Manažer z Universal Robots: Koboti sice vezmou někomu práci, ale mnoha lidem ji dají

Kobot není druh exotického zvířete, ale kolaborující robot, který v práci spolupracuje s člověkem. Může se objevit při výrobě v továrně, ale i za barem, při sběru jablek na sadu či v nemocnici při rehabilitačním cvičení. O tom, jestli koboti připraví o práci zaměstnance z masa a kostí, jsme se bavili s Pavlem Bezuckým z dánské firmy Universal Robots, která svým jménem odkazuje k dílu Karla Čapka.

Úvodní fotografie: pracovník Lars spolupracuje s kobotem. Zdroj: Universal Robots

Kolaborativní roboti prozatím zastupují pouze zhruba 2 % z celkového počtu všech nyní prodávaných robotů, ale očekává se, že brzy se jejich podíl navýší na 7 až 10 %. Mají se lidé obávat masového nasazování kobotů do výroby kvůli možné ztrátě jejich zaměstnání, nebo je takový strach zbytečný? 

O změnách na pracovním trhu v důsledku robotizace, nástupu kolaborativní robotiky i robotických ramenech s očičky hovořil Pavel Bezucký, obchodní ředitel Universal Robots pro český a slovenský trh.

Jak byste vysvětlil pojem kobot?

Je to zkratka dvou slov, kolaborativní (neboli spolupracující) robot. Takový robot může pracovat spolu s člověkem, sdílet s ním jeden pracovní prostor. Liší se od klasického průmyslového robota, který má až stovky kil, někdy se to blíží i k tuně, a musí být schovaný v kleci. Kobota můžete umístit do blízkosti člověka.

V jakých odvětvích koboty nejčastěji najdeme?

Všude. Když se řekne robot, člověk si nejprve představí nějakou automobilku. Tam koboty pochopitelně také najdeme, ale soustředí se spíš na menší úkoly, např. montáž, kde usnadňují práci. Pro lidi je to takový inteligentní nástroj. Jelikož koboti sdílí stejný prostor s člověkem, uplatní se i ve službách. Třeba ve zdravotnictví máme koboty, kteří pomáhají lidem s rehabilitací. Například u imobilních pacientů může místo sestry cviky provádět i kobot.

Existují i příklady využití, kdy koboti vaří kávu nebo fungují jako barmani. Dále mě napadá i stavebnictví, kdy si kobota někam postavíte a on za vás vrtá díry například do stropu. Spoustu úkonů či aktivit, které jsou pro člověka složité, nebezpečné či příliš stereotypní, dnes zvládnou koboti.

Které firmy u nás využívají koboty?

Od velkých mezinárodních podniků jako Continental, Valeo, Faurecia až po malé firmičky, nechci jim říkat garážové, ale jde o podniky s méně než 30 zaměstnanci. Tam je využívají např. k obsluze CNC strojů nebo manipulaci s plastovými výrobky atd. Právě díky kobotům už není robotizace jen doménou velkých firem, protože koboty můžete velmi snadno zavést a používat i bez velkých technických znalostí.

Kolik takový kobot stojí? Nemůže být pro malou firmu takové zařízení příliš drahé?

Když nasazujete robota, musíte zvážit náklady celého robotického řešení. U klasického průmyslového robota musíte započítat také instalaci, bezpečnostní prvky v podobě klece kolem robota nebo množství jiných bezpečnostních prvků (např závory), tohle u kobota z velké části odpadá.

Třeba náš nejtěžší kobot váží 30 kg, takže přesun a instalace není vůbec náročná. Instalace kobota zabere kolem hodiny, zatímco u průmyslového robota to trvá několik dní i týdnů.

Navíc programování kobota je strašně snadné a intuitivní, takže jednoduchý pohyb, například přenesení hrnku z poličky na stůl, by zvládl do 45 minut naprogramovat každý, tedy i člověk bez předchozích zkušeností.

Než porovnávat cenu je lepší bavit se o návratnosti. Návratnost robotických řešení od Universal Robots je kolem 200 dnů. Záleží pochopitelně na mzdové úrovni dané země. Ale i na trzích i s nízkou cenou práce, například v Indii, má taková investice návratnost kolem 1 roku.

Jak byste reagoval na tvrzení, že masovější zavádění robotů do výroby připraví spoustu lidí o práci?

Myslím si, že spíš nepřipraví. Lidé přicházejí o práci v okamžiku, kdy si firma pracovníky nemůže dovolit. Podniky nasazují roboty kvůli zvýšení konkurenceschopnosti. Často se stává, že nasazením robotů firma zvýší svou produkci i konkurenceschopnost, a proto spíš nabírá nové lidi. 

