Karel Čapek: Autor slova robot byl 7x nominován na Nobelovu cenu za literaturu

Karel Čapek se řadí mezi osobnosti světového významu. Ve svých dílech trochu předpověděl budoucnost. Jeho knihy varují před zneužitím techniky bez lidského rozměru. Zavedl slovo robot, které přešlo do dalších jazyků. Proslul svým nezávislým myšlením a ostře se vymezoval proti všem „ismům“. Jeho životopis tak lemovalo mnoho konfliktů i nepochopení ze všech stran tehdejšího politického spektra.

Karel Čapek byl spisovatel, dramatik, novinář, filozof, překladatel, humanista a vizionář. Několikrát ho nominovali na Nobelovu cenu za literaturu. U nás se Karel Čapek řadí k nejznámějším spisovatelům, v zahraničí patřil ve své době k nejčastěji překládaným českým autorům.

Filozofie převlečená za sci-fi v podání Karla Čapka

Jeho dílo se však často stalo předmětem kritiky, a to nejen za jeho života. Zdaleka ne všichni byli také schopni pochopit svérázný koncept širokého záběru Čapkovy tvorby.

Řazení jeho děl do kategorie sci-fi může být někdy docela sporné, vzhledem k tomu, že Čapek prvky tohoto žánru používal v mnoha případech spíše jako kulisy pro metaforické vyjádření určitého filozofického či světonázorového postoje.

Karel Čapek se obával zneužití techniky proti člověku

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova v rodině venkovského lékaře. Dětství prožil v Podkrkonoší v městečku Úpice, kde také nastoupil do obecné školy. Po dokončení gymnázia pokračoval ve studiu filozofie, dějin výtvarného umění a estetiky na filozofické fakultě v Praze.

Fotografie: Michal Klajban (Hikingisgood.com) (vlastní dílo) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Studia několikrát přerušil studijním pobytem na univerzitách v Paříži a Berlíně. Své první básně publikoval ve studentském časopise. Následně vydal společně se svým bratrem, výtvarníkem a spisovatelem Josefem Čapkem, dílo Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916), ve kterém se již začíná objevovat později typické čapkovské téma - riziko zneužití možností techniky vedoucí k lidskému utrpení a záhubě.

Problémy s páteří ho uchránily před odvodem do 1. světové války

Čapek trpěl od mládí nemocí páteře (Bechtěrevovou chorobou), díky které nebyl za války odveden. Po ukončení studia v roce 1917 přijal první zaměstnání jako soukromý učitel syna hraběte Lažanského na zámku Chyše na Karlovarsku, poté pracoval v knihovně Zemského muzea v Praze. Následně působil jako redaktor Národních listů, odkud ale později odešel z důvodu odlišného politického přesvědčení.

Až do konce života potom působil v redakci Lidových novin a současně se mezi lety 1921-1923 stal dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. Tady také potkal svoji budoucí manželku herečku a spisovatelku Olgu Scheinpflugovou, se kterou se vzali až v roce 1935 po dlouholetém přátelství. Čapek byl celý život pod velkým vlivem své matky Boženy, která mu manželství rozmlouvala s přihlédnutím k jeho slabému zdraví.

Životní díla Karla Čapka: Kde se vzal robot?

Slovo robot použité v jeho slavné hře R. U. R. Rossum’s Universal Robots (1920) se poprvé objevuje jako označení uměle vyrobeného člověka. Původně jej chtěl prý pojmenovat „labor“ odvozením z latiny, ale nakonec jej nahradilo slovo „robot“, které mu poradil bratr Josef.

Vychází ze slova „robotovat“ nebo „robota“ v původním smyslu, tedy jako práce vykonávaná poddanými pro vrchnost. Slovo se ujalo v mnoha jazycích a jeho význam je definovaný také Mezinárodní organizací pro standardizaci v normě ISO 8373.

V pojetí Čapka se jednalo o „umělého člověka“ sestrojeného člověkem, který ve své vzpouře nakonec vyhladí lidstvo, ale tím i sebe, protože neví, jak se rozmnožit nebo sám sestrojit. Nadějí se stává objev citu, lásky mezi roboty, která by mohla jediná vést k znovuobnovení života na Zemi.

Karel Čapek se stal velkým vizionářem

Aby nedošlo k omylu, Čapek nebyl odpůrce technologií. Technický pokrok měl podle jeho názoru přinést řadu nesporných výhod, ale obával se, aby jeho negativní aspekty nepřevážily, a rozvoj tak nakonec paradoxně nevedl ke katastrofě.

