
Výbuch ukrajinské jaderné elektrárny v roce 1986 způsobilo paradoxně provádění bezpečnostního testu. Únik radioaktivity se podařilo zastavit až po deseti dnech, zatímco radioaktivní mrak putoval napříč Evropou. Nejvíce zasáhl obyvatele v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Přes ničivé následky na zdraví se stovky lidí vrátily do zamořené oblasti navzdory státnímu zákazu. Jak zde žijí?

Podle energetických expertů spotřeba elektřiny v České republice do roku 2050 poroste dokonce o 29 procent. Pomalé zvyšování spotřeby začne už v následujících letech a v roce 2020 by měla spotřeba poskočit o 8 procent. Které faktory v příštích desetiletích zvýší naši závislost na elektřině navzdory energeticky stále méně náročné technice i domácím spotřebičům?

Třetí největší jaderná havárie v dějinách lidstva stále zůstává poměrně neznámou epizodou v historii. O výbuchu elektrárny Majak na jižním Uralu v roce 1957 totiž slyšel málokdo. Informace o neštěstí se snažily zamést pod stůl nejenom sovětské autority, ale dokonce i americká CIA, která nechtěla ohrozit negativními zprávami vývoj vlastního nukleárního programu.

„Většina lidí, kteří by při vrtání do země omylem narazili na magmatický krb činné sopky, by si sbalila kufry a rychle odjela,“ říká britská geofyzička Gillian Foulgerová. Na Islandu ale věří, že tato náhoda jim pomohla objevit skvělý zdroj elektrické energie. Stačí vyhloubit díru do sopky a trochu se ohřát u žhavé roztavené horniny. V blízkosti měst to ale zatím radši nezkoušejte.
Zatímco letošní mistrovství světa v ledním hokeji je v plném proudu, my se podíváme, co se děje v hokejové hale v průběhu jednoho dne, kdy se koná utkání. Zjistěte, jak se mění spotřeba elektrické energie při běžném tréninku amatérů i během zápasu profesionálních hráčů. Za příklad si vezmeme Tipsport arenu Praha, která má sloužit jako záložní hala pro příští hokejové mistrovství v roce 2015.

Podívali jsme se do zázemí hokejové haly během hokejového utkání. V následující inforgrafice je znázorněn celý zápasový den a vývoj spotřeby elektrické energie v průběhu dne.

Ekonomický boom sice dovolil průměrné čínské rodině koupit si čtyři vymoženosti: televizi, rádio, kolo a pračku, ale zároveň dusí většinu obyvatel měst smogem z uhelných elektráren. Čína se proto pustila spolu s ostatními státy do závodu o ovládnutí podmořských proudů a přílivových vln pro výrobu velkého množství elektřiny. Možná vybudují druhou Velkou čínskou zeď. Ale pod vodou.

Dobrovolně nebo z donucení evropskou směrnicí podstoupily všechny členské státy EU liberalizaci svého energetického sektoru. Deregulace a privatizace státních monopolů měla posílit konkurenční prostředí a vytvořit tlak na nižší ceny elektřiny i plynu. Jaké dopady měla liberalizace českého trhu s elektřinou, která probíhala mezi lety 2002 až 2006?