Marie Curie-Skłodowská se věnovala fyzice a chemii, celý život zasvětila výzkumu radioaktivity. Společně se svým manželem objevila nové chemické prvky radium a polonium a dvakrát získala Nobelovu cenu. Jako první žena v historii se stala profesorkou na pařížské Sorbonně. Její životopis je protkán úspěchy i tragédiemi, poctami i ústrky. Proč na ni francouzští akademici hleděli přes prsty?
Úvodní fotografie: pocta Marie Curie-Skłodowské ve formě street artu na uliccíh Varšavy. Autor:claudio ruiz from Santiago, Chile (Marie Curie era Marie Skłodowska. Y punk) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons
Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě v Polsku v učitelské rodině šlechtického původu. V mládí to neměla lehké, brzy jí zemřela matka a sestra, otec díky politickým poměrům ztratil místo zástupce inspektora na gymnáziu i služební byt. Rodina měla stále finanční problémy.
Marie byla již od mládí velmi talentovaná, vystudovala dívčí gymnázium, ale vyhlídka univerzitního studia byla tehdy pro polské ženy nulová. Studovat chtěla i její starší sestra, společně se proto odhodlaly k originálnímu řešení celé situace. Rozhodly se studovat v Paříži s tím, že jedna ze sester zůstane doma, bude podporovat druhou a následně si role vymění. Pařížská Sorbonna byla v té době pro ženy jedinou možnou volbou.
Nejdříve šla studovat její sestra Broňa, zatímco Marie pracovala jako vychovatelka na venkově. Teprve ve 24 letech se konečně dostává do Paříže a je přijata na univerzitu.
V Paříži Marie nejprve bydlela u své sestry, která se stala lékařkou a provdala se. Časté návštěvy a večírky v sestřině bytě nebyly slučitelné s náročným studiem. Marie potřebovala klid, proto se přestěhovala do pronajatého pokojíku blíž univerzitě, který byl ale mimořádně nekomfortní. Nic lepšího si nemohla dovolit a stejně často trpěla hladem a zimou.
Občas si přivydělávala doučováním. Přesto se jí podařilo složit diplomové zkoušky z fyziky i matematiky. Brzy potom začala pracovat u fyzika Pierra Curie, se kterým se přes své prvotní váhání sblížila a provdala se za něj. Údajně zvažovala i návrat do rodného Polska, bylo však jasné, že jako vědkyně by tam nenašla uplatnění.
Objev radioaktivity se většinou spojuje s francouzským vědcem Henrym Becquerelem. Ten ji pozoroval při fosforescenci uranových solí (přestože název pro radioaktivitu zavedli zřejmě právě manželé Curiovi) a předtím to byl Wilhelm Rentgen, který při experimentování s elektrickými výboji ve vakuových trubicích objevil záhadné „paprsky X“.
Tyto dva důležité objevy byly pro Marii Curie-Skłodowskou a později i jejího manžela inspirací pro další zkoumání a hledání zdroje tohoto záření. Zaměřili se na radioaktivitu různých minerálů např. i černou rudu smolinec, kterou získali z československého Jáchymova. Vyslovili teorii o existenci do té doby neobjeveného radioaktivního prvku. Nebylo však snadné tuto teorii dokázat, potřebovali jej nejprve izolovat.
Nakonec objevili prvky dokonce dva. Začali pracovat s odpadem po výrobě uranových solí, který mohli ze začátku získat prakticky zdarma. Finanční dostupnost materiálu pro výzkum byla rozhodující, Curiovi si vše museli hradit ze svých prostředků.
Z mnoha tun těchto odpadních produktů skutečně získali po čtyřech letech úmorné práce velmi malé množství soli polonia a radia, nových prvků, které byly daleko radioaktivnější než samotný uran.
Po narození první dcery v roce 1897 začala Marie pracovat již po třech měsících, dceru svěřila chůvě a dědečkovi, otci Pierra. Pokusy prováděli v naprosto nevyhovujícím vlhkém skladu bez technického vybavení.
V té době si nikdo neuvědomoval rizika radioaktivity a po jejím objevu začali různí šarlatáni a dokonce někteří lékaři bez dalšího zkoumání používat radioaktivní látky k různým výplachům, do kosmetických přípravků nebo k dalším nebezpečným zákrokům.
Tušili jste, že v minulosti používali naši předkové elektrické hřebeny s vírou, že je zbaví lupů i plešatosti? Odhalte další nezvyklé využití elektřiny z doby, kdy pro lidi ještě představovala velkou neznámou.
