Technologie

Marie Curie-Skłodowská celý život zkoumala radioaktivitu. Ta se jí nakonec stala osudnou

Marie Curie-Skłodowská se věnovala fyzice a chemii, celý život zasvětila výzkumu radioaktivity. Společně se svým manželem objevila nové chemické prvky radium a polonium a dvakrát získala Nobelovu cenu. Jako první žena v historii se stala profesorkou na pařížské Sorbonně. Její životopis je protkán úspěchy i tragédiemi, poctami i ústrky. Proč na ni francouzští akademici hleděli přes prsty?

Marie Curie-Skłodowská celý život zkoumala radioaktivitu. Ta se jí nakonec stala osudnou
Marie Curie-Skłodowská celý život zkoumala radioaktivitu. Ta se jí nakonec stala osudnou

Úvodní fotografie: pocta Marie Curie-Skłodowské ve formě street artu na uliccíh Varšavy. Autor:claudio ruiz from Santiago, Chile (Marie Curie era Marie Skłodowska. Y punk) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě v Polsku v učitelské rodině šlechtického původu. V mládí to neměla lehké, brzy jí zemřela matka a sestra, otec díky politickým poměrům ztratil místo zástupce inspektora na gymnáziu i služební byt. Rodina měla stále finanční problémy.

Anketa

Který slavný anglický vědec kvůli nedostatku financí nedokončil ani základní školu a znalosti matematiky i fyziky si doplňoval při práci v knihařské dílně?

Sestry Skłodowské si pomáhaly ve studiu na Sorbonně

Marie byla již od mládí velmi talentovaná, vystudovala dívčí gymnázium, ale vyhlídka univerzitního studia byla tehdy pro polské ženy nulová. Studovat chtěla i její starší sestra, společně se proto odhodlaly k originálnímu řešení celé situace. Rozhodly se studovat v Paříži s tím, že jedna ze sester zůstane doma, bude podporovat druhou a následně si role vymění. Pařížská Sorbonna byla v té době pro ženy jedinou možnou volbou.

Marie Curie-Skłodowská při bádání

Nejdříve šla studovat její sestra Broňa, zatímco Marie pracovala jako vychovatelka na venkově. Teprve ve 24 letech se konečně dostává do Paříže a je přijata na univerzitu.

Vědecký životopis Marie Curie-Skłodowské se začal psát v Paříži

V Paříži Marie nejprve bydlela u své sestry, která se stala lékařkou a provdala se. Časté návštěvy a večírky v sestřině bytě nebyly slučitelné s náročným studiem. Marie potřebovala klid, proto se přestěhovala do pronajatého pokojíku blíž univerzitě, který byl ale mimořádně nekomfortní. Nic lepšího si nemohla dovolit a stejně často trpěla hladem a zimou.

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie

Občas si přivydělávala doučováním. Přesto se jí podařilo složit diplomové zkoušky z fyziky i matematiky. Brzy potom začala pracovat u fyzika Pierra Curie, se kterým se přes své prvotní váhání sblížila a provdala se za něj. Údajně zvažovala i návrat do rodného Polska, bylo však jasné, že jako vědkyně by tam nenašla uplatnění.

Objevy Marie Curie-Skłodowské: Radium a polonium

Objev radioaktivity se většinou spojuje s francouzským vědcem Henrym Becquerelem. Ten ji pozoroval při fosforescenci uranových solí (přestože název pro radioaktivitu zavedli zřejmě právě manželé Curiovi) a předtím to byl Wilhelm Rentgen, který při experimentování s elektrickými výboji ve vakuových trubicích objevil záhadné „paprsky X“.

Niels Bohr: „Otci atomu“ za Nobelovku postavili potrubí na stáčení piva až do domu

Tyto dva důležité objevy byly pro Marii Curie-Skłodowskou a později i jejího manžela inspirací pro další zkoumání a hledání zdroje tohoto záření. Zaměřili se na radioaktivitu různých minerálů např. i černou rudu smolinec, kterou získali z československého Jáchymova. Vyslovili teorii o existenci do té doby neobjeveného radioaktivního prvku. Nebylo však snadné tuto teorii dokázat, potřebovali jej nejprve izolovat.

Marie Curie-Skłodowská a prvek radium

Nakonec objevili prvky dokonce dva. Začali pracovat s odpadem po výrobě uranových solí, který mohli ze začátku získat prakticky zdarma. Finanční dostupnost materiálu pro výzkum byla rozhodující, Curiovi si vše museli hradit ze svých prostředků.

Stephen Hawking: Nejjasnější hvězdu fyziky proslavily i role v Simpsonech a Futuramě

Z mnoha tun těchto odpadních produktů skutečně získali po čtyřech letech úmorné práce velmi malé množství soli polonia a radia, nových prvků, které byly daleko radioaktivnější než samotný uran.

Co dělá radioaktivita s člověkem se tehdy nevědělo

Po narození první dcery v roce 1897 začala Marie pracovat již po třech měsících, dceru svěřila chůvě a dědečkovi, otci Pierra. Pokusy prováděli v naprosto nevyhovujícím vlhkém skladu bez technického vybavení.

Jaderné velmoci: Které státy k nim dnes patří a co změnila panika z jádra?

V té době si nikdo neuvědomoval rizika radioaktivity a po jejím objevu začali různí šarlatáni a dokonce někteří lékaři bez dalšího zkoumání používat radioaktivní látky k různým výplachům, do kosmetických přípravků nebo k dalším nebezpečným zákrokům.

Tušili jste, že v minulosti používali naši předkové elektrické hřebeny s vírou, že je zbaví lupů i plešatosti? Odhalte další nezvyklé využití elektřiny z doby, kdy pro lidi ještě představovala velkou neznámou. Ukázat další potrhlé nápady!

První Nobelova cena za výzkum přirozené radioaktivity

Manželé Curiovi obdrželi v roce 1903 první Nobelovu cenu za fyziku společně s Henrim Becquerelem. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu ji však osobně nepřevzali.

Solvayova konference v roce 1927

Koncem následujícího roku se jim narodila druhá dcera a zdraví obou manželů se začalo opět zlepšovat. Od podzimu 1905 se navíc Pierre stal řádným profesorem na pařížské Sorbonně a Marie vedla na stejné katedře fyzikální laboratoř. Do života rodiny ale zasáhla osudová tragédie. V dubnu 1906 Pierre zemřel při pádu pod kola drožky. Marie tuto ztrátu velmi těžce nesla, zachránila ji práce a péče o rodinu.

S jakými nápady přicházejí bystré mozky současnosti? Mrkněte se na na životy 4 vizionářů. Chci vědět víc!

Citáty Marie Curie-Skłodowské

Trpěná první profesorka na Sorbonně

Místo po Pierrovi bylo nabídnuto Marii, která se tak stala první profesorkou na Sorbonně. V roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii, konkrétně za izolaci čistého radia. Poté následovaly další úspěchy a přesto, že nebyla přijata do francouzské Akademie věd, byla členkou akademií věd v mnoha jiných zemích.

polské mince s portrétem Marie Curie-Skłodowské

Ve Francii byla totiž Marii Curie-Skłodowská často terčem mediální kritiky, zprvu vadil její polský původ, později se snažili vytvořit skandál z jejího pozdějšího vztahu se ženatým mužem, někdejším žákem jejího manžela. Od roku 1914 byla ředitelkou Ústavu rádia – pavilonu Curie, kde se vzdělávala celá řada vědců, mezi nimi např. i Čech František Běhounek.

Finance z Nobelových cen použila na pomoc vojákům za války

V období první světové války se významně zasloužila o pokrok v ošetřování zraněných. Vyvinula speciální vozidla s rentgenovým vybavením, které mohly rychle diagnostikovat válečná zranění a pomoci tak chirurgům urychleně operovat.

Dean Kamen vynalezl nejen Segway, ale i mnoho patentů pro nemocné a paralyzované

Zorganizovala zavedení 20 automobilů a 200 radiologických jednotek v polních nemocnicích, zacvičovala radiologické asistentky. Vše co měla, včetně medailí a finančních odměn za Nobelovy ceny, věnovala na tuto pomoc, přesto jí francouzská vláda nikdy ani nepoděkovala.

Americké „dárky“

V poválečných letech získala ve Francii stipendium na další výzkumy a při cestě do USA, kde chtěla získat další dotace, jí byl tamní vládou slavnostně předán jeden gram radia. Potřebovala jej ke výzkumu, sama si jej však vzhledem k jeho ceně nemohla dovolit.

Taky rádi zkoumáte? Zkuste vypátrat největšího žrouta elektřiny u vás doma. Chci vypátrat žrouta!

V dalších letech se stala členkou francouzské Akademie mediků, věnovala se přednáškám, cestování a stala se členkou mnoha mezinárodních projektů na výzkum radioaktivity. Další gram radia z Ameriky získala ještě jednou v roce 1928, ten věnovala pro výzkumné účely rodnému Polsku. Zajišťovala také založení Institutu rádia ve Varšavě.

podpis Marie Curie-Skłodowské

Marie Curie-Skłodowská zemřela ve věku 66 let, 4. července 1934, na aplastickou anémii, která byla důsledkem její dlouholeté práce s radioaktivními látkami.

Odkaz Marie Curie-Skłodowské

Na úspěchy Marie Curie se nezapomnělo ani po tom, co jí léta práce s radioaktivními prvky vzala život. Získala několik posmrtných vyznamenání a její jméno nesou důležité vzdělávací, výzkumné i lékařské instituce.

Jednou z těch nejznámějších je například Curie Institute věnující se boji proti rakovině. Institut se však nezaměřuje jen na její léčbu, ale také na výuku a výzkum. Nemocnice a laboratoře Curie Institute najdete v Paříži, Saint-Cloud a Orsay. Pokud pak prstem na mapě zamíříte více na východ, narazíte na The Maria Sklodowska-Curie Institute ve Varšavě, který se stejně jako ten francouzský zabývá léčbou a studiem rakoviny.

Její jméno nese také francouzská vysoká škola Pierre et Marie Curie Univerzity, která se specializuje na přírodní vědy. Její hlavní sídlo se nachází v Paříži.

Tip: Chcete se o životě Marie Curie dozvědět ještě víc? Pokud si rozumíte s angličtinou, prohlédněte si články v online knihovně.

Zajímavosti kolem Marie Curie-Skłodowské

Albert Einstein: Životopis vědce, jehož jméno se stalo synonymem geniality

Přísně utajovaný projekt Manhattan: Jak probíhal vývoj první atomové bomby?

Profil osobnosti: Marie Curie-Skłodowská
datum narození: 7. 11. 1867
národnost: polská
profese: jaderná vědkyně
čím se nejvíce proslavil: výzkum radioaktivity
další přínos: objev radioaktivních prvků radia a polonia, úsilí vybavit nemocnice v 1. sv. válce rentgenem
slavný citát: Zajímejte se méně o druhé lidi a více o myšlenky.
datum úmrtí: 4. 7. 1934 (ve věku 66 let)