Úvodní fotografie: zdroj: AdobeStock, Ilustrační obrázek
Postavit si solární elektrárny a dát si nohy nahoru mohou bez velkých obtíží obyvatelé tropických ostrovů. Jenže když zrovna nemůžete každý den srkat mléko brčkem z čerstvého kokosu a schovávat se před pražícím sluncem ve stínu palmy, solární energie pro vás nemusí být zas takovou sázkou na jistotu, zejména když mrznete někde na severu Evropy nebo v ruské tundře.
Biologové a chemici z Univerzity Britské Kolumbie (UBC) v Kanadě odhalili postup, který by tuto geografickou nespravedlnost mohl jednou odstranit.
Zmutovaná Escherichia coli a její supeschopnosti
Biogenní solární články jsou tvořeny živými organismy. Donedávna v energetice neznamenaly žádné terno kvůli finančně náročné výrobě elektřiny. Z bakterií se nejdříve extrahoval přírodní pigment zodpovědný za fotosyntézu, což lezlo do peněz a neobešlo se bez použití jedovatých rozpouštědel.

Kanaďané to zkusili jinak. Pigment ponechali na svém místě a zároveň genetickou mutací posílili schopnost bakterie Escherichia coli ho produkovat. Konkrétně šlo o lykopen, který způsobuje krásně červenou barvu u rajčat a je velice účinný při přeměně světla na energii. Bakterii spojili s minerálem, jež hrál roli polovodiče, a celou směs položili na skleněný povrch. Po změření hustoty proudu zjistili, že sestavili dosud nejúčinnější biogenní solární článek.
Křemíkové solární panely do starého železa ještě nepatří
Když se stáhnou mračna, články ze živých bakterií sice trumfnou klasickou křemíkovou fotovoltaiku, protože stále vyrábějí proud, jenže celkově pořád vyprodukují mnohem méně energie.