Vše o elektřině

Češi se cítí moc bohatí na to, aby šetřili za energie, říká zakladatel Energomonitoru

Kolik jste za elektřinu zaplatili včera, minulý týden nebo měsíc? Většina z nás nemá ani páru, proto nikdy neodhalíme energetické žrouty, ani díry, kudy nám zbytečně tečou proud i peníze. Se šikovnou krabičkou Energomonitor ale hned získáte přehled, kolik za energie aktuálně platíte. Kde české domácnosti plýtvají energiemi, aniž by to vůbec tušily, nám prozradil spoluautor projektu Patrick Zandl.

Češi se cítí moc bohatí na to, aby šetřili za energie, říká zakladatel Energomonitoru
Češi se cítí moc bohatí na to, aby šetřili za energie, říká zakladatel Energomonitoru

Energomonitor

Sada vybavení a softwaru pro online měření a vyhodnocování spotřeby energií (elektřina, plyn a voda) v reálném čase. Uživatel tak lehce zjistí, kolik ho stojí jednotlivé domácí činnosti (např. provoz myčky ve vysokém či nízkém tarifu, otevírání ledničky, vybraný způsob topení, zvolené nastavení bojleru) a jestli ekonomicky dává smysl něco měnit.

Jak se zrodil nápad na vytvoření služby Energomonitor?

S kolegou jsme přemýšleli nad tím, jak ušetřit za elektřinu, ale údaje na elektroměru nám žádné jasné vodítko nedávaly. Proto jsme chtěli vymyslet něco, kde člověk v reálném čase uvidí, kolik se v jeho domácnosti spotřebovává elektřiny a kolik za ni zaplatí. Inspirovali jsme se u britské firmy Current Cost, která podobné zařízení vyrábí, ale upravili jsme ho na české podmínky.

Jak se zařízení Energomonitor liší od jiných chytrých měřidel, která jsou dostupná na trhu?

Pro získání přehledu o spotřebě energií si nemusíte kupovat žádné nové a drahé měřidlo. Ke starému elektroměru stačí jen domontovat malou krabičku Energomonitor, která dokáže do počítače posílat data o celkové spotřebě bytu či domu. Je možné nasadit měřidlo zvlášť i na konkrétní zásuvku, anebo statistiku odběru různých spotřebičů vytáhneme zpětnou analýzou údajů. 

Jednou za čas bychom chtěli zákazníkovi posílat vyhodnocení, kde se například doví, kolik utratil za vaření, topení a podobně i tipy, kde by mohl své výdaje osekat

Co myslíte, že motivuje spotřebitele k hledání úspor za energie?

My se snažíme lidi dotlačit k úsporám za energie takovým skoro fašistickým způsobem. Ale není to tak, že by naši zákazníci nějak trpěli. Metodou lehkého „psychologického teroru“ jim připomínáme, kolik jejich pohodlí vlastně stojí. 

Třeba jim spočítáme, že spouštění myčky při dvoutarifové distribuční sazbě ve vysokém tarifu stojí 6 Kč a v nízkém tarifu 3 Kč. Když používáte myčku jednou denně, ušetříte za měsíc necelou stovku. Zákazník už pak musí sám zvážit, jestli mu taková úspora stojí za přesunutí zapnutí myčky na večer nebo noc pomocí funkce odložený start, tedy za zmáčknutí jediného tlačítka. 

Jaké chyby při odběru energií české domácnosti dělají nejčastěji?

Energomonitor dodáváme do celé Evropy, takže jsme si všimli toho, že Češi se chovají jako takoví vejtahové, kteří se cítí příliš bohatí, aby řešili úspory za energie. Naopak třeba Nizozemci a Němci se o snižování nákladů za energie vyloženě zajímají. 

Kromě toho je u nás zakořeněno přesvědčení, že když se budu snažit šetřit na spotřebě, stejně mě za to dodavatel potrestá, a doúčtuje mi to jinak. Bohužel, nový energetický zákon, který zvyšuje paušální platby za odběr elektřiny, více méně dává těmto pesimistům za pravdu. 

