Jezdím v počítači na kolech, říká jediný český taxikář s vlastní Teslou

Se štěstím k ojetému elektromobilu přišel. Tak začíná příběh Ondřeje Hunčovského, jediného taxikáře v České republice, který vozí lidi ve vlastní Tesle. Prozradil nám, že chodci někdy vytahují foťáky, když kolem projíždí, proč občas musí zachraňovat zoufalé cizince u českých dobíjecích stanic i jakou náhodou se mu ojetý Model S podařilo získat.

Úvodní fotografie: archív Ondřeje Hunčovského, ukázka služby Teslou na svatbu

Co vás vedlo k pořízení elektromobilu Tesla?

Zaujaly mě již první nákresy Tesly. Sledoval jsem, jak se vyvíjí výroba jejich prvního Modelu S a poté jsem ho měl i možnost párkrát řídit. Nadchl mě a koupi elektromobilu jsem pojal jako investici do podnikání, při kterém mimo jiné nabízím zážitkové jízdy nebo taxikařím.

Pár milionů jsem tehdy na kontě neměl, peníze jsem si musel z větší části různě půjčit. Jsem druhým majitelem mé Tesly, takže mám vlastně ojetý elektromobil, což je spíš taková rarita. Měl jsem štěstí, že jsem skrz jeden článek na webu narazil na pána, který si pořídil nový Model X, a proto starší Model S prodával. Tesly se totiž málokdo chce zbavit. Model S teď vlastním pár měsíců.

Předtím jste si ozkoušel jízdu v Tesle jako řidič taxislužby Liftago?

Ano, používal jsem tuto aplikaci téměř od začátku a mimo jiné měl i možnost si Teslu vyzkoušet. Líbí se mi, že pasažér, který zadává poptávku na cestu z bodu A do bodu B, si může z nabídek vybrat, jestli chce, aby pro něj přijela Škoda Octavia nebo třeba Tesla, byť třeba za vyšší cenu. Tarif si určuje sám řidič (v Praze maximálně 28 Kč za jeden kilometr).

Zkoušeli jsme (Liftago) i promo akce s překvapením, kdy měla pro zákazníka podle aplikace přijet Škoda Superb, ale objevila se Tesla, která ho odvezla zadarmo. V době, kdy Superb 3 představoval žhavou novinkou na trhu, jsem paradoxně vezl pána, který se těšil speciálně na Škodovku a byl z počátku i lehce zklamán. Po jízdě ale uznal, že hůř na tom nebyl.

Teď už na zákazníky mezi nabídkami na odvoz vyskočí i moje Tesla. Na potvrzení objednávky mají asi půl minuty, ale mnozí to odkliknou během jedné sekundy, ani nečekají, až se načtou auta ostatních řidičů.

Setkal jste s nějakými překvapivými dotazy?

Ptají se třeba, jestli za sebou musím pořád tahat šňůru nebo jestli musím každý večer vytáhnout z auta baterku a přenést ji do 3. patra domu, kde si ji nabiji.
Hodně lidí také překvapí, že je možné elektromobil připojit do běžné zásuvky jako třeba mobilní telefon nebo vysavač.

Občas z lidí vypadnou takové perly, že nabíjení určitě trvá minimálně 2 dny nebo že elektromobily jezdí velice pomalu. S pasažéry nijak nezávodím, ale když pak ze 40 km/h vystřelí Tesla třeba na 70 km/h během půl vteřiny, zákazník názor většinou rychle přehodnotí. A dobít se dá baterka i do hodiny.

Jak reagují lidé, které taxíkem vezete, a kolemjdoucí?

Když jedu po ulici, chodci občas vykřiknou: „Tesla“ a často vytahují foťáky. Pasažéři mého taxíku bývají tak z 90 % naprosto unešení, z 8 % „jen“ velmi spokojení a zbývající 2 procenta nic zvláštního nepostřehnou.

Tesla ale nechá chladným málokoho. Už když nastupujete, vyjedou vysouvací elektrické kliky, takže hned poznáte, že se povezete něčím zvláštním.

Napadnou Vás i nějaké předsudky týkající se elektromobilů?

Lidé se bojí, že nikam nedojedou a nezbude jim než volat odtahovku. Když se s nimi více bavíte, zjistíte, že často za celý rok nenastane situace, kdy by jim u běžného elektrického vozu, ani to nemusí být Tesla, nestačil dojezd.

Na výlet s Teslou mohu vyrazit prakticky kamkoliv. Plánování zastávek kvůli dobíjení se většinou nevyhnu, zvlášť pokud pojedu na východ od nás. ,,Zabít“ půlhodinku u Superchargeru po ujetých 300 km mi připadá rozumné a nijak mě to neomezuje. I kdyby dojela Tesla dvakrát dál, stejně bych na pauzu zastavil.

