Podle energetických expertů spotřeba elektřiny v České republice do roku 2050 poroste dokonce o 29 procent. Pomalé zvyšování spotřeby začne už v následujících letech a v roce 2020 by měla spotřeba poskočit o 8 procent. Které faktory v příštích desetiletích zvýší naši závislost na elektřině navzdory energeticky stále méně náročné technice i domácím spotřebičům?
Skupina odborníků na energetiku se sešla začátkem dubna 2014 v sídle Operátora trhu s elektřinou (OTE), aby představili své prognózy dlouhodobého vývoje spotřeby elektřiny v ČR. Do svých predikcí nezahrnuli možný vliv válečných konfliktů, odtržení Moravy nebo dlouho očekávaného setkání s mimozemskou civilizací, ale tyto události svorně ignoruje většina dlouhodobých předpovědí čehokoli.
Jinými slovy, čím má predikce delší časový horizont, tím pravděpodobněji se může stát něco neočekávaného, co výrazně vychýlí v minulosti předpovídané výsledky. Pojďme se tedy podívat, co nám energetičtí experti „vyvěštili ze svých křišťálových koulí“ v podobě časových řad a analýz současných trendů.
Energetických expertů jsme se ptali na různé všetečné otázky. Jaký byl podle nich největší vynález 20. století?
Zatímco dnes jsou osobní elektromobily na českých silnicích spíše rarita, v roce 2050 by se v nich mohl prohánět skoro každý druhý řidič. Cesty by mělo brázdit 1,6 milionů elektromobilů, které by tak představovaly více než 40% podíl všech osobních automobilů.
Všechna elektrovozidla dohromady (osobní i nákladní vozy, autobusy a motocykly) by pak v roce 2050 byla odpovědná za 7 % čisté tuzemské spotřeby elektřiny.
Na spoustu věcí jsme se ptali nejenom energetických expertů, ale také řidičů elektromobilů. Jak se jim jezdí s elektrickými auty po českých silnicích?
Pozitivní ekonomické zprávy přineslo až poslední čtvrtletí loňského roku. Reálné HDP České republiky i našich sousedů se v meziročním srovnání přestalo potácet kolem nuly a konečně se potvrdil rostoucí trend.
V letech 2014 a 2015 se podle makroekonomických prognóz může Česko i země, kam nejvíce vyvážíme (Německo, Polsko, Slovensko) těšit na hospodářský růst kolem 2 %. Rozšíření výroby firem přinese i zvýšení poptávky po elektřině. Přestože energetická náročnost výroby by měla do roku 2050 klesnout o 44 %, rozvíjející se průmysl a obchod zůstane hlavním tahounem stoupající spotřeby elektrické energie.
Podle predikce by měl průměrný člen domácnosti ze zemí EU v roce 2040 odebrat 2,2 megawatthodin (MWh) elektřiny za rok, ale průměrný Čech by si měl vystačit pouze s 1,6 MWh. Existují dva hlavní důvody, proč bychom z mezinárodního srovnání měli v budoucnu vyjít jako „šetřílkové“ elektřiny.
Za prvé, v první polovině tohoto tisíciletí by měl postupně klesat počet členů v české domácnosti. Malé domácnosti totiž spotřebují obvykle méně energie na osobu než větší.
V roce 2005 u nás v průměrné domácnosti žili dva lidé a ještě statistikou ořezaná půlka člověka. V roce 2050 sice stále zůstanou celí dva lidé, ale ze statistikou ořezaného člověka zbyde jen jedna desetina a pár vlasů. Za druhé, díky rozšířenému zateplení budov a domů, odebereme méně proudu při vytápění elektřinou než v jiných zemích.
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