Manželé Curiovi obdrželi v roce 1903 první Nobelovu cenu za fyziku společně s Henrim Becquerelem. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu ji však osobně nepřevzali.
Koncem následujícího roku se jim narodila druhá dcera a zdraví obou manželů se začalo opět zlepšovat. Od podzimu 1905 se navíc Pierre stal řádným profesorem na pařížské Sorbonně a Marie vedla na stejné katedře fyzikální laboratoř. Do života rodiny ale zasáhla osudová tragédie. V dubnu 1906 Pierre zemřel při pádu pod kola drožky. Marie tuto ztrátu velmi těžce nesla, zachránila ji práce a péče o rodinu.
S jakými nápady přicházejí bystré mozky současnosti? Mrkněte se na na životy 4 vizionářů.
Místo po Pierrovi bylo nabídnuto Marii, která se tak stala první profesorkou na Sorbonně. V roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii, konkrétně za izolaci čistého radia. Poté následovaly další úspěchy a přesto, že nebyla přijata do francouzské Akademie věd, byla členkou akademií věd v mnoha jiných zemích.
Ve Francii byla totiž Marii Curie-Skłodowská často terčem mediální kritiky, zprvu vadil její polský původ, později se snažili vytvořit skandál z jejího pozdějšího vztahu se ženatým mužem, někdejším žákem jejího manžela. Od roku 1914 byla ředitelkou Ústavu rádia – pavilonu Curie, kde se vzdělávala celá řada vědců, mezi nimi např. i Čech František Běhounek.
V období první světové války se významně zasloužila o pokrok v ošetřování zraněných. Vyvinula speciální vozidla s rentgenovým vybavením, které mohly rychle diagnostikovat válečná zranění a pomoci tak chirurgům urychleně operovat.
Zorganizovala zavedení 20 automobilů a 200 radiologických jednotek v polních nemocnicích, zacvičovala radiologické asistentky. Vše co měla, včetně medailí a finančních odměn za Nobelovy ceny, věnovala na tuto pomoc, přesto jí francouzská vláda nikdy ani nepoděkovala.
V poválečných letech získala ve Francii stipendium na další výzkumy a při cestě do USA, kde chtěla získat další dotace, jí byl tamní vládou slavnostně předán jeden gram radia. Potřebovala jej ke výzkumu, sama si jej však vzhledem k jeho ceně nemohla dovolit.
Taky rádi zkoumáte? Zkuste vypátrat největšího žrouta elektřiny u vás doma.
V dalších letech se stala členkou francouzské Akademie mediků, věnovala se přednáškám, cestování a stala se členkou mnoha mezinárodních projektů na výzkum radioaktivity. Další gram radia z Ameriky získala ještě jednou v roce 1928, ten věnovala pro výzkumné účely rodnému Polsku. Zajišťovala také založení Institutu rádia ve Varšavě.
Marie Curie-Skłodowská zemřela ve věku 66 let, 4. července 1934, na aplastickou anémii, která byla důsledkem její dlouholeté práce s radioaktivními látkami.
Na úspěchy Marie Curie se nezapomnělo ani po tom, co jí léta práce s radioaktivními prvky vzala život. Získala několik posmrtných vyznamenání a její jméno nesou důležité vzdělávací, výzkumné i lékařské instituce.
Jednou z těch nejznámějších je například Curie Institute věnující se boji proti rakovině. Institut se však nezaměřuje jen na její léčbu, ale také na výuku a výzkum. Nemocnice a laboratoře Curie Institute najdete v Paříži, Saint-Cloud a Orsay. Pokud pak prstem na mapě zamíříte více na východ, narazíte na The Maria Sklodowska-Curie Institute ve Varšavě, který se stejně jako ten francouzský zabývá léčbou a studiem rakoviny.
Její jméno nese také francouzská vysoká škola Pierre et Marie Curie Univerzity, která se specializuje na přírodní vědy. Její hlavní sídlo se nachází v Paříži.
Tip: Chcete se o životě Marie Curie dozvědět ještě víc? Pokud si rozumíte s angličtinou, prohlédněte si články v online knihovně.
| Profil osobnosti: | Marie Curie-Skłodowská |
| datum narození: | 7. 11. 1867 |
| národnost: | polská |
| profese: | jaderná vědkyně |
| čím se nejvíce proslavil: | výzkum radioaktivity |
| další přínos: | objev radioaktivních prvků radia a polonia, úsilí vybavit nemocnice v 1. sv. válce rentgenem |
| slavný citát: | Zajímejte se méně o druhé lidi a více o myšlenky. |
| datum úmrtí: | 4. 7. 1934 (ve věku 66 let) |
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.