Na co se mohou lidé těšit při zážitkové jízdě s Teslou?

Se zákazníkem strávíme zpravidla půlhodinku úvodní instruktáží, po které si sedne za volant, nastaví svůj řidičský profil a sám si vyzkouší potenciál vozu. Jen za prázdniny proběhne těchto jízd okolo třiceti a zatím sklízí jen samé nadšení.

Co si můžeme představit pod službou Noc v Tesle?

Prostě místo hotelu přespíte v elektromobilu na domluveném místě. Zní to možná trochu šíleně, ale sám už jsem tak několikrát přespal, dokonce i ve dvou, takže otestováno to máme.

Nejsem ale první, koho to napadlo. Když pominu, že přespat v autě není nic mimořádného, tak v případě Tesly to byl, tuším, portál AirBnB, kde jsem podobnou službu již zaregistroval. Na rozdíl od "běžného" auta v elektromobilu nemusí běžet motor, aby fungovala klimatizace či topení, takže teplotu interiéru snadno nastavíte podle přání, třeba i přes smartphone. U této služby se předpokládá, že zákazník Teslu neřídí.

Lze předpokládat, že tuto službu příliš často zákazníci vyhledávat nebudou. Osloví to spíš dobrodruhy, kteří hledají něco výjimečného.

Dokázal byste popsat vašeho typického zákazníka?

Zvídaví lidé, kteří si třeba o autě něco přečetli nebo shlédli některé z mnoha videí na internetu, kde pasažéři šílí ze zrychlení Tesly, fanoušci elektromobility i ti, které zajímá něco jiného, nového. 

Sednout třeba do Ferrari je bezesporu fajn, ale jízda v elektromobilu nabízí zase úplně jiný zážitek a zkušenost. Spousta lidí už v Tesle seděla, ale neměla možnost ji řídit, což je podle mě největší zážitek.

Co si slibujete od nového Modelu 3?

Půjde o Teslu, takže, pokud jim něco neujede při výrobě a dočkáme se avizovaných parametrů, potažmo ceny, bude mít auto jistě úspěch. Ostatně, jaké automobilce se podaří získat během pár týdnů půl milionu předobjednávek?

Často se omílá, že u prvních modelů Tesel nedodělali dokonale spáry, někde něco vrže a podobně. Nicméně, mezi automobilkami jde o nováčka, co vyrábí svá první auta a stojí i proti sto let zavedeným automobilkám. Navzdory tomu Elon Musk s Teslou změnil pohled na elektromobilitu a ostatní výrobci nyní nastavují měřítka právě podle ní.

Bez Tesly by vývoj elektromobilů postupoval mnohem pomaleji. Uvolnili většinu svých patentů, při výstavbě dobíjecích stojanů nabízeli jejich sdílení s ostatními automobilkami, ale ty tehdy tvrdily, že nikdo tak výkonné nabíječky nebude potřebovat. Proto si Tesla postavila vlastní stanice Supercharger.

Mezi veřejností panuje rozšířená představa, že majitel elektrického vozu se neustále strachuje, aby nikde nezůstal trčet s vybitou baterií. Jel jste někdy téměř nadoraz?

Ano, ale takovému riziku se vystavuji schválně. Rád podstoupím to dobrodružství, když někam jedu, a vím, že dojezd bude na hraně. Mám výhodu, že řídím Teslu, která dojede dál a nabíjí se poměrně rychle. U elektromobilů s dojezdem 150 km si užijete zase úplně jiné „dobrodružství“. 

S Teslou jsme jeli například do Itálie, Maďarska nebo k Baltskému moři a nikdy jsme nepociťovali žádný diskomfort. Když se vydáte na západ, můžete se spolehnout na již pokrytou síť nejen Superchargerů, takže po cestě klidně dvě stanice vynecháte a nabíjíte až ve třetí.

Domníváte se, že česká síť dobíjecích stanic zaostává za jinými zeměmi?

V zahraničí (speciálně na ten západ) je dobíjecích stojanů více a je zpravidla i lépe vyřešen systém placení za dobití. U nás to funguje trochu těžkopádně. Až na výjimky musíte mít předem zařízený čip a smlouvu.

Chudák Němec pak přijede k nabíjecí stanici a bez čipu má smůlu, i kdyby chtěl zaplatit pětinásobnou cenu za odebranou kWh. Maximálně může čekat, jestli nedorazí nějaký Čech a čip mu nepůjčí. Pár cizinců už jsem takhle tahal z bryndy. 

Za čip pak platíte buď formou měsíčního paušálu (např. 450 Kč bez DPH za měsíc u provozovatele ČEZ. poznámka redakce), nebo za skutečně odebrané množství energie. Pro elektromobilistu, který nabíjí převážně doma a k dobíjecímu stojanu zajede jednou za měsíc, je pak logicky vhodnější druhá varianta.