Hezky to ukazuje příklad z dánské firmy Trelleborg Sealing Solutions. Díky nasazení kobotů do výroby, dokázal 1 operátor obsluhovat 8 strojů místo původních 3, takže teoreticky ušetřili 8 zaměstnanců. Podnik ale díky automatizaci zvýšil produktivitu a tím i své prodeje. A proto vzniklo dalších 50 pracovních míst.

Roboti budou nahrazovat lidi tam, kde se dělá nějaká monotónní, zdlouhavá práce, nebo taková, která je pro lidi nebezpečná. A nemusí být okamžité nebezpečná, může jít i o dlouhodobé vlivy určitého zatížení, například syndrom karpálních tunelů atd.

Budou tedy zanikat spíš manuální pracovní pozice a nově vznikat místa pro kvalifikované pracovníky?

Takový pohled je velmi zjednodušený, protože kolaborativní roboti budou fungovat vždy spolu s člověkem. Navíc mnoho výrobních mechanismů již nyní lze už i nyní plně automatizovat a nasadit tam roboty, ale ne vždy to ekonomicky dává smysl. Robotům zůstanou monotónní rutinní úkoly, zatímco člověk se bude soustředit na kreativnější práci.

Myslíte si, že vývojem umělé inteligence se mohou v budoucnosti i ty oblasti, kde zatím vyniká člověk, přesunout do sféry robotizace?

Domnívám se, že umělá inteligence anebo technologie nikdy člověka plně nenahradí. Aby se umělá inteligence mohla něco naučit, potřebuje ohromné množství dat. Pořád najdete případy a odvětví, kde takovou hromadu dat prostě neseženete.

Neříkám, že pracovní místa nebudou zanikat, ale ta zanikají s každou novou technologií. Když bratři Veverkovi vymysleli ruchadlo, najednou nebylo potřeba pro orbu tolik zemědělců.

Ale vždycky budou zároveň vznikat nová pracovní místa. Lidé si vždycky práci najdou, možná se akorát více přesune do služeb.

Jaké země jsou v robotizaci (s pomocí kobotů) napřed a které naopak trochu zaostávají?

Malá robotizace čili kolaborativní robotizace docela kopíruje tu velkou průmyslovou. V robotizaci a automatizaci byla minulý rok na špici zase Čína. Za nimi se drží Japonsko, Jižní Korea, Spojené státy a Německo. 

Ale třeba Česká republika na tom není špatně, v roce 2016 byla v počtu nasazených robotů na 15. místě na světě a v EU na 5. místě. Mluvím v absolutních číslech, nikoli o přepočtu na počet obyvatel. Slováci byli v rámci světa na 20. místě, takže robotizace v regionu střední Evropy opravdu jede.

Máte zpětnou vazbu od vašich zákazníků, že by koboti dostávali od pracovníků i nějaká „osobní“ jména?

U nás ne, ale vím o jiných firmách, které se o polidštění kobotů snaží. Existují například i koboti s displejem, na kterém se vám ukazují oči. Displej se nachází na robotickém ramenu kobota a vy si můžete zvolit, jestli bude zobrazovat nějaké provozní informace, nebo právě mrkající oči. 

Samozřejmě roboti používaní ve zdravotnictví nebo službách už vypadají jako humanoidi, ale tam je to celkem pochopitelné.

U robotických ramen si většina lidí asi hned představí využití při přesunu nějakých součástek v automobilkách, montáž, šroubování nebo balení. Napadá vás nějaký jiný způsob využití, na který se často zapomíná nebo lidi překvapí?

Například v zemědělství pro sběr jablek či okopávání a manipulaci u některých prémiových druhů plodin. Můžete posadit robota na podvozek od traktoru tak, že směřuje dolů, a robot provede určitý úkon okolo dané rostliny. 

Podobně to vypadá i v jablečném sadu, kde robot posazený na vozidle češe ovoce. Ale když po něm řadu projde člověk, stále tam najde další jablka, protože robot má omezený dosah a všude se nedostane.

Co považujete za největší úspěch české divize Universal Robots?

To, že se nám daří každým rokem velice dynamicky růst. A také slušné povědomí o robotice v souvislosti s naší firmou. Velmi často, když se řekne kolaborativní robot, si lidé představí právě Universal Robots. Je to zapříčiněno i tím, že 60% podíl na světovém trhu s koboty patří naší firmě.

Odkud se vzala inspirace pro název firmy?

Pokud narážíte na Karla Čapka a jeho Rossumovy univerzální roboty, tak přesně tím se nechal jeden ze zakladatelů firmy Universal Robots, Esben Østergaard z Dánska, inspirovat. Navíc, velice často, když dělá nějakou firemní prezentaci, nezapomene Esben Čapka zmínit.