Dokud se nezapojili soukromníci, tak nevyhovovala vůbec. Politici říkají nabíječka obyčejným zásuvkám s výkony do 22 kW, zabalenými do hezkého kabátku, aby se bylo před čím vyfotit. To ale má většina lidí v každém rodinném domku, obyčejnou zásuvku (3,6 kW) nebo červený pětikolík (11 nebo 22 kW). Rychlonabíječek, s výkony okolo 50 kW, je u nás jako šafránu. Navíc velmi nerovnoměrně rozmístěných, někde dost, jinde nula.
Porovnáme-li se třeba se Slovenskem, tak tam od května 2014 funguje síť Greenway, postavená kolem všech hlavních tahů tak, že k nejbližší rychlonabíječce to máte vždy 50 až 80 km odkudkoliv v zemi. Mají jich 31 a dále houstne, což je ten hlavní rozdíl oproti ČR.
Ing. Radovan Burkovič

Nabíjecí infrastruktura je v současnosti stále ještě nedostatečná, přestože už alespoň ve velkých krajských městech jsou vybudované rychlonabíjecí stanice. U malých elektromobilů s dojezdy 130 km (léto) a 100 km (zima) je potřeba vybudovat infrastrukturu rychlých nabíjecích stanic v rozteči 60 až 80 km.
Zde je třeba upřesnit, že v případě rychlonabíjení je možné elektromobil dobíjet pouze do výše 80 %. Do výše 100 % to pak lze pouze klasickou nabíjecí zásuvkou a palubním nabíječem elektrovozu.
Dalibor Kondrát
Infrastruktura se každým rokem zlepšuje a s nárůstem počtu elektromobilů se musí stále posilovat a zahušťovat. Do zahraničí nejezdím, ale podle map dobíjecích stanic je tam situace určitě lepší.
Vít Ožana
Majitelé Tesly si na západě Evropy užívají Superchargerů
Myslím, že dobíjecí infrastruktura v ČR zhruba odpovídá aktuálnímu počtu elektromobilů. Nicméně, pokud má být nový potenciální majitel elektromobilu motivován k jeho koupi, musí stanic přibýt, speciálně na místech, která umožní bezproblémové cestování napříč celou republikou. Stejně tak by prospělo sjednocení přístupu ke stanicím, aby nebylo potřeba pěti různých čipů a dalo se za dobití platit klasickou platební kartou nebo třeba skrz aplikaci ve smartphonu.
V zahraničí mám zkušenosti především se Superchargery, které jsou velkou výhodou Tesly. Stejně jako auto, fungují online, takže vidím v reálném čase všechny stanice i jejich aktuální obsazenost.
V Evropě jich najdeme už přes 1 000 (u nás zatím dva) situovaných především na západě Evropy. Na každé této stanici je většinou okolo 8 stojanů. Jsou k dispozici nonstop, bez nutnosti vozit s sebou jakoukoliv kartu nebo čip, kabel či redukci. S ostatními dobíjecími stanicemi se pak spíš jen náhodně míjím; častěji než v ČR, ale konkrétní rozdíly nemohu objektivně posoudit.
Ondřej Hunčovský

Nissan Leaf: Infrastruktura pro auta s dojezdem do 100 km v ČR prakticky neexistuje. Rychlonabíjecí stanice jsou zatím příliš daleko od sebe. Navíc jsou schovány ve městech, místo aby byly budovány u hlavních silnic. Za funkční považuji informace o nabíjení sdružené na evmapa.cz.
Za nefunkční považuji informace uváděné z ČEZ a PRE, kde není vidět, které nabíjecí stanice jsou v provozu, resp. které jsou obsazené. Pro mě je nepoužitelná taky síť nabíjecích stanic ČEZ, protože na ni potřebujete čip, za který je nutné platit tisíce ročně. V praxi bych jejich nabíjecí stanici využil jen párkrát za rok, a přitom bych odebral elektřinu za několik desítek, maximálně stovek korun, což je ekonomicky nesmyslné.
Tesla: Síť Superchargerů, kterou buduje výrobce auta je vynikající. Už teď mi umožňuje prakticky volný pohyb nejen po ČR, ale po skoro celé Evropě. Ještě letos přibude Supercharger u Olomouce, což pro Tesly vytvoří prakticky postačující nabíjecí infrastrukturu i pro lidi bydlící na opačném konci ČR.
Ing. František Kubiš
Za pomoc s přípravou seriálu děkujeme Radovanu Burkovičovi z Asociace pro elektromobilitu České republiky.