Aktuality
Vše o elektřině
Technologie
Elektromobilita
Domácnost
Rozhovory
OstatníTechnologie
Plechový kuchař připraví 120 burgerů za hodinu. A nikdy nezapomene na okurku
Jako malý kluk pracoval Alex Vardakostas v rodinném podniku, kde obracel stovky karbanátků na hamburgery denně. Když dospěl, vrhl se na studium mechaniky a přes 8 let vyvíjel stroj, který by rutinní práci každého brigádníka v McDonaldu zvládl, ale zároveň připravil něco lahodného a čerstvého. Nyní otevírá první restauraci na světě, kde robot „ukuchtí“ jeden burger za 5 minut.
Hands-free deštník: Dron s umělou inteligencí se postará o vaše pohodlí při průtrži mračen
Moderní člověk potřebuje ruce k důležitějším úkolům, než je držení deštníku. Když jsou ruce trvale zaměstnány smartphonem nebo tabletem, deštník se zkrátka musel přizpůsobit. Pod vedením japonských designérů prodělal neobvyklý evoluční skok, kdy se z jednoduché bariéry proti povětrnostním vlivům stal samostatný objekt s umělou inteligencí. A jak překonává sílu gravitace? Pomocí dronu!
Enrico Fermi spustil první jaderný reaktor a podílel se na vzniku jaderné bomby
Enrico Fermi stál hned u několika prvenství jaderného věku. Pod jeho vedením byl spuštěn první jaderný reaktor s kontrolovanou štěpnou reakcí na světě. Říká se také, že na vývoji první jaderné bomby nesl podobně velký podíl jako Robert Oppenheimer. Americký fyzik italského původu Enrico Fermi zasvětil vědě celý život. Za výzkum radioaktivních prvků také získal Nobelovu cenu.
Vědci vylepšili přístroj, který vidí osoby skrze zeď. Brzy rozpozná i drobné zachvění ruky
Umělá inteligence se naučila s přispěním výzkumného týmu z MIT sledovat lidi skryté za překážkami i za pořádné tlustou stěnou. Děti se ale nemusí bát konce hry na schovávanou a dospělí zase děsit počítače „šmíráka“. Zaměřená osoba se v zařízení zobrazuje pouze jako tyčovitý panák a budoucí využití se plánuje pro zdravotnická zařízení nebo pro domácnosti, kde žijí sami starší lidé náchylní k pádům.
Kvantová fyzika i vývoj jaderné zbraně pro nacisty: Čím se proslavil Werner Heisenberg?
Werner Heisenberg se významně podílel na objevu kvantové mechaniky, díky čemuž získal také Nobelovu cenu za fyziku. Pomocí maticového výpočtu sestavil matematický model atomu, ale nejvíce jej proslavil tzv. Heisenbergův princip neurčitosti. Jeho životopis ale obsahuje i řadu nejasností, které se týkají převážně Heisenbergova vědeckého působení za dob nacistického Německa.
Tácek na počítání vypitého piva i čokoláda z 3D tisku. Čím zaujal festival kutilů?
To nejlepší z českých dílen, kůlen, laboratoří a sklepů představili kutilové, modeláři a další „hračičkové“ minulý víkend v pražských Holešovicích na festivalu Maker Faire Prague. Na přehlídce kreativních nápadů se to hemžilo roboty, výrobky i lahůdkami z 3D tisku a mezi roztodivnými vynálezy se objevil i přístroj na počítání vypitých půllitrů, i když nefungoval úplně podle představ jeho tvůrců.
Otec atomové bomby Robert Oppenheimer později prosazoval regulaci jaderných zbraní
Robert Oppenheimer patřil k fyzikům, kteří se nejvýrazněji podíleli na vzniku atomové bomby. Ať již jako vědec dokázal cokoli dalšího, účast na proslulém projektu Manhattan tvoří v jeho životopisu zásadní přelom. Zajímavostí je, že po nepředstavitelné hrůze v Hirošimě a Nagasaki ze svého „úspěchu“ rychle vystřízlivěl a podobně jako řada dalších vědců té doby se snažil o regulaci jaderných zbraní.
Alan Turing, vynálezce Turingova stroje, položil teoretické základy dnešních počítačů
Britský matematik Alan Turing není příliš známý, jeho práce přitom výrazně uspíšila konec druhé světové války díky rozluštění zdánlivě neprolomitelné nacistické šifry. Více pak proslul teoretickým modelem tzv. Turingova stroje, předchůdce počítačů, jak je známe dnes. Alan Turing je proto považován za právoplatného zakladatele informatiky.