Fotovoltaika se dostala do fáze, kdy je nezastavitelná, říká prodejce solárních systémů
Firma Nanosun v Česku prodává originální fotovoltaické zařízení Smartflower, solární květinu, která rozevírá „okvětní lístky“ se solárními panely, a otáčí se za sluncem. Ředitel společnosti Karel Pařenica nám prozradil, že někteří majitelé ji využívají jako sluneční hodiny. Podle natočení květiny poznají, jaký je zrovna čas. Z rozhovoru se dozvíte, kolik Smartflower stojí i kolik elektřiny vyrobí.

Úvodní fotografie: Elektřina.cz
O solární květině Smartflower jsme psali již před několika týdny. Čtenáře na sociálních sítích napadaly další otázky, proto jsme se rozhodli doplnit informace přímo u zdroje, ve společnosti Nanosun, která zařízení prodává na českém, slovenském a polském trhu. Na dotazy odpovídal ředitel firmy Karel Pařenica.
Máte přehled o tom, kolik solárních květin Smartflower v České republice najdeme?
Stojí tady tři. Jednu máme před naší kanceláří v pražském Karlíně. Dodává elektřinu pro naše počítače a monitory. Občas si z ní kolega dobije elektrokolo nebo já firemní Teslu. Za jedno slunečné odpoledne jsem třeba dobil energii na dojezd 48 km.
Smartflower představuje takové snoubení moderní technologie, fotovoltaiky, designu a umění. Zaujme proto nejenom technické nadšence, ale třeba i ženy. Muže tento produkt osloví zase přes energetickou soběstačnost.
Nepočítejte s elektřinou pro vytápění, ale vystačí na osvětlení a každodenní provoz zařízení jako počítač či televize.
Dá se nějak charakterizovat váš typický zákazník?
Člověk, kterému se líbí obnovitelné zdroje, nové technologie a patří mezi majetnější. Ta kytka není levná, právě proto se jich u nás za rok neprodalo sto, ale dvě. V Rakousku za stejnou dobu prodáte 200 kusů. Na celém světě dohromady to bude tisíc až dva tisíce ročně.
Liší se ceny Smartflower na trzích různých zemí?
Obchodníci mají volnou ruku směrem nahoru, ale jinak jsou napříč státy stanoveny jednotné minimální ceny, za které solární květiny v ČR prodáváme. Smartflower se samozřejmě více vyplatí někde na jihu Evropy, kde dopadá více slunečních paprsků. Nabízíme tři typy solárních květin.
Klasickou Smartflower Pop, kterou je třeba zapojit na rozvody domu, koupíte za 450 tisíc Kč včetně DPH. K rozvinutí vyžaduje elektřinu ze sítě. Verze Pop + s baterií o kapacitě 4,6 kWh funguje jako ostrovní systém. Pořídíte ji za 650 tisíc. Smartflower Pop e s nabíječkou pro elektromobily vyjde na 550 000 Kč. K ceně je třeba připočíst dopravu a instalaci. Pokud je terén ideální, cena se pohybuje kolem 40 000 Kč.
Vztahují se na nákup solární květiny také dotace z programu Nová zelená úsporám?
Bohužel, zatím ne. Produkt jsme do programu registrovali, ale úředníci nám sdělili, že pro nárok na dotaci, bychom museli Smartflower postavit na střechu. To není úplně ideální řešení.
Nyní mohou dotaci získat podnikatelé při nákupu verze Pop e v rámci podpory elektromobility z Operačního programu Podnikání a inovace. U Pop+ dostanou firmy podporu na nákup baterie. Díky těmto dotacím podniky pořídí Smartflower třeba už od 150 či 200 tisíc.
Kolik kWh dokáže Smartflower za rok vyrobit v českých podmínkách?
Ta čísla se velmi podobají Rakousku. Vyrobí asi 3 500 až 4 000 kWh.
Jak velký prostor zabere květina, když si ji chci postavit na zahradě?
Potřebujete volnou plochu o rozloze 25 m².
Musím si vyžádat nějaké povolení od obce?
Ve výjimečném případě můžete mít souseda, kterému to bude vadit například kvůli stínění na jeho pozemek, ale zatím jsme nic takového neřešili. V Rakousku to řeší tak, že svinutá Smartflower dosahuje výšky 2,9 metru a pokud něco nepřevyšuje 3 metry stavební povolení nepotřebujete. Já to vnímám podobně jako bych si na zahradu postavil třeba nový slunečník.
Jak funguje Smartflower během zimy? Snižuje sněhová pokrývka účinnost zařízení?
Při otvírání a zavírání květiny se uvádí do činnosti kartáčky, které panely očistí, takže zimu zařízení v pohodě přežije.