Všímal si i nebezpečí zneužití nových vynálezů nebo selhání původně dobré myšlenky vynálezce. Z dnešního pohledu je možná těžko představitelné, jak dalece byly Čapkovy nápady revoluční a nadčasové. V jeho době byla myšlenka umělé inteligence prakticky nepředstavitelná, takže nešlo ani tak o domýšlení technického vývoje, ale spíš o možnou vizi budoucnosti.

Tématem odpovědnosti člověka za technické vynálezy se dále zabývá opakovaně, třeba v románech Továrna na absolutno (1922) nebo Krakatit (1922), kde svým způsobem dokonce předpovídá objev atomové energie a možnosti jejího využití pro mírové účely.

Politický aktivismus a boj proti fašismu

Karel Čapek byl jako novinář veřejně činný a své názory si nenechával pro sebe. Pravidelně se setkával s mnoha významnými osobnostmi politického a uměleckého života. Kriticky se vymezoval vůči kapitalismu i komunismu, čímž si přivolal řadu nepřátel na všech stranách politického spektra.

Intenzivně se také stavěl proti vzestupu fašismu, kdy se opět naplno projevily jeho vizionářské schopnosti. K tomuto období se váže např. divadelní hra Bílá nemoc (1937), kde si již tehdejší diváci nemohli nevšimnout podobnosti postavy Maršála s Hitlerem.

Gestapo se chystalo Čapka zatknout, ale přišli pozdě

Konec Čapkova života byl spojen se štvanicemi na jeho osobu a velkým zoufalstvím z pomnichovského vývoje. Zemřel duševně vysílen po komplikacích chřipky 25. prosince 1938 ve věku 48 let. 

Později vyšlo najevo, že gestapo se již v té době na Čapkovu osobu zaměřilo a kdyby nezemřel, pravděpodobně by jej čekal podobně tragický osud jako jeho bratra Josefa, který zemřel na konci války v koncentračním táboře.

Karel Čapek: Citáty

• „Učinili jsme měřítkem lidského řádu stroje a nikoliv lidi.“
• „To nejkrásnější na světě nejsou věci, nýbrž chvíle, okamžiky, nezachytitelné vteřiny.“
• „Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“
• „Žijeme v nadprodukci poznatků, které už nemůžeme zkonzumovat.“
• „Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno.“
• „Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole.“

Zajímavosti okolo Karla Čapka

• Karel Čapek byl mistrem slova. Dokázal propojovat publicistický a umělecký styl, spojovat spisovný i hovorový jazyk nebo slang.
• Byl významným překladatelem francouzské poezie.
• Díky svojí zálibě v cestování je autorem řady cestopisů.
• Měl výtvarné nadání a byl schopným amatérským fotografem.

• Proslul také jako autor dětských knih. Nejznámější je Dášeňka čili život štěněte, s jeho vlastními fotografiemi nebo Devatero pohádek.
• Dvojdům bratří Čapků dodnes stojí v Praze 10. Polovinu, ve které bydlel Karel Čapek, odkoupilo před několika lety město. V současnosti stále probíhá rekonstrukce, ale již brzy by zde mělo vzniknout muzeum Karla Čapka. Pro nedočkavé je k dispozici virtuální prohlídka vily.
• Karel Čapek byl také milovníkem rostlin a své zahradě u společné vily věnoval s bratrem a najatým zahradníkem velkou péči. Mnoho zahradních prvků včetně některých rostlin se dochovalo do současnosti. V souvislosti s rekonstrukcí vily se obnovy v původním stylu dočká také zahrada.

• Letní sídlo Karla Čapka a jeho ženy Olgy ve Strži na Dobříšsku nyní slouží jako památník a muzeum. Čapek zde strávil poslední roky svého života.
• Čapkovy osudy zachycuje životopisný film „Člověk proti zkáze“ z roku 1989, kdy hlavní postavu Karla Čapka ztvárnil Josef Abrhám.
• Pro Čapkovo dílo nemusíte chodit do knihovny. V současnosti již vypršela autorská práva k dílům Karla Čapka, proto mohou být plně uveřejněna. Dílo tak zpřístupnila Městská knihovna v Praze, kde jsou všechna díla dostupná zdarma ke stažení.
• Nadšencům je určena také osobní knihovna Karla Čapka, která je k dispozici prostřednictvím digitální knihovny.