Hospodářská krize držela ceny elektřiny na energetických burzách dlouho při zemi, ale ty doby už jsou dávno pryč. U nás i v Evropě se máme dobře, aspoň tedy podle ekonomů, nesužuje nás nezaměstnanost, firmy prosperují, a to samozřejmě táhne nahoru poptávku po elektrické energii. Pražská energetická burza (PXE) zažila v posledních 3 měsících vytrvalý růst cen elektřiny.
Vývoj ceny ročního kontraktu na elektřinu s dodáním v 2018 za poslední 3 měsíce na PXE

Nicméně domácnosti tento skok na svých složenkách za energie zřejmě příliš nepocítí. Větší nárůst cen by měla utlumit posilující česká koruna i konkurence mezi dodavateli.
Ceny elektřiny na burze rostly, ale zdražení zabrání konkureční boj
„U silové elektřiny si domácnosti v roce 2018 připlatí v průměru kolem pěti procent. Ta ale tvoří jen zhruba 40 procent z celkové ceny. Při započtení dalších poplatků tak celková částka na fakturách vzroste pouze o dvě až tři procenta,“ odhaduje Jiří Gavor z konzultační firmy ENA.
Přestože loni v září stála na Pražské energetické burze megawatthodina elektřiny méně než 25 eur a po roce se ceny pohybují kolem 35 eur za MWh, podle Gavora se zákazníci nemusí obávat žádného cenového šoku. Domnívá se, že konkurenční boj zřejmě obchodníkům neumožní plně promítnout nárůst burzovních cen elektřiny do koncových tarifů pro zákazníky. A to i za cenu poklesu obchodní marže.
Zdražování elektřiny zmírní také silná koruna
Stejně to vidí i Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Finance: „Letošní růst ceny silové elektřiny se zřejmě částečně promítne do ceníku pro příští rok, nicméně konkurenční boj by neměl obchodníkům s elektřinou umožnit plně promítnout nárůst burzovních cen elektřiny do koncových tarifů. Růst ceny silové elektřiny by také minimálně do jisté míry měla tlumit i posilující koruna.“
Podle analytika Jana Rašky z Fio banky se dá mnohé usuzovat také podle vývoje cen elektřiny, za které ji prodává ČEZ: „I přes aktuální zotavování cen silové elektřiny bych v příštím roce neočekával výraznější meziroční změnu cen pro domácnosti.
Indikátorem budoucího vývoje může být například vývoj cen, za které ČEZ prodává ze svých výrobních zdrojů silovou elektřinu. ČEZ měl k letošnímu srpnu na rok 2018 předprodáno 80 % své produkce za cenu 29,5 EUR/MWh. Očekávám, že nedávný růst cen na burzách by mohl ještě tuto cenu navýšit o zhruba jedno euro. Výsledná průměrná prodejní cena silové elektřiny na příští rok kolem 30,5 EUR/MWh je nicméně téměř shodná s tou letošní pohybující se poblíž 31 EUR.“
Cenu elektřiny na burze ovlivňuje rostoucí poptávka po uhlí z Číny
„Cena elektřiny (obchodované na burze) se skládá z ceny černého uhlí a z ceny emisní povolenky. Cena uhlí závisí hlavně na postoji Číny, na využívání jejích vlastních zdrojů, objemu její těžby a na importech do Číny,“ vysvětluje Bohumil Trampota, analytik J&T Banky.

Právě pro čínské firmy bylo letos obtížnější získat levné dodávky černého uhlí. To podrobně popisuje Sýkora z Patria Finance:
„Navzdory tomu, že růst ceny uhlí v loňském druhém pololetí přilákal dodatečnou nabídku např. z USA (exporty především do Asie za prvních letošních 8 měsíců vzrostly meziročně o 20 % na 52 mil. tun), cena uhlí neklesla, ale naopak vzrostla. K růstu zřejmě pomohl nárůst dovozů Číny (+ 20 % meziročně). Apetit Číny vedle uzavírek vlastních (méně efektivních) dolů podpořil výpadek ve výrobě elektřiny z vodních elektráren. Svoji roli také mohly sehrát sankce vůči Severní Koreji. Čína letos ze Severní Koreje dovezla pouze zlomkové množství (2,7 mil tun) z loňských 22,4 mil. tun. Nabídku z Austrálie zase přibrzdil cyklon Debbie.“