Technologie

Digitální nomádi na cestě s dronem DJI Mavic Pro objevili „vězení“ pro drony v Ugandě

Mladí cestovatelé Lucie Kůsová a Lukáš Konečný se toulají po světě s dronem DJI Mavic Pro v batohu. Jejich dron už létal v Kanadě, USA i na Havaji, ale když se dostal na letiště v Ugandě, „zabásli“ ho. Do této africké země totiž nesmíte vůbec bezpilotní letoun přivézt kvůli možnému zneužití pytláky zvířat. Jaké je to procházet s dronem přes letištní kontroly, nám vyprávěli čeští digitální nomádi.

Digitální nomádi na cestě s dronem DJI Mavic Pro objevili „vězení“ pro drony v Ugandě
Digitální nomádi na cestě s dronem DJI Mavic Pro objevili „vězení“ pro drony v Ugandě

Úvodní fotografie: výhled na jezero Louise v Kanadě. Foto: Loudavým krokem

Cestovatelé Lucie a Lukáš o svých zážitcích píší blog Loudavým krokem, kde se věnují spíš krásám cizích zemí než zábavě i patáliím, které cestování s dronem přináší. Chtěli jsme to trochu napravit, a proto jsme je vyzpovídali, abychom se dozvěděli, jaký je dron DJI Mavic Pro „parťák“ na cesty. Ukázalo se, že létající stroj přitahuje pozornost nejen ostatních turistů, ale také letištních kontrol opásaných kalašnikovy.

Rozhovor je rozdělen do tří částí. V dnešní první části se zaměříme na omezení pohybu dronů v Africe.

Pamatujete si ještě, co bylo tím prvním impulsem pro pořízení dronu?

Lucie: Lukáš si nejdřív představoval, že bude mít drona, aby nám lítal pro kafe. Už před 4 lety, když se začaly první drony objevovat, se nám nápad pořídit si drona líbit, ale neměli jsme pro něj ještě využití. Tehdy kamery v dronech nebyly příliš kvalitní. Vážně jsme o nákupu začali uvažovat, až když se objevily výrobky od DJI Mavic. Protože nejde o úplně levnou srandu, chvíli to trvalo, než jsme se k nákupu odhodlali.

Létající hamburgery a pivo na dosah: Drony začínají na Islandu doručovat jídlo

počet hlasů: 3

Létali jste před zakoupením dronu DJI Mavic Pro i s jinými drony? Jaké byly vaše zkušenosti?

Lukáš: V rodině máme spoustu dronů, ale spíš takových těch malých blbostí. Já jsem s nimi létal, protože podobné technické vychytávky mě baví.

Proč jste si pro focení a natáčení videí vybrali právě DJI Mavic Pro?

Lukáš: Protože hodně cestujeme, chtěli jsme lehce přenositelný dron. V tom byl Mavic nejlepší, sice i skoro nejdražší, ale nechtěli jsme dělat moc kompromisy. Věděli jsme, že pojedeme na 3měsíční cestu po USA, Kanadě a bůh ví kde všude, takže ho využijeme.

Kolik místa zabere dron v cestovatelské krosně?

Lukáš: Moc ani ne, v cestovním obalu má poskládaný dron rozměry 25 x 10 x 10 cm. K tomu přidáte ještě ovladač, který má zhruba poloviční velikost (16 x 10 x 6 cm). Spíš je zařízení těžké. Dohromady váží něco přes kilo. Když dá člověk drona do příručního zavazadla v letadle, tak to docela ubírá váhu. Neradi dáváme Mavica do odbaveného zavazadla.

Za chvíli budou mít možná všichni zavazadla, která budou jezdit za nimi, aniž by je drželi. Nevěříte? Mrkněte se na letošní novinky z veletrhu CES v Las Vegas. Ukázat jezdící kufr!

Mají na přenos drona při letu různé aerolinky rozdílná pravidla?

Lukáš: V našem DJI Mavicu Pro může být vložená baterka, u větších dronů je to možná jinak. S vloženou baterií jde o uzavřený obvod, takže to je v pohodě. Pokud s sebou vezeme náhradní baterii, musí být přelepená páskou. Asi aby nemohla chytnout nebo něco na ten způsob. A baterie musí být vybitá pod 60 %.

Lucie: Ale ve skutečnosti ta procenta nikdo nekontroluje.

Lukáš: Nicméně tato specifikace se objevuje v oficiálních požadavcích na převoz těchto baterií.

S dronem jste procházeli různými letištními a hraničními kontrolami, nenarazili jste nikde na problém?

Lucie: Třeba když jsme letěli do Ugandy, tak jsme si nezjistili, že do některých zemí nesmí být přivezen dron ani při přeletu.

Lukáš: Někde je zakázáno i dron vlastnit, například v Egyptě.

Lucie: Tam jsme dron přenášeli na černo, jelikož jsme to nevěděli. Když jsme dorazili na letiště, všude nás vítaly obrovské cedule se zákazem dronů.

Egyptské kontroly na letišti váš dron tedy nezachytily?

Lucie: Hodně jsme se při tom opotili a prošli jsme takto dvakrát. Ale nikomu bych tento zážitek nedoporučovala zkoušet.

Lukáš: Když jsme procházeli letištním skenerem, samozřejmě nás zastavili a chtěli se podívat do mého batohu, kde jsem měl schovaný dron. Naštěstí si nevšimli složeného dronu, protože z něj nečouhají vrtulky, ale zaujala je náhradní baterie. Ptali se, co to je. Když Lucka odpověděla, že jde o baterku do foťáku, situace byla zachráněna. V Egyptě mohou člověku jednak dron sebrat, jednak majitele dronu i na pár hodin zadržet na letišti kvůli výslechu. Berou to jako špionážní nástroj.

Agent 007 má namále: 7 překvapivých povolání, kde drony berou práci lidem i zvířatům

počet hlasů: 5

Existují i jiné země, kde to funguje podobně jako v Egyptě?

Lucie: V Ugandě nám dron zabavili hned po příletu. Tam dokonce měli místnost, kam drony během vašeho pobytu uložili, a pak vám ho při odletu ze země vrátili zpět.

lidé z Ugandy a cestovatelé Lucie a Lukáš z Loudavým krokem

Lukáš: Donedávna tam totiž zákaz přivezení drona neplatil, navíc se o tom nikde na internetu ani nedočtete.

Lucie: Oficiálně je zakázán prodej dovezených dronů ze zahraničí, nicméně nikde nenajdete informaci, že to platí i pro přivezení vlastního zařízení.

Lukáš: Na letiště v Ugandě jsme přiletěli rozespalí ve 3 hodiny ráno. Zastavili nás na namátkovou kontrolu, prošli jsme skenerem a pak ke mně přišel ten kluk s kalašnikovem, protože tam mají všichni kalašnikovy, a vyndal náš dron. Ptal se, co to mám. Zkusil jsem to uhrát na „aerial camera“, tedy lítací kameru. Kluk se ještě ujišťoval: „A není to dron?“ Zopakoval jsem verzi o lítací kameře. Nakonec mu to stačilo a chtěl nás nechat jít, ale bohužel jeho kolega, taky s kalašnikovem, se tak lehce ošálit nedal. Řekl tomu důvěřivému, že je blbej, a nakonec nám dron vzali.

Anketa

Víte, co bývá někdy označováno za předchůdce dronů?

Lucie: Ale ještě se nám omluvili a byli na nás hrozně milí. Uganďani jsou nejmilejší národ ze všech zemí, které jsme procestovali. Nemuseli jsme ani platit žádnou pokutu. Možná poplatky brzy zavedou, protože na letišti měli opravdu plnou místnost „zadržených“ dronů.

muž z Ugandy u přívozu

Lukáš: Po těch dvou týdnech v Ugandě jsem přišel a chtěl si dron vyzvednout. Dal jsem jim stvrzenku a šel ho najít. Dron zabalili do zvláštní pásky, takže mi to dalo zabrat, než jsem ho našel. Paní mi ho nejdřív nechtěla vydat, protože zapomněli přilepit druhou stvrzenku na dron, takže vlastně neměli jak ověřit, že jde o můj bezpilotní letoun. Naštěstí jsem našel v telefonu zapsané sériové číslo, takže dron mi nakonec přece jen vydali.

Baví vás číst rozhovory se zajímavými lidmi? Máme jich spoustu! Povídali jsme si i s taxikářem, který lidi vozí ve vlastní Tesle, závodníkem, který létá za nejúspěšnější český tým v evropské droní lize, i s konstruktérem studentských elektroformulí. To mě zajímá!

Lucie: Později jsme zjistili po setkání s dalšími Čechy, že bylo možné kontrolu podplatit. Ti byli v situaci, kdy přiletěli do Ugandy, ale odlétali už z jiného státu, takže už se neplánovali na letiště v Ugandě vracet. Zaplatili kolem 200 dolarů a mohli si dron nechat.

Lukáš: Tuto skupinu jsme pak potkali na safari a viděli jejich Mavica ve vzduchu.

Slon africký v Ugandě

V příštím díle nám digitální nomádi Loudavým krokem prozradí, jak se dronům létá v USA a Kanadě, nebo jaké kvality i nedostatky má jejich létající stroj DJI Mavic Pro.

Další díl už je na světě! Chcete dál sledovat dobrodružství mladých cestovatelů a jejich drona? Chci se podívat s dronem do Kanady!