili a chtěli se podívat do mého batohu, kde jsem měl schovaný dron. Naštěstí si nevšimli složeného dronu, protože z něj nečouhají vrtulky, ale zaujala je náhradní baterie. Ptali se, co to je. Když Lucka odpověděla, že jde o baterku do foťáku, situace byla zachráněna. V Egyptě mohou člověku jednak dron sebrat, jednak majitele dronu i na pár hodin zadržet na letišti kvůli výslechu. Berou to jako špionážní nástroj.
Existují i jiné země, kde to funguje podobně jako v Egyptě?
Lucie: V Ugandě nám dron zabavili hned po příletu. Tam dokonce měli místnost, kam drony během vašeho pobytu uložili, a pak vám ho při odletu ze země vrátili zpět.

Lukáš: Donedávna tam totiž zákaz přivezení drona neplatil, navíc se o tom nikde na internetu ani nedočtete.
Lucie: Oficiálně je zakázán prodej dovezených dronů ze zahraničí, nicméně nikde nenajdete informaci, že to platí i pro přivezení vlastního zařízení.
Lukáš: Na letiště v Ugandě jsme přiletěli rozespalí ve 3 hodiny ráno. Zastavili nás na namátkovou kontrolu, prošli jsme skenerem a pak ke mně přišel ten kluk s kalašnikovem, protože tam mají všichni kalašnikovy, a vyndal náš dron. Ptal se, co to mám. Zkusil jsem to uhrát na „aerial camera“, tedy lítací kameru. Kluk se ještě ujišťoval: „A není to dron?“ Zopakoval jsem verzi o lítací kameře. Nakonec mu to stačilo a chtěl nás nechat jít, ale bohužel jeho kolega, taky s kalašnikovem, se tak lehce ošálit nedal. Řekl tomu důvěřivému, že je blbej, a nakonec nám dron vzali.
Lucie: Ale ještě se nám omluvili a byli na nás hrozně milí. Uganďani jsou nejmilejší národ ze všech zemí, které jsme procestovali. Nemuseli jsme ani platit žádnou pokutu. Možná poplatky brzy zavedou, protože na letišti měli opravdu plnou místnost „zadržených“ dronů.

Lukáš: Po těch dvou týdnech v Ugandě jsem přišel a chtěl si dron vyzvednout. Dal jsem jim stvrzenku a šel ho najít. Dron zabalili do zvláštní pásky, takže mi to dalo zabrat, než jsem ho našel. Paní mi ho nejdřív nechtěla vydat, protože zapomněli přilepit druhou stvrzenku na dron, takže vlastně neměli jak ověřit, že jde o můj bezpilotní letoun. Naštěstí jsem našel v telefonu zapsané sériové číslo, takže dron mi nakonec přece jen vydali.