Když se posunu k těm konkrétním věcem, patří sem třeba nevhodně nastavená teplota pro ohřev vody v bojlerech, zanedbaná regulace topení nebo zbytečný odběr proudu u spotřebičů ve stand-by režimu. To se týká hlavně starších zařízení, klasicky hi-fi věže koupené před 10 až 15 lety. 

Narážíte často na to, že domácnost používá nesprávně dimenzované jističe?

Nedávno jsme zpracovávali malou analýzu na toto téma a ukázalo se, že asi u třetiny odběratelů velikost jističe nevyhovuje jejich potřebám. Kvůli zmíněné nové legislativě se navíc stane souběh provozu několika náročných spotřebičů trochu luxusem.

Když chcete naráz zapnout myčku, bojler, vysavač a třeba rychlovarnou konvici, která taky žere hodně elektřiny, musíte mít jistič o dostatečné velikosti. To vám ale prodraží paušální poplatky o desítky až stovky korun měsíčně. Otázka zůstává, jestli rodiny tento luxus vůbec vyžadují, nebo raději nezvolí méně silný jistič.

Sada pro měření spotřeby elektřiny, plynu a vody stojí 4 tisíce. Komu se vyplatí si ji pořídit?

Službu nabízíme hlavně zákazníkům, kteří na platbách za energie utratí 20 tisíc ročně nebo více. Proto se soustředíme na rodinné domy a větší byty. 
U firem se setkáváme i s tím, že úspory je vůbec netankují, jen potřebují mít kontrolu nad správným zapínáním strojů při výrobě nebo sledují, jestli se zaměstnanci při práci s přístroji neflákají.

Jak byste reagoval na to, že dokonalé informace o provozu domácích spotřebičů mohou připravit členy rodiny o jejich soukromí? Když si dáme tu práci, dopídíme se, jak dlouho někdo zůstal u počítače, kdy šel spát, kolik litrů vody navíc potřebuje jeden člen na osprchování oproti jinému atd.

Snažíme se věci zevšeobecňovat. Nikdy neříkáme: „V noci ti leze žena vyjídat ledničku. Zakaž jí to, protože rozsvícení žárovičky v lednici zbytečně zvyšuje spotřebu.“ 

Data o spotřebě domácnosti ukládá Energomonitor do cloudové infrastruktury. Jak jsou chráněna proti zneužití zvenčí?

Osobně si myslím, že máme lepší zabezpečení než banky. Když bude chtít lupič někoho okrást, tak si určitě najde jednodušší způsob, než aby se logoval k nám do systému a zjišťoval podle spotřeby, jestli někdo není doma. 

Žádali vás zákazníci někdy o něco nesplnitelného nebo překvapivého?

Jednou jsme potkali zámožného klienta, který si v novinách přečetl, kolik činí průměrná měsíční mzda a udivilo ho, že on zaplatí téměř stejnou částku na měsíční faktuře za elektřinu. Vrtalo mu hlavou, jak to ti normální lidé zvládají, když on navíc doma ani nemá kromě tří televizí žádné velké spotřebiče. 

Při konzultaci jsme ale zjistili, že zapomněl zmínit, že na jeho pozemku leží i bazén a obrovský rybník, které čistí dvě čerpadla. Navíc proud odebíral v běžné distribuční sazbě D02d. Poradili jsme mu, jak snížit výdaje o polovinu, ale on nám odpověděl, že přece kvůli „mizerné“ úspoře 10 tisíc za měsíc se nebude otravovat komunikací s distributorem.

Předpokládáte, že podobná chytrá měřidla jako Energomonitor budou za pár let běžnou součástí domácnosti?

Evropa k tomu směřuje. Trochu se ale bojím toho, že česká energetická cesta se klikatí jiným směrem. Většina Evropy následuje německý model, kde se snaží zbavit závislosti na surovinách, které nám docházejí, anebo je dovážíme ze znepřátelených zemí jako Rusko. 

Česká republika spolu s Maďarskem zůstávají pořád v klidovém režimu, že uhlí bude furt dost, ropa stále poteče, plyn bude proudit, a nemusíme nic řešit. Lidé, kteří kriticky vyhodnocují informace, ale začínají mít trochu obavy, a více se zajímají o ostrovní systémy (off-grid) fungující nezávislé na rozvodné elektrické síti. Chtějí se tak připravit na možnost skokového zvýšení cen elektřiny.