Lze použít Smartflower i jako zdroj energie pro továrnu? Podnik by potřeboval asi celý záhon solárních květin.
U projektu pro podnik anebo velkou administrativní budovu umístíme jednu solární květinu do prostoru společnosti pro wow efekt. Většinu energie obstarají solární panely na střeše a zbývající spotřebu pokryjeme zelenou elektřinou ze sítě.
Smartflower tedy slouží jako takový poutač, aby si uživatelé objektu i ostatní všimli, že tady se jede na 100% zelenou elektřinu. Venku uvidí návštěvník solární květinu a uvnitř pak objeví displej, který ho informuje o tom, kolik elektřiny ze slunce tu vyrobí, kolik CO2 se tím ušetřilo atd.
Tento náš projekt se jmenuje 100% zelená elektřina. Firmám a obcím se snažíme poskytnout jednoduchý a výhodný přechod na obnovitelné zdroje a zároveň posunout vnímámí zelené elektřiny blíž k mainstreamu. Podniky a města dělají nejen něco dobrého pro planetu, ale mohou ušetřit i podstatné peníze. Navíc je to taky trochu cool.
Získejte jednu hodinu konzultace zdarma
Jak jste se dostal k prodeji solárních zařízení?
Tématem fotovoltaiky se zabývám od roku 2007, kdy jsem shlédl film Nepříjemná pravda od Ala Gorea. Předtím jsem podnikal na na realitním trhu, ale tato práce mě nenaplňovala. Když jsem si uvědomil, že dochází ke klimatických změnám, cítil jsem povinnost něco proti tomu dělat. Vždycky jsem měl vztah k přírodě, mezinárodnímu obchodu a technologiím. Fotovoltaika vlastně tyto tři oblasti krásně spojuje.
Setkáváte se u nás s předsudky vůči solárnímu byznysu? Například když to porovnáte s reakcí v zahraničí?
Firma Nanosun se z 80 % věnuje velkoobchodu s fotovoltaickými komponenty, které dodáváme zejména do Německa, Rakouska, ale máme zákazníky i ve Finsku, Švédsku, Litvě nebo Severním Irsku. Všude ve světě je pohled na fotovoltaiku velice pozitivní, jen v Česku vnímají lidé situaci jinak. Za negativní názory Čechů podle mě může mediální bublina, která kolem fotovoltaiky vznikla.
Myslím si, že výstavbu slunečních elektráren mezi lety 2008 a 2011, která přinesla stejný instalovaný výkon jako dva jaderné bloky Temelína, lze považovat za malý politicko-technologický zázrak. Za pouhé tři roky, to mi připadá úžasné. Samozřejmě se to dalo udělat i lépe, ale každý kilowatt vyrobený z fotovoltaiky je z mého pohledu krok správným směrem.
Sledujete vývoj technologií solárních panelů? Objevily se na trhu nebo zatím jen v laboratořích nějaké slibné vynálezy?
Hltám veškeré novinky a každý den se z internetu dozvídám nové věci. Za dobu, co prodávám fotovoltaické systémy, sám vidím, jak šla nahoru efektivita klasických polykrystalických solárních panelů. Nové technologie jako třeba perovskitové články sleduji se zájmem, ale než se dostanou na trh za rozumnou cenu ještě to delší dobu potrvá.
Fotovoltaika už se díky Bohu dostala do fáze, kdy je nezastavitelná. Stala se nejlevnějším zdrojem elektřiny. Cena za vyrobený kilowatt klesá každý rok v řádu několika procent. Za posledních 10 let, kdy ve fotovoltaice podnikám, se cena solárních panelů dostala z 2 eur za Watt peak (Wp) na nynějších 0,50 eur za Wp. Dnes vyrábíme kilowatt z průmyslového solárního systému za 1 korunu za kilowatthodinu. Nacházíme se teď na pokraji exponeciálního a nezastavitelného celosvětového růstu, který již nepotřebuje žádné dotace.
Jsem rád, že se mohu účastnit energetické revoluce. Je radost sledovat ten vývoj, není už totiž pochyb, že fotovolatika je a bude přední zdroj elektřiny samozřejmě ve spojení s úložištěm. V nadcházejících letech už by se nikdo neměl zamýšlet nad výstavbou jiných než obnovitelných zdrojů.
Anketa
Budoucí energetický mix tipuji, 50 % fotovoltaika a úložiště, 35 % vítr, 15 % voda, geotermální energie aj. Pozorně sleduji také vývoj na trhu s bateriemi. Ceny baterií jdou dolu rychleji než ceny solárních panelů. Nyní už zbývá jen zavádět baterie a úložné systémy, abychom dostali také stabilní zdroj elektřiny, dále samozřejmě přechod na elektromobilitu.