Vše o elektřině

Elektrický proud v dějinách lidstva: Kdo objevil elektřinu a proč se jí lidé báli?

„Kubo, ven jít můžeš, ale nehraj si vedle pouličních lamp. Je to nebezpečné.“ V roce 1882, kdy Edison postavil 1. elektrárnu, lidé elektrickému proudu nedůvěřovali, a proto rodiče dávali dětem podobné rady. Navzdory strachu z neznámého elektřina lidstvo vždy fascinovala. Nejvíc „cool“ bohové z mýtů ovládali blesky a už starověcí Egypťané dumali nad elektrickými sumci v Nilu. Kdo elektřinu objevil?

Elektrický proud v dějinách lidstva: Kdo objevil elektřinu a proč se jí lidé báli?
Elektrický proud v dějinách lidstva: Kdo objevil elektřinu a proč se jí lidé báli?

Řecký Zeus nebo slovanský Perun metali blesky a zároveň vládli nejen lidem, ale také ostatním bohům. Kdo spoutal elektřinu, měl podle lidí odpradávna magickou moc. Dějiny elektřiny jsou proto strhujícím příběhem o lidské invenci a obrovském úsílí. Muselo uběhnout mnoho století, než „kouzlo“ elektrického proudu vymizelo, a z tajemné síly, která slušné lidi občas baví, jindy děsí, se stala samozřejmost, která přináší modernímu člověku to nejcennější v životě, tedy internet.

Nejpřevratnější vynález 20. století z oblasti energií: Co si myslí experti?

počet hlasů: 9

Statická elektřina jako důkaz o duši jantaru

Řecký filozof Tháles z Milétu v 6. stol. př. n. l. jako první prováděl pokusy s elektrostatickými jevy, když si všiml, že jantar (řecky elektron) třený o len přitahuje stébla slámy. Jenže antický mudrc nemluvil o statické elektřině, pokus vnímal jako důkaz o duši neživých předmětů.

Elektřina, magnetismus a špetka česneku

Větší pořádek v elektrickém guláši udělal až britský vědec William Gilbert (1544 – 1603), když rozdělil elektrické a magnetické jevy, i když se mylně domníval, že spolu nijak nesouvisí. Koncem 16. století převzali Angličané štafetu v mořeplaveckých výpravách do dálek, takže Gilbert testoval různé námořnické pověry související s kompasy. Například jestli blízkost česneku úplně rozhodí magnetickou střelku kompasu.

Anketa

Z čeho se dá také vyrobit elektřina?

Nicméně, kromě pokusů se zapáchající zeleninou právě Gilbert přišel s pojmy jako elektrická přitažlivost, elektrická síla či magnetické pole a dokázal, že Země se chová jako velký magnet. Dějiny elektřiny mohly pokročit o krok dál. 

18. století: Fascinace blesky i elektrickými šoky - dějiny elektřiny

Zní vám lépe elektřina, elektřičina či síla blesková? Druhou variantu navrhoval spisovatel a jazykovědec Josef Jungmann, tu poslední zase jiní čeští obrozenci. Síla blesková je nejspíš napadla, když vzpomínali na první zkonstruované hromosvody Prokopem Divišem (1752) či Benjaminem Franklinem (1760).

5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru

počet hlasů: 34

Těžko říct, jestli si vzpomněli i na německého vědce Georga Richamnna, kterého při experimentu během bouřky zabil kulový blesk.

Elektrický proud a blesky

Neprobádané působení elektrického proudu lákalo mnohé. Od pouťových atrakcí, kde zvědavci zkoušeli, jaké to je, když vám tělem projde pár voltů, po elektřinou nabité lidské řetězy.

Podivná elektřina: 5 potrhlých nápadů, jak naši předci využívali proud

počet hlasů: 8

Francouzský fyzik Jean-Antoine Nollet bádal tak, že do kruhu postavil 180 královských stráží, a pustil do nich elektřinu. Z reakcí na elektrický šok každého muže pozoroval rychlost proudu. Svůj experiment zopakoval později s 200 mnichy, kteří se dobrovolně přihlásili. Nollet inspiroval další vědce. Ti pak soutěžili o to, kdo vytvoří delší lidský řetěz.

Bitva o elektrický proud a žabí stehýnka

Luigi Galvani si koncem 18. století v klidu pitval žáby, když zjistil, že žabí stehýnka ležící na plechu sebou při dotyku skalpelu škubou. Podle něj za to mohla živočišná elektřina roznášená nervy do svalů. Kovový vodič propojil kladně nabitý pól v nervech se záporným ve svalech, aby došlo ke škubnutí. „Oživování“ těl mrtvých zvířat se stalo oblíbenou kratochvíli provozovanou pro úžas davů. Galvaniho synovec Aldini pustil proud i do čerstvě popraveného trestance. Podobné divadlo inspirovalo Mary Shelleyovou k napsání románu Frankenstein.

Elektrický proud a živočišná elektřina při pokusech

Galvanimu oponoval Alessandro Volta, jelikož tvrdil, že elektřinu nevyrábí žabí svaly, ale kontakt dvou kovových předmětů (plech a skalpel) ve vlhkém prostředí. V roce 1800 proto sestavil Voltův sloup složený ze zinkových a měděných kotoučků potažených kůží navlhčenou roztokem. Sloupem procházel elektrický proud bez přítomnosti částí živého tvora, takže dokázal Galvaniho omyl. Zároveň vyrobil 1. elektrický článek vyrábějící elektrický proud.

Století elektřiny

19. století zažilo smršť elektrických objevů i vynálezů na elektřinu. Michael Faraday popsal elektromagnetickou indukci, Edison vylepšil žárovku, Nikola Tesla sestrojil elektromotor, Graham Bell vynalezl telefon.

Kdo opravdu vynalezl žárovku, přestože všechno uznání za vynález často přisuzujeme Edisonovi? Chci vědět víc!

Na novotu ale někteří lidé hleděli skrze prsty. Člověk mohl tehdy narazit třeba na varování před čtením knih pod svitem žárovky, protože by mohl oslepnout. Lidé také vyčítali pouličním světlům, že v noci svítí kriminálním živlům a mužům na cestě do vykřičených domů.

elektrický proud v žárovce

Spotřeba elektrické energie vytrvale stoupá

K masovému zavádění elektřiny do domácností dochází až v 1. polovině 20. století a kompletní pokrytí elektřinou v České republice přinesl teprve rok 1955. Navzdory současným snahám o zavádění energetických úspor spotřeba elektrické energie lidstva vytrvale roste. Zatímco v roce 1980 nám stačilo 7,3 terrawatthodin elektřiny, v roce 2013 se světová spotřeba ztrojnásobila.

Jakou spotřebu elektrické energie má vaše domácnost? Chci si to spočítat!

Nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl někdy v dohledné době otočit. Rostoucí světovou spotřebu elektřiny táhne rychle se zvyšující životní úroveň v rozvojových zemích, zejména v Asii, i boom datových center, které vyžadují pořádnou porci elektřiny pro ukládání záplavy informací, jež chrlí moderní civilizace neustále připojená k